 |
| Tomáš Pecina a Václav Žák |
Obvykle českým nacionalistickým žvástům nevěnuji pozornost, ale shodou okolností ve stejný den se mne na pravdivost onoho páně Žákova tvrzení zeptali nezávisle na sobě dva lidé, takže je asi záhodno to uvést na pravou míru.
Podle dostupných záznamů varoval K. H. Frank v březnu 1944 v tajné řeči k úředníkům a funkcionářům Říšské župy Sudety v Karlově Studánce před „povrchním a nedbalým posuzováním české otázky“ a že „po vítězství nebude tento problém vyřešen během několika let“. A shrnul: „Konečný cíl nacionálně socialistické říšské politiky v Čechách a na Moravě musí být zaměřen na to, opět získat půdu a na ní sídlící lidi pro němectví a pro říšskou myšlenku. Existují dvě možnosti, jak toho můžeme dosáhnout. Buď (a) úplným vystěhováním Čechů z Čech a Moravy mimo říši nebo (b) ponecháním větší části Čechů v Čechách a na Moravě a použitím nejrůznějších k asimilaci a změně národnosti podle x-letého plánu. Přitom lze sledovat tři základní linie: (1) Změna národnosti Čechů rasově vhodných, tedy z hlediska krve pro nás žádoucích. (2) Vystěhování rasově nepřijatelných Čechů a všech destruktivních živlů vrstvy inteligence, jež je říši nepřátelská. (3) Znovuosídlení tohoto uvolněného prostoru čerstvou německou krví.“ O Heydrichových představách se nezmínil.
R. Heydrich nastínil své technické návrhy na zacházení s Čechy v tajném proslovu k vysokým funkcionářům NSDAP dne 2. 10. 1941 v Černínském paláci v Praze. Podle něj existují různé skupiny: „jedni mají dobrou rasu a dobré smýšlení, tady je to úplně jednoduché, ty můžeme poněmčit. Pak tu máme jejich protipól: vadná rasa a vadné smýšlení. Tyhle lidi musím dostat pryč. Na východě je místa dost. Uprostřed pak zůstává středová vrstva, kterou musím podrobit důkladným zkouškám. V této vrstvě jsou dobře smýšlející lidé vadné rasy a vadně smýšlející lidi dobré rasy. U dobře smýšlejících lidí vadné rasy – tak tady to bude pravděpodobně třeba udělat tak, že budou nasazeni někde v říši nebo tak nějak a bude postaráno o to, aby už neměli děti, protože v tomto prostoru si je dále pěstovat nechceme... Pak zbývají vadně smýšlející lidé dobré rasy. To jsou ti nejnebezpečnější, neboť to je elita s dobrou rasou. U části vadně smýšlejících lidí dobré rasy bude zbývat jediné, že se totiž pokusíme je usídlit v říši, v čistě německém prostředí, poněmčit je a názorově je vychovat anebo, když to nepůjde, s konečnou platností je postavit ke zdi“. Heydrich v této souvislosti zdůraznil: „Ale nenaštvat! Vždyť je to všechno jen teoreticky!“ Bylo to nutné zdůraznit, protože Hitler se 23. 9. 1940 rozhodl pro přenárodnění Čechů v časovém horizontu sta (!) let, do konce války zakázal v podstatě jakoukoliv diskusi na toto téma a tento svůj názor na zacházení s Čechy do své smrti nezměnil.
Nutno asi vysvětlit, jak v českých myslích zakotvila ona mylná představa, že třetina Čechů se poněmčí, třetina vyhladí a třetina pošle na Sibiř. 12. 10. 1940 se Frank u Hitlera dověděl, že po dobu trvání války bude zachován protektorát a že se má začít s poněmčováním Čechů hned. Po příjezdu do Prahy uložil podřízeným rozpracovat Hitlerovy pokyny podle hospodářských oborů. Útržkovité informace ze zpracování se dostaly ven a ilegální tisk v protektorátu začal se smyšleným tvrzením, že český národ bude Němci vyhlazen. Časopis V boj psal v listopadu 1940: „V tom, že musíme být zničeni a vyhubeni, jsou Frank a Neurath zajedno. Frank řádí a řve, pan Neurath nám utahuje smyčku kolem krku a nebere si na to rukavičky. Jiného rozdílu mezi nimi není!“ Tak se antipropagandou vymývají mozky.
Další český blud o tom, že Němci Čechy považovali za rasově podřadné, vyvrací Ahnenpaß, nacionálně socialistický průkaz o předcích jedince, který doslova uvádí (vydání z roku 1938, str. 41): „Árijského původu (= německé krve) je člověk z hlediska německého národa nedotčený prvky cizích ras. Za cizí prvek platí především židovská a cikánská krev... krev asijských a afrických ras a původních obyvatel Austrálie a Ameriky... zatímco např. Angličan nebo Švéd, Francouz nebo Čech, Polák nebo Ital, pokud je prost takových cizích krevních prvků, musí být považován za příbuzného, tedy za árijského“. Historik Detlef Brandes uvádí hlavní zásadu německého protektorátu nad českými zeměmi, že český národ nesmí být "deklasován" nebo z rasových důvodů proměněn v „pomocný národ“.
Nelze předpokládat, že by tak inteligentní a vzdělaný člověk, jako je pan Žák, to nevěděl. Tedy lhal. Markantní příklad, jak nacionalismus je nadřazen etice.
Převzato se svolením autora. Zdroj: Blog autora
