Obrázek, který se českému občanu naskytne při návštěvě rakouského hlavního města, je jen odstrašujícím příkladem nerozvážné přistěhovalecké politiky, natropené zejména dlouholetým přístupem sociálně demokratické strany SPÖ a různých lobbyistických organizací, prosazujících za každou cenu ideály multikulturní společnosti a „integrace“. Nápadně přestárlé původní domácí vídeňské obyvatelstvo kontrastuje s nápadnou četností maminek v tradičních muslimských oděvech tlačících před sebou dětské kočárky. Takovou jízdou vídeňskými městskými hromadnými prostředky, zejména tramvají, člověk nabyde brzy dojmu, že krom cestujících důchodců mezi sebou sotva někdo mluví německy, a když už, vše přehlučí hlasitý projev omladiny, která mezi sebou komunikuje výhradně v turečtině nebo srbochorvatštině.
Tento ryze optický dojem potvrzují i oficiální statistiky. „Statistik Austria“ zkoumala původ občanů Rakouska podle kritéria „migračního pozadí“ (Migrationshintergrund), což je oficiální opis pojmu „přistěhovalecký původ“. Takto charakterizované osoby, které byly zahrnuty statistickým průzkumem, se buď do země během svého života přistěhovaly samy, nebo se narodili již v Rakousku, přičemž ale jejich rodiče do Rakouska přišli z ciziny. Konkrétně čísla pro Vídeň potvrzují, že 31,4 % obyvatel města jsou původem cizinci. Podobná je i situace v Linci (23,2 %), Salzburgu (29,7 %) nebo Innsbrucku (23,5 %, viz. graf Bevölkerung mit Migrationshintergrund). Statistika přitom přirozeně nezahrnuje cizince, kteří v zemi žijí ilegálně.
Situaci názorně dokresluje i statistický průzkum, jehož výsledky prezentovala v březnu tohoto roku ministryně školství Schmiedová z popudu parlamentního dotazu mluvčího FPÖ pro otázky vzdělání, Waltera Rosenkranze. Poslanec FPÖ požadoval od ministryně informace o podílu žáků „s migračním pozadím“ (tj. zahraničních školáků a školáků s jinou mateřskou řečí než němčinou) na všech typech škol ve všech politických okresech Rakouska. Špičku ledovce tvoří velký vídeňský okres Leopoldstadt s podílem 60,9 % cizinců mezi žáky všech škol, podobně sousední lidnatý okres Brigittenau (58,6 %). Průměrný podíl školáků-cizinců ve Vídni činí 40,4 procent. Zajímavé je také porovnání celorakouského průměru školáků-cizinců (17,8 %) a faktu, že zahraniční školáci nadproporcionálně navštěvují zvláštní školy, kde jejich celorakouský podíl činí 27,2 procent. Ve Vídni se nachází 262 „lidových škol“ (Volksschule, jedná se o obdobu českých základních škol, zahrnuje ovšem jen 1.-4. třídu) a celých 10 % z těchto škol vykazuje více než 90tiprocentní podíl dětí s migračním pozadím (!), a každá druhá z těchto škol vykazuje více než 50tiprocentní podíl zahraničních školáků (!). Jinými slovy řečeno, v polovině všech vídeňských lidových škol panuje převaha cizineckých školáků nad domácími.
Tento ryze optický dojem potvrzují i oficiální statistiky. „Statistik Austria“ zkoumala původ občanů Rakouska podle kritéria „migračního pozadí“ (Migrationshintergrund), což je oficiální opis pojmu „přistěhovalecký původ“. Takto charakterizované osoby, které byly zahrnuty statistickým průzkumem, se buď do země během svého života přistěhovaly samy, nebo se narodili již v Rakousku, přičemž ale jejich rodiče do Rakouska přišli z ciziny. Konkrétně čísla pro Vídeň potvrzují, že 31,4 % obyvatel města jsou původem cizinci. Podobná je i situace v Linci (23,2 %), Salzburgu (29,7 %) nebo Innsbrucku (23,5 %, viz. graf Bevölkerung mit Migrationshintergrund). Statistika přitom přirozeně nezahrnuje cizince, kteří v zemi žijí ilegálně.
