Nacionální socialismus a „evropská myšlenka“ (18.)

Předchozí části: 1. část – 2. část – 3. část – 4. část – 5. část – 6. část – 7. část – 8. část – 9. část – 10. část – 11. část – 12. část – 13. část – 14. část – 15. část – 16. část – 17. část
Alexander Dolezalek – muž, který se zasazoval o zařazení Čechů do jednotek SS
Lukáš Beer

Alexander Dolezalek ve věku 26 let 
(1940), kdy působil jako vedoucí plánovacích 
oddělení v osídlovacích štábech měst 
Litzmannstadt (Łódź) a Posen (Poznaň) 
při Vyšším vedoucím SS a policie. 
(Foto: Gerd Simon, viz zdroje pod článkem)

Mezi nacionálněsocialistickými průkopníky evropské myšlenky zasluhuje Alexander Dolezalek obzvláštní pozornost. Na jedné straně lze sice jeho pamětní spisy, věnující se spolupráci evropských národů, zařadit do skupiny jakýchsi  „last-minute-documents“, u kterých by se dalo předpokládat, že vznikly až ke konci války v pozadí realistické vize období po (Německem prohrané) válce. Na druhé straně z hlediska rámce a prostředí – tedy SS –, ve kterém ideje Dolezaleka vznikaly, je pozoruhodné, jak nápadně se odchylovaly od linie Himmlera a jeho nejbližších spolupracovníků. Ve srovnání s představami evropského uspořádání, které formuloval Werner Daitz (a o kterých podrobně psaly předchozí díly tohoto seriálu), byly návrhy Dolezaleka konkrétnější a „do jisté míry vizionářské“, jak je charakterizuje německý historik Gerd Simon. Dolezalek napočítal od roku 1500 na evropské půdě celkem 58 válek a označoval je za „rodinné hádky“. Na druhou stranu jeho kritika kosmopolitismu patrně vycházela z geopolitických představ Karla Haushofera, jak soudí historik Simon, a na svou dobu tedy už nebyla tak revoluční. Z hlediska českých moderních dějin je Alexander Dolezalek člověk přinejmenším zajímavý už jenom z toho důvodu, že v roce 1944 prosazoval myšlenku nabírání českých dobrovolníků do řad SS, přičemž zdůrazňoval, že tito muži by si rozhodně měli ponechat svou českou národnost a sloužit v SS jako opravdoví Češi.

Alexander Dolezalek byl vůbec jedním z nejmladších politiků 3. říše, kteří se věnovali vypracování koncepce budoucího evropského uspořádání. Předtím, než se začal tomuto tématu věnovat, vysloužil si na frontě Železný kříž 1. a 2. třídy a také Kříž za válečné zásluhy a působil také v přesídlovací politice SS jako organizátor. K přesídlovací politice se dostal přes „Válečné nasazení studentů“, což byla akce Říšského vedení studentstva.

Mnohé hovoří pro to, že Dolezalek musel znát znění textu „Evropské charty“ Wernera Daitze, ještě než začal rozvíjet své koncepce. Ale před rokem 1945 by nebylo pro Dolezaleka příznivé se s Daitzem kontaktovat či se na jeho myšlenky odvolávat, protože zatímco Daitz se orientoval na Alfreda Rosenberga, orientoval se Dolezalek na Heinricha Himmlera. Na druhou stranu Dolezalek sepsal a rozšířil své myšlenky na půdě SS dříve, než se seznámil s idejemi ruského disidenta Andreje Andrejeviče Vlasova.

Alexander Dolezalek se narodil 5. února 1914 jako syn chemika a vysokoškolského profesora a v roce 1933 složil maturitu. Dne 1. listopadu 1933 vstoupil do SS a začal krátce poté na berlínské Technické univerzitě studovat hospodářské vědy, filozofii, sociologii, dějiny a právo. V druhé polovině roku 1936 se stal členem Nacionálněsocialistického německého svazu studentů a roku 1939 složil v severoněmeckém Kielu státnice z práva. Od března 1940 byl v rámci Hlavního rasového a sídelního úřadu SS (HRSÚ) pověřen vedením plánovacích oddělení osídlovacích štábů SS v Posenu (Poznaň) a Litzmannstadtu (Łódź). V květnu 1940 se oženil – jeho manželka, původem z Tyrolska, také působila v Hlavním rasovém a sídelním úřadě SS. V říjnu 1940 přešel jako vůdce do štábu HRSÚ. V letech 1941 a 1942 se jako voják zúčastnil Druhé světové války. Nasazení na frontě ukončil jako svobodník rezervy Luftwaffe s četnými vyznamenáními. Nakonec byl Dolezalek 1. července 1944 jmenován odborným vedoucím Waffen-SS při HRSÚ a povýšil na služební hodnost SS-Hauptsturmführera.

Po roce 1945 se nadále angažoval ve věci „evropské politiky“. V roce 1954 byl spoluzakladatelem a až do 30. září 1977 docentem instituce „Gesamteuropäisches Studienwerk“ ve Vlotho. Ve svém bydlišti ve Vlotho ve Vestfálsku vybudoval sbírku, kterou pojmenoval „Kabinet dokumentů dějin, přítomnosti a budoucího plánování Evropy“. Tato jeho sbírka se dnes nachází v Historickém museu v Berlíně. Jeho docentská činnost však skončila procesem u pracovního soudu, poté co polští novináři v roce 1975 vyvolali i v Německu "diskusi" o jeho nacionálněsocialistické minulosti. Dolezalek umírá 10. prosince 1999 v Berlíně.

O jeho myšlence evropské spolupráce a jeho „Evropské chartě“ budou pojednávat další díly tohoto seriálu.

Pokračování ZDE

Zdroje:

http://de.wikipedia.org/wiki/Alexander_Dolezalek

Gerd Simon unter Mitwirkung von Petra Geiling, Dagny Guhr und Ulrich Schermaul: Chronologie Dolezalek, Alexander, typoskript, 2002–2009

Simon (Hg): Dolezalek, Alexander - Was ist europäisch?, typoskript 1995-květen 2009