Maďarsko se omluvilo za vyhnání Němců. Za vyhnání Maďarů ze Slovenska ovšem žádná omluva není. Problém se nejspíš nedá vyřešit tím, že se Slovensko bude omlouvat Maďarům žijícím na slovenském území, konstatoval nedávno slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák. „Můžeme ale diskutovat a říci, co je potřebné, aby se tato kapitola dala navždy uzavřít.“
Slovensko pohlíží na dekrety nadále jako na pevnou součást poválečného uspořádání. „Jsou neměnitelné právě proto, že bychom nikdy nemohli akceptovat, aby výsledky Druhé světové války a všechno, co s tím souvisí, bylo zpochybňováno“, řekl Lajčák. To by byl počátek revisionismu. Lajčák tím reagoval na výroky svého maďarského kolegy Janose Martynyiho, jenž vyjádřil názor, že by omluva Slovenska Maďarům žijícím v zemi mohla vést ke vzájemnému usmíření a vyrovnání s minulostí. Menšině karpatských Němců se Slovenská republika omluvila za bezpráví ve válečném a v poválečném období již v roce 1990, aniž by však z toho vyvodila důsledky, jako například zrušení nespravedlivých dekretů. Diskuse vzplanula poté, co Lajčák v jednom rozhovoru pro české noviny „Mladá fronta Dnes“ naznačil, že by si dokázal představit omluvu Maďarům. Slovenská národní strana (SNS) nato ministra obvinila, že bez mandátu zpochybňuje deklaraci slovenského parlamentu z roku 2007, dle které jsou dokumenty k uspořádání poměrů po Druhé světové válce nedotknutelné.
Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. Vyšlo dne 11. dubna 2013.
Doplnění redakce NS: Jako sporné se v Maďarsku vnímají především ty dekrety, které zbavovaly československé Maďary a Němce občanství a majetku. Maďarská média také připomínají, že kvůli nim bylo přes 100.000 etnických Maďarů deportováno nebo posláno do pracovních táborů a že nikdo z nich se nedočkal odškodnění.