Situaci názorně dokresluje i statistický průzkum, jehož výsledky prezentovala v březnu tohoto roku ministryně školství Schmiedová z popudu parlamentního dotazu mluvčího FPÖ pro otázky vzdělání, Waltera Rosenkranze. Poslanec FPÖ požadoval od ministryně informace o podílu žáků „s migračním pozadím“ (tj. zahraničních školáků a školáků s jinou mateřskou řečí než němčinou) na všech typech škol ve všech politických okresech Rakouska. Špičku ledovce tvoří velký vídeňský okres Leopoldstadt s podílem 60,9 % cizinců mezi žáky všech škol, podobně sousední lidnatý okres Brigittenau (58,6 %). Průměrný podíl školáků-cizinců ve Vídni činí 40,4 procent. Zajímavé je také porovnání celorakouského průměru školáků-cizinců (17,8 %) a faktu, že zahraniční školáci nadproporcionálně navštěvují zvláštní školy, kde jejich celorakouský podíl činí 27,2 procent. Ve Vídni se nachází 262 „lidových škol“ (Volksschule, jedná se o obdobu českých základních škol, zahrnuje ovšem jen 1.-4. třídu) a celých 10 % z těchto škol vykazuje více než 90tiprocentní podíl dětí s migračním pozadím (!), a každá druhá z těchto škol vykazuje více než 50tiprocentní podíl zahraničních školáků (!). Jinými slovy řečeno, v polovině všech vídeňských lidových škol panuje převaha cizineckých školáků nad domácími.
.
Při konfrontaci s těmito skutečnostmi se naskýtá otázka, jaký bude trend dalšího vývoje. Politika vládnoucí SPÖ a některých křídel koaličního partnera ÖVP, obhajujících v různých nuancích další příliv cizinců především skutečností, že jinak prý v budoucnu nelze zamezit hrozícímu kolapsu sociálního systému, podmíněného nepříznivým generačně-demografickým vývojem (tj. přestárnutím rakouského obyvatelstva), prozrazuje, že velká část rakouských politiků a ekonomů považuje jev masového přistěhovalectví, které s sebou přináší jednoznačné kulturní přetváření společnosti, za neodvratnou nutnost a nezvratitelnou realitu, kolem které žádná jiná cesta nevede. Pokusy lidovecké ministryně vnitra Marie Fekterové o restriktivnější a svižnější průběh azylového řízení narazil na mediální odpor krasoduchů, v Caritas a podobných organizacích.
.
Je tedy nutno se s danou situací jednou provždy rezignujíc smířit? Existuje tedy vůbec nějaká naděje, že by se tento vývoj dal zastavit a stávající poměry by se dokonce postupně daly napravit? Pokud ano, tak jakým způsobem?
Těmito otázkami se zabývali lidé kolem Freiheitlicher Akademikerverband Salzburg (jak už název napovídá, jde o spolek blízký FPÖ) a prezentovali na svých stránkách „Plán fází pro důslednou reemigrační politiku“ (www.akademikerverband-salzburg.at). Zde je český překlad článku:
Přiostřující se negativní sociální bilance u kulturně sociologické problémy vzniklé masovým přistěhovalectvím vyžadují důslednou reemigrační politiku. Sen o „integraci“ se dosnil, multikultura už dále nemůže být přikrášlována řečmi.
První fáze: Totální stop nekontrolovanému přistěhovalectví
Druhá fáze: Odsunutí ilegálních a kriminálních cizinců
Třetí fáze: Ztížení přistěhovalectví
Čtvrtá fáze: Návrat nezaměstnaných cizinců
Pátá fáze: Znovuzavedení rotačního sytému a sezónního systému
Šestá fáze: Přezkoumání pracovních povolení a udělení státního občanství
PRVNÍ FÁZE: Totální stop nekontrolovanému přistěhovalectví
Každé vcestování cizince z nějaké země mimo EU předpokládá předchozí poskytnutí víza, podobně jak je to samozřejmé např. v USA nebo Austrálii. Automatická povolení pro vcestování a trvalý pobyt občanů mimo EU z titulu sdružování rodin zásadně nebudou udělovány. Stanovení ke vcestování, práci a pobytu podléhají vlastním zájmům Rakouska a mohou spočívat maximálně na základě oboustrannosti se státy, které nejsou členy EU. Evropa musí být nadále zůstat vyhrazena Evropanům a nemůže být otevřeným cílem všech těch, kteří se nacházejí ve svízeli a v potížích, nebo toto předstírají. Současně s touto první fází může být už zahájen i další fáze.
