Členské státy NATO jako Česko a Polsko přispívají svou politikou ke zvyšování nebezpečí jaderné války

"Takové ebezpečí jaderné války nám bylo nablízku naposledy v roce 1984"

Vědci z odborného časopisu Bulletin of the Atomic Scientists nemají zrovna pověst „alarmistů“ – přesto právě oni aktuálně varují před nebezpečím jaderné apokalypsy. „Hodiny atomové války“, symbolický měřič nebezpečí globální katastrofy, podle nich ukazuje „za tři minuty dvanáct“. „Sledujeme rostoucí roli jaderných zbraní“, říká Tariq Rauf z International Peace Research Institute (Sipri). Tento institut byl založen v roce 1966 švédskou vládou a předává pravidelně přehledné zprávy o stavu zbrojení. Při odzbrojovacích jednáních sloužily údaje tohoto institutu jako spolehlivý zdroj a zúčastněné země jej vždy respektovaly. Na světě existuje přibližně 17.000 atomových zbraní, z toho většina v USA a Rusku. Zatímco ještě před několika málo lety vypadalo tak, že může dojít k částečném nukleárnímu odzbrojení, trend se mezitím obrátil. Rakouský deník Die Presse v této souvislosti hovoří v dnešním tiskovém vydání o „potlačovaném atomovém nebezpečí“. USA a Rusko zahájily masivní programy modernizace svých atomových zbraní. Naposledy tomu bylo v roce 1984 – uprostřed „studené války – kdy experti odhadovali intenzitu nebezpečí globální nukleární katastrofy tak vysoko, jako tomu je dnes.

„Po celá desetiletí se nebezpečí atomové války vytěsňovalo z veřejného povědomí. O jaderných zbraních se hovořilo pouze v souvislosti s jednáním s Íránem. V Rakousku sice skoro každý ví, o co jde u atomových elektráren jako je Temelín, ale že se kousek od hranic v severoitalském Avianu skladují americké atomové zbraně, je známo jen málokomu“, píše dnes Die Presse. „Neprobíhají žádná relevantní jednání o redukování zbraní“, připomíná Rauf z ústavu Sipri. Podle něj existuje nebezpečí, že se počet aktérů, disponujících atomovými zbraněmi zvýší. Ještě před šesti lety hovořil navenek americký prezident Obama ve svém pražském projevu o své vizi světa bez atomových zbraní. Mezitím ale přikázal, aby ze americký zbrojní arzenál modernizoval pomocí finanční injekce ve výši asi 355 miliard dolarů. Jinak by se mu v roce 2010 nepodařilo protlačit v Kongresu dohodu START o odzbrojení. Smlouva zavazovala Rusko a USA snížit počet umístěných jaderných hlavic z počtu 2200 na 1500.

Polsko a Česká republika tématizují umístění dalších amerických zbraní v Evropě

V důsledku vyvolané krize na Ukrajině už dávno umlkly hlasy v rámci NATO, které požadovaly odstranění zbývajících 180 amerických atomových zbraní z Evropy. „Před pěti roky jsme hovořili o stažení zbraní“, říká Oliver Meier z nadace „Věda a politika“ v Berlíně. „Teď NATO diskutuje o tom, zda má zbraně umístěné v Evropě vylepšit a co dalšího je třeba ještě třeba pro účely odstrašení.“ Země jako Polsko a Česká republika vidí před sebou osud Ukrajiny a tématizují umístění dalších amerických zbraní v Evropě. Protože zároveň se zbraněmi by do Evropy přišli také američtí vojáci. A kdyby byla prolévána jejich krev, „vystavilo by to každého amerického prezidenta tlaku“, poznamenává expert Rauf. (-lb-)