Zde mnou nalezené hlavní nepravdy:
„Pražské povstání zachránilo Prahu. Nikdo nevěděl, zda by nacisté realizovali své plány na zničení města.“
Němci chtěli Prahu zachovat jako železniční uzel a kvůli mostům přes Vltavu pro přesun proti Rusům na východ, pak pro ústup na západ. Zničení města by nedávalo smysl.
„Povstání, k němuž se připojila i mnohá ostatní města, ochromilo tuto značnou německou sílu.“
Nikoliv. Povstání v ostatních protektorátních městech vypukla dříve.
„Počet padlých povstalců či zavražděných civilistů stále upřesňujeme. K dnešnímu dni jsme jich napočítali 2898, přičemž nejde o konečné číslo.“
Jen v Praze bez okolí města zahynula zhruba asi jen polovina.
„Srovnejme ale český protinacistický odpor Čechů třeba s takovými Nizozemci anebo Francouzi. Z tohoto srovnání vycházíme s větší ctí než většina evropských národů. Nehledě na obrovské ztráty Čechoslováků v zahraničních jednotkách. Tím, že bojovali hned na třech frontách (Západ, Východ, Afrika - pozn. red.), se rovněž může pyšnit jen málokdo.“
Celé vylhaný žvást od začátku do konce. Nebývale vysoké ztráty měla Svobodova armáda u Sokolova, na Dukle.
„Zastánci české zbabělosti budou asi hodně překvapeni, ale jen Češi a Poláci nevytvořili například dobrovolnické jednotky na podporu Hitlera. Například Norové, Nizozemci, Belgičané, Italové či Rumuni či mnohé další národy sestavili velmi početné jednotky, které bojovaly na straně nacistů.“
Lež. Nesměli je vytvořit.
„Mladí lidé nesměli studovat na vysokých školách, byli naopak v roli otroků nasazováni na práci v Německu.“
To je obzvlášť drzé lživé tvrzení. Mohli studovat na univerzitách v Německu, o otrockou práci v Německu se nejednalo - dostávali stejný plat, dovolenou, stravu jako Němci. Panovala všeobecná pracovní povinnost.
O vyhnání: „Nikdo přece nepochybuje o tom, že za druhé světové války byla porušována lidská práva, nezaměňujme ale příčinu za následek.“
Oblíbený český žvást „oni si začali“. Násilí vyhnání v době míru nelze ospravedlnit předchozími válečnými událostmi.
Tento text vyšel na autorově blogu a je zde převzat s jeho laskavým souhlasem. Do diskuse k článku se lze zapojit pod uvedeným odkazem.
