„Tvořící národ“ (3.)

Proč časopis „Signal“ nevycházel v češtině (Předcházející části: 1. - 2.)
Lukáš Beer 

Vedoucí oddělení pro kulturní politiku při ÚŘP, SS-Sturmbannführer 
Martin Wolf na protibolševickém mítinku Kuratoria pro výchovu mládeže 
v Lucerně koncem roku 1944 (druhý muž z pohledu zprava). 
Foto: archiv Lukáše Beera

Navzdory skutečnosti, že oddělení pro tisk a oddělení pro kulturní politiku při Úřadu říšského protektora, stejně jako Německé státní ministerstvo K. H. Franka mělo příležitostně výhrady k obsahu článků vycházejících v Německu a pojednávajících o Protektorátu, existovaly ještě do listopadu 1944 úvahy o tom, zda časopis Signal nevydávat také v české mutaci. Poslední šéfredaktor časopisu, Giselher Wirsing, se při jiné příležitosti osobně s K. H. Frankem setkal. Wirsing se po porážce u Stalingradu v časopise Signal výrazně prosadil a později nevyšlo téměř ani jedno vydání, ve kterém by se nenacházel nějaký jeho úvodník nebo významný článek. Na jaře 1944 zaslal Wirsing Frankovi do Prahy čerstvý exemplář časopisu, který se tématicky věnoval otázkám socialismu a sociálního vzestupu v evropských zemích.

Bylo by určitě zajímavé dozvědět se počet prodaných respektive počet dodávaných exemplářů časopisu Signal do Protektorátu. Wirsing dokonce v listopadu 1944 slíbil tyto údaje zaslat vedoucímu oddělení pro kulturní politiku při ÚŘP SS-Sturmbannführerovi Martinu Wolfovi. Zda tak nakonec učinil, těžko posoudit, protože v archivu se tato korespondence zřejmě nedochovala. Jisté je, že Wolf ve své zprávě potvrzuje, že „časopis Signal je mezi českým obyvatelstvem v německém vydání dosti dobře zaveden a oblíben“. [9]

Důvod, proč se Wolf zabýval oblíbeností německého propagandistického časopisu mezi Čechy byl však jiný. Ve své zprávě totiž argumentoval, proč považuje vydávání Signalu v české mutaci za kontraproduktivní (časopis ale například vycházel v polštině). S návrhem vydávat časopis v češtině nepřišlo údajně samotné Vrchní velitelství Wehrmachtu (OKW), které za obsah tohoto periodika odpovídalo, ale Hlavní říšský bezpečnostní úřad (RSHA). Podle Wolfa by odporovalo „všem národně politickým rozvahám“, kdyby se časopis, který si Češi rádi kupují v němčině, najednou vydával česky. A navíc: české obyvatelstvo by si mohlo za aktuálních okolností (konec roku 1944) takovýto krok vykládat jako „slabost Říše“. Nejvíce se ale obával toho, že „existuje nebezpečí příležitostného politicky nepraktického účinku“, protože časopisy vycházející v češtině musejí „ze zásady být pod kontrolou Německého státního ministra [Franka], aby se takovýmto škodám dalo zabránit“. To ale v případě časopisu Signal nebylo možné, protože Praha jeho obsah nemohla ovlivňovat, jelikož se jednalo o „evropsky redigovaný“ časopis OKW, který vycházel v Berlíně.

Dalším rizikem by byl dojem, který by u Čechů mohl vzniknout: Signal až do posledních měsíců války vycházel v dobré tiskové kvalitě, měl bohatý počet stránek a barevné fotografie. V Protektorátu panoval ale nedostatek papíru a obsah novin a časopisů se tenčil, mezi dělníky pracujícími v Říši byl velký nedostatek českých periodik. Wolf se obával toho, že kdyby se časopis Signal náhle začal ve stejné kvalitě vydávat v češtině, „získal by Čech bezpochyby – a to i při opatrném zacházení – dojem, že se mu má vnucovat nějaký propagandistický časopis“. Svou argumentaci uzavřel slovy: „Současný stav, kdy německé vydání čte mnoho Čechů a kdy ostatně české časopisy ze Signalu přebírají vhodné obrázky atd., je proto propagandisticky mnohem praktičtější než plánovaná změna.“ Wolf svou zprávu zaslal 9. listopadu 1944 Frankovi a požádal jej, aby definitivně rozhodl. O několik dní později dává Frank pokyn, aby se záležitost odložila ad acta. [10] Poslední číslo časopisu Signal vyšlo v březnu 1945.

Konec

Poznámky:

[1] Beer, Lukáš: Hitlerovi Češi. Guidemedia etc, Brno 2013, s. 261
[2] Opis dálnopisu stranické centrále v Mnichově z 24.3.1943 zaslaného Scholte-Schomburgem jako odpověď na dálnopis Philippa Bouhlera z 20.3.1943 ve věci únorového vydání časopisu Signal. Národní archiv, Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu (Deutsches Staatsministerium für Böhmen und Mähren) sg. 110-12/86
[3] Karlický, V.: Československé dělostřelecké zbraně, Praha 1975, s. 183
[4] Uhlíř, Jan B.: Protektorát Čechy a Morava v obrazech. Praha 2008, s. 191
[5] viz pozn. [3]
[6] Dopis vedoucího generálního referátu „tisk“ při ÚŘP vedoucímu zvláštního oddělení „kulturní politika“ při ÚŘP SS-Sturmbannführerovi Wolfovi z 4.4.1943, Národní archiv, Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu (Deutsches Staatsministerium für Böhmen und Mähren) sg. 110-12/87
[7] viz pozn. [6]
[8] viz pozn. [2]
[9] Zpráva SS-Sturmbannführera Martina Wolfa z 9.11.1944, Národní archiv, Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu (Deutsches Staatsministerium für Böhmen und Mähren) sg. 110-12/87
[10] viz pozn [9]