.
DRUHÁ FÁZE: Odsunutí ilegálních a kriminálních cizinců
Osoby ilegálně pobývající k přistěhování nikdo nepozval, naopak tyto protizákonně do naší země nebo do jiných zemí EU vnikly nebo se do nich vplížily. Jejich odsunutí do svých původních zemí nestojí nic vážného v cestě, toto musí být pouze konsekventně provedeno. Do stejné platí pro cizince, kteří se dostali do konfliktu se zákonem, přičemž je lhostejné, jakou cestou se k nám dostali; podobným způsobem jsou k nám zpět posíláni kriminální Rakušané. Probíhající razie slouží k dopadení a rychlému odsunutí těchto subjektů. Zákony, které v tomto směru již existují, musí být také skutečně exekvovány. Na osoby převáděné je třeba nahlížet jako na kriminální a převáděče a „migrační poradce“ je třeba drakonicky trestat.
.
TŘETÍ FÁZE: Ztížení přistěhovalectví
Ten ddo obdrží azyl z pozice uznaného politického nebo válečného utečence (konvenční utečenec), přichází tedy ze země, která z hlediska lidských práv neplatí jako jistá. Po skončení situace příčící se lidským právům nebo po ukončení válečného aktu ve své domovské zemi se do ní skutečný azylant musí navrátit. Kdo usiluje o azyl, musí si sámopatřit odůvonění pro něj, jinak bude odsunut jako ilegál. Nesprávné nebo chybějící údaje mají za následek odmítnutí. Osoby nevlastnící doklady totožnosti je třeba neodkladně odsunout do té země, ze které bezprostředně vcestovaly, pobyt v Rakousku jim principiálně nebude povolen. V případě vcestování letadlem nebo lodí se ilegálové neodkladně vrací leteckým společnostem a rejdařství na jejich vlastní náklady, protože jim musí být známo, kde vzaly na palubu pasažéry bez víz. V případě, že osoby bez dokladů totožnosti nebudou zajištěny již při vcestování, nýbrž až později, a nebude moci být zjištěno, odkud bezprostředně přicestovaly, budou tyto převezeny do pracovního tábora na tak dlouho, dokud se neobjasní odpovídající kompetentnost a nebude možný zpětný odsun. Sociálnímu turismu a rádobyazylantství se je třeba rozhodně postavit.
Je tedy nutno se s danou situací jednou provždy rezignujíc smířit? Existuje tedy vůbec nějaká naděje, že by se tento vývoj dal zastavit a stávající poměry by se dokonce postupně daly napravit? Pokud ano, tak jakým způsobem?
Těmito otázkami se zabývali lidé kolem Freiheitlicher Akademikerverband Salzburg (jak už název napovídá, jde o spolek blízký FPÖ) a prezentovali na svých stránkách „Plán fází pro důslednou reemigrační politiku“ (www.akademikerverband-salzburg.at). Zde je český překlad článku:
Přiostřující se negativní sociální bilance u kulturně sociologické problémy vzniklé masovým přistěhovalectvím vyžadují důslednou reemigrační politiku. Sen o „integraci“ se dosnil, multikultura už dále nemůže být přikrášlována řečmi.
