I střední Evropa bude v následujících desetiletích konfrontována se zásadními společensko-politickými otázkami, které se budou ve stejné míře týkat jak německojazyčné kulturní oblasti, tak i českého národa, tedy politickými otázkami, na které současná etablovaná politika nezná odpovědi. Hodnotová krize této dosavadní politiky povede však dříve nebo později k jejímu vystřídání novými hodnotovými prioritami. „Rozhodujícím předpokladem pro harmonizaci česko-sudetoněmeckých vztahů je také upevnění zdravého českého národního uvědomění, které je však na míle vzdálené od oněho zamindrákovaného šovinismu, jenž se šikovně už nejpozději od dob první republiky schovává za pojmy vlastenectví či nacionalismus. K tomuto zdravému národnímu uvědomění zajisté patří láska a hrdost na svou národní kulturu a podstatu, a proto je zároveň nemožné, aby Čech cítil averzi vůči Sudetoněmci, protože odkaz naší německé zemské kultury je zároveň takřka součástí jeho samotného“, prozradil vydavatel redakci jedno z témat, kterým chce publikum oslovit, a doplnil: „Právě česká mládež, vychovávaná k úctě ke svým tradicím a k lásce ke své kultuře, která je s tou sudetoněmeckou úzce spjata, může být dobrou zárukou toho, že ,spolu´ bude v měnící se Evropě znamenat v budoucnu mnohem více než, proti sobě´, neboť pohlédneme-li do kulturního vývoje mnoha staletí vzájemného spolupůsobení v našich zemích, máme být rozhodně na co hrdi ve srovnání s ostatním evropským okolím.“ Za jednu z překážek tohoto pozitivního výboje označuje Kamas propagandu multikulturalismu a snahy politiků na obou stranách ignorovat sudetoněmeckou národní skupinu při rozvíjení a udržování oficiálních česko-německých a česko-rakouských vztahů a „vynechávat ji ze hry“.
Letošnímu Sudetoněmeckému dni bude věnováno i přímé exkluzivní zpravodajství Našeho směru. (-lb-)
