Ideály „moderní levice“ v praxi – tři aktuální příklady

Vídeň má nyní homosexuální a lesbické panáčky na semaforech u přechodů pro chodce
Lukáš Beer

Oplzle afektovaný hlas mediálně protlačené 26leté homosexuální zpěvácké ikony, muže převlékajícího se do ženských šatů, o kterém všechna mainstreamová rakouská média hovoří paradoxně jako o „ženě“ s uměleckým jménem Conchita Wurst, nyní doprovází cestující vídeňské městské hromadné dopravy také akusticky. Každou půlhodinu se totiž ve stanicích metra ozývá hlášení: „Conchita říká: Pestrá rozmanitost je něco nádherného! Zelená, červená, oranžová a všechny ostatní linky metra.“ Ovšem politicky korektně byla z „jejího“ výčtu pěti barevně odlišených linek vídeňského metra vypuštěna barva „hnědá“, jež je barvou linky U6 s nejdelší celkovou trasou téměř 18 kilometrů. Vídeňská městská vláda „červených“ (sociální demokraté) a Zelených si sice vyloženě potrpí na hesla o pestrobarevnosti Vídně, ale i ona hlásaná tolerance má očividně své hranice. Vedle „hnědé“ se jaksi ve výčtu linek metra zapomnělo i na „fialovou“, která asi měla nejblíže ke stranické barvě opoziční FPÖ, modré.

Sociální demokraté a Zelení na vídeňské radnici se ale nepostarali pouze o akustické zpříjemnění cestování metrem. V těchto dnech musely dokonce i noviny Washington Post informovat o další vymoženosti „pestrobarevného a tolerantního“ hlavního města Rakouska. Stojící či chodící zelení či červení panáčci na vídeňských semaforech u přechodů pro chodce získali novou společnost – do budoucna se na 49 křižovatkách (celkem 120 přechodů) nahradí dvojicemi homosexuálních mužských panáčků, lesbickým signalizačním zařízením či heterosexuální dvojicí panáčků. Důvod k této PR-akci městské vlády? Za několik dní se koná ve Vídni evropská hudební soutěž Song Contest (loňský vítěz Conchita Wurst), kolem se točí mnoho homosexuálních skupin fanoušků. Ale nejen to: brzy se bude konat i vrcholná obscénní slavnost homosexuální lobby Life Ball, oficiálně propagovaná jako benefiční projekt v boji proti AIDS (poselství zní: užívejte si orgií a sexu s kondomy Durex v plných douškách a přispějte přitom na boj proti AIDS v Africe), projekt podporovaný veřejnoprávní televizí a rozhlasem ORF. A do tohoto výčtu samozřejmě zapadá i každoroční „duhový pochod“ homosexuálů střední Evropy, nabízející exhibicionistické šou úchylně ošacených individuí a obnažených obtloustlých lesbiček nevnadného zevnějšku uprostřed města a za denního světla. Tyto tři významné společenské akce se potáhnou až do konce června a rudozelená vídeňská radnice obětovala z veřejných peněz 63.000 euro na zhotovení speciálních „homosexuálních semaforů“ proto, aby tím prý signalizovala toleranci a otevřenost... Akce, jejíž iniciátorkou je městská radní ze strany Zelených, řecká přistěhovalkyně Maria Vassilakou, narazila na odpor opozičních lidovců a Svobodných a městský mluvčí pro otázku dopravy posledně jmenované strany (FPÖ), Toni Mahdalik mezitím podal i trestní oznámení pro „plýtvání peněz daňových poplatníků“ a „zneužití úřadu“. Trestní oznámení však nemá nárok na úspěch. Bez požehnání mocného sociálnědemokratického starosty Michaela Häupla by mimochodem akce zelené vicestarostky nemohla být nikdy zrealizována. Za akci nese tedy zodpovědnost sociální demokracie.

Rakouská sociální demokracie ale chystá pro své občany, lépe řečeno pro jejich potomky, ale ještě mnohem závažnější „nadílku“. Sociálnědemokratická ministryně školství Gabriele Heinisch-Hosek se snaží na rakouských školách protlačit nový koncept sexuální výchovy. Na podzim loňského roku se dala slyšet, že by se s realizací tohoto konceptu mělo začít co nejdříve, a sice pokud možno už i na úrovni mateřských školek. Koncem letošního března zaslala svůj návrh o „sexuální výchově na školách“ expertům a rodičovským svazům. Ti měli na prozkoumání návrhu jen několik dní času, protože lhůta vypršela 10. dubna. Tento návrh v konzervativních kruzích překonal i ty nejhorší obavy.

Například proto, že dosavadní praxí bylo, že sexuální výchova se definovala jako „primární úloha rodičů“, škola zde měla pouze doplňující roli. Podle nového návrhu se však má toto rozdělení rolí obrátit naruby – už zde není žádná řeč o spolupráci s rodiči nebo o jejich přednostní úloze v této oblasti. Stát má podle sociálnědemokratických představ převzít úlohu sexuální výchovy dětí a vyjmout z ní rodiče.

Jednoznačný má být i posun hodnot. V dosavadním platném konceptu se uvádělo, že škola má mít spoluúčast na „orientaci směrem k vytváření uvědomění žáků a žákyň v otázkách sexuality a partnerství, která bude naplněna hodnotami“. V budoucnu to má být podle představ ministryně úplně jinak – škola už nemá zprostředkovávat žádné „hodnoty“. V novém konceptu se to hemží pojmy „libido“ a „požitek“, ale pojmy jako „rodina“ a „láska“ se vytratily, jak se uvádí v kritickém komentáři deníku Die Presse. Místo toho mají dětí získávat „schopnosti a dovednosti“, jež „podporují vlastní životní pocit“, mají se naučit „tělesné kompetenci“, děti mají v rámci sexuální výchovy „poznávat své tělo“ (zde není třeba mít velkou představivost, aby se člověk dovtípil toho, co je tím míněno).

Velká pozornost se má věnovat tématice sexuality ve vztahu k médiím. V konceptu se doporučuje zabývat se problematikou pornografie e „sextingu“ (zasílání osobních erotických snímků přes mobil).


Zvláštní kapitola se pak věnuje „sexuální pedagogice pestrosti“. Tato pedagogika hlásá, že všechny druhy a projevy sexuality a sexuální orientace jsou si navzájem rovné, neexistuje pro ni žádná norma, žádný ideál, otevírají se brány ideologii gender-mainstreamingu. Sociálnědemokratický koncept sexuální výchovy se explicitně odvolává na Světovou zdravotnickou organzaci WHO, která například doporučuje pro sexuální pedagogiku v oblasti výchovy dětí navštěvujících mateřské školy mj. následující: „Úvod do stejnopohlavních vztahů, uznání rozmanitosti ve vztazích a potěšení při dotýkání se vlastního těla.“

Ozývají se hlasy, že uvedení tohoto konceptu do praxe by hraničilo se zneužíváním dětí. S požehnáním „moderní levice“.