Kdo a co je pravicové?

Friedebert Volk 

Vydání časopisu Witikobrief z 8. května 2015

(Pozn. Lukáše Beera: Protože v České republice je sdružení Witikobund často některými publicisty a politiky označováno za „pravicově extremistické“ nebo dokonce „protičeské“, poskytujeme českému čtenáři možnost pro objektivní posouzení. Následující kratičký článek je z aktuálního včerejšího vydání Witikobriefu a jeho autorem je šéfredaktor tohoto periodika.)

Ve zpravodajství o změně stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení byl Witikobund stále označován za pravicově extremistický nebo pravicově radikální, v tom nejlepším případě za pravicově konzervativní. Tyto formulace se ovšem používají naprosto nekriticky.

Za „pravicové“ byli vždy považováni pomahači velkokapitálu, šlechty a vysoce postaveného katolického duchovenstva. Hitler Röhma odstranil, když se dal do služeb kapitálu.

Existují náznaky toho, že Witikobund stojí ve službách těchto sil? Samozřejmě ne. Pokud ale sledujeme plánovanou změnu stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení, tak ta „především vyhověla hospodářství, které chce vydělávat miliardy ze sudetoněmeckých nemovitostí a chce mít právní jistotu“ (citát: tiskové prohlášení Johanna Slezaka a Felixe Vogt Grubera za krajské organizace SL Horní Bavorsko a Švábsko ze 3. března 2015).

Kdo je zde tedy pravicový?

Zbývá už jen výtka nacionálnosti. Ale také zde platí, že velkokapitál, šlechta a duchovenstvo národní myšlenku a národní stát většinou mobilizovaly a zneužívaly pro své zájmy. Jako protisíla vzniklo mezinárodní dělnické hnutí.

Dnes se tyto úlohy zaměnily. Velkokapitál je organizován mezinárodně a svádí obyvatelstvo ke kosmopolitismu. Proto je třeba, aby se národ tomu vlastenecky stavěl na odpor. Witikobund alespoň odmítá, aby zájmy obyčejných lidí byly obětovány pro cíle nadnárodních finančních kruhů. Jeho úkolem je striktní dodržování národního a mezinárodního práva. Proto také na titulní stránce Witikobriefu čteme: „Hájící právo – podporující řád státu – nezávislý“ a proto se označuje v tiráži svého časopisu také za „společenství národního smýšlení“. To může pochopit špatně pouze ten, kdo se řídí zastaralými šablonami myšlení a nedopřál svému „disku“ už dlouho žádný update!

Tento článek vyšel 8. května 2015 v časopise Witikobrief a je zde přeložen a převzat s laskavým souhlasem autora.