Bauer Media Group v pátek oznámila, že tento magazín, doposud vydávaný dvakrát v měsíci a prezentovaný jako „dokumentace o vysoce vyznamenaných vojácích a významných vojenských událostech Druhé světové války“ už nemá budoucnost. Tomuto rozhodnutí však předcházel „otevřený dopis“ Centra Simona Wiesenthala, v němž se vydavatelství vytýkala glorifikace nacionálního socialismu a bagatelizace tzv. holocaustu. Židovská organizace konkrétně měla na mysli případ „bagatelizace Waffen-SS“ v jednom vydání, kde prý byli příslušníci této jednotky vylíčeni jako dobromyslní vojáci, kteří plnili pouze svou práci a jež obyvatelé jedné řecké vesnice, kam popisovaná jednotka vpochodovala, přijali s vděkem a nabízeli jim víno. Je citován příslušník SS, který v povídce o řeckých vesničanech říká: „Dobili jsme je, a přesto jsou stále přátelským národem.“ V tomto počinu spatřuje tato židovská organizace zároveň bagatelizaci holocaustu.
Vydavatelství, které přebralo titul románových sešitů roku 1970 po nakladatelském domě Erich Pabel Verlag, zmíněné výtky od začátku odmítalo a pověřilo znalce trestního práva, Otmara Kuryho, aby vypracoval právní posudek. Ten byl mezitím již vypracován a německé nakladatelství o něm říká: „Posudek dochází k závěru, že Der Landser je v souladu s přísnými zákony platícími v Německu a že nacionálnímu socialismu ani nevelebí, ani jej nebagatelizuje. Také Spolková zkušebna médií ohrožujících mládež v minulosti publikace opakovaně přezkoumávala a po dobu 25 let nenalézala žádné závady.“ Zároveň vydavatelství ale oznámilo, že při příležitosti této kritiky bylo další vydávání zváženo „z hlediska další strategie portfolia podniku“ a dospělo k závěru, že v publikování se nebude pokračovat.
Der Spiegel se domnívá, že Bauer Media Group usoudila, že by vydáváním publikace „oblíbené u pravicových radikálů“ škodilo image podniku, nemluvě o skutečnosti, že její náklady se dnes pohybují „kolem několika tisíc kopií“, zatímco v padesátých letech se prodalo kolem půl milionu exemplářů. Berlínský deník Der Tagesspiegel soudí, že kritizované vydavatelství tímto krokem hlavně chtělo včas předejít umístění na index, jak již tomu bylo jednou v roce 1984. Spolkové ministerstvo vnitra totiž prý po této iniciativě židovské organizace doporučilo spolkovému ministerstvu pro rodinu, aby zažádalo u zmíněné „zkušebny médií ohrožujících mládež“ o nové přezkoumání titulu. Centrum Simona Wiesenthala na zrušení titulu reagovalo podle deníku s potěšením: „Je to velké vítězství.“ Nakladatelství prý přikročilo ke správnému rozhodnutí, neboť prý antisemitismus v mnoha částech Evropy nabyl bezpříkladných rozměrů. (-lb-)