První fáze: Totální stop nekontrolovanému přistěhovalectví
Druhá fáze: Odsunutí ilegálních a kriminálních cizinců
Třetí fáze: Ztížení přistěhovalectví
Čtvrtá fáze: Návrat nezaměstnaných cizinců
Pátá fáze: Znovuzavedení rotačního sytému a sezónního systému
Šestá fáze: Přezkoumání pracovních povolení a udělení státního občanství
PRVNÍ FÁZE: Totální stop nekontrolovanému přistěhovalectví
Každé vcestování cizince z nějaké země mimo EU předpokládá předchozí poskytnutí víza, podobně jak je to samozřejmé např. v USA nebo Austrálii. Automatická povolení pro vcestování a trvalý pobyt občanů mimo EU z titulu sdružování rodin zásadně nebudou udělovány. Stanovení ke vcestování, práci a pobytu podléhají vlastním zájmům Rakouska a mohou spočívat maximálně na základě oboustrannosti se státy, které nejsou členy EU. Evropa musí být nadále zůstat vyhrazena Evropanům a nemůže být otevřeným cílem všech těch, kteří se nacházejí ve svízeli a v potížích, nebo toto předstírají. Současně s touto první fází může být už zahájen i další fáze.
.
DRUHÁ FÁZE: Odsunutí ilegálních a kriminálních cizinců
Osoby ilegálně pobývající k přistěhování nikdo nepozval, naopak tyto protizákonně do naší země nebo do jiných zemí EU vnikly nebo se do nich vplížily. Jejich odsunutí do svých původních zemí nestojí nic vážného v cestě, toto musí být pouze konsekventně provedeno. Do stejné platí pro cizince, kteří se dostali do konfliktu se zákonem, přičemž je lhostejné, jakou cestou se k nám dostali; podobným způsobem jsou k nám zpět posíláni kriminální Rakušané. Probíhající razie slouží k dopadení a rychlému odsunutí těchto subjektů. Zákony, které v tomto směru již existují, musí být také skutečně exekvovány. Na osoby převáděné je třeba nahlížet jako na kriminální a převáděče a „migrační poradce“ je třeba drakonicky trestat.
.
TŘETÍ FÁZE: Ztížení přistěhovalectví
Ten ddo obdrží azyl z pozice uznaného politického nebo válečného utečence (konvenční utečenec), přichází tedy ze země, která z hlediska lidských práv neplatí jako jistá. Po skončení situace příčící se lidským právům nebo po ukončení válečného aktu ve své domovské zemi se do ní skutečný azylant musí navrátit. Kdo usiluje o azyl, musí si sámopatřit odůvonění pro něj, jinak bude odsunut jako ilegál. Nesprávné nebo chybějící údaje mají za následek odmítnutí. Osoby nevlastnící doklady totožnosti je třeba neodkladně odsunout do té země, ze které bezprostředně vcestovaly, pobyt v Rakousku jim principiálně nebude povolen. V případě vcestování letadlem nebo lodí se ilegálové neodkladně vrací leteckým společnostem a rejdařství na jejich vlastní náklady, protože jim musí být známo, kde vzaly na palubu pasažéry bez víz. V případě, že osoby bez dokladů totožnosti nebudou zajištěny již při vcestování, nýbrž až později, a nebude moci být zjištěno, odkud bezprostředně přicestovaly, budou tyto převezeny do pracovního tábora na tak dlouho, dokud se neobjasní odpovídající kompetentnost a nebude možný zpětný odsun. Sociálnímu turismu a rádobyazylantství se je třeba rozhodně postavit.
.
Ten kdo imigruje, aby v naší zemi nebo v jiné zemi EU mohl pracovat, se tím musí také řídit. Povolení k pobytu a pracovní povolení vyprší po dvounásobné ztrátě pracovního místa během jednoho roku. Jako v každé opravdové přistěhovalecké zemi např. USA) neobdrží všichni cizinci, kteří přicestovali bez uznání pozice konvečního uprchlíka (tím se rozumí občané původem mimo země EU), během prvních tří let svého pobytu u nás žádnou sociální výpomoc. Sociální výpomoc nesmí platit za „řádný příjem“ a tím se stát předpokladem ke kladnému vyřízení žádosti o azyl. Pracovní povolení pro cizince (mimo občany EU) na více než tři měsíce zásadně musí stavět pouze na základě pozvání ke konkrétní práci, která bude také skutečně prováděna, anebo na základě skutečné a dokazatelné samostatné výdělečné činnosti. Stálé pracovní povolení pro cizince může být vystaveno pouze tehdy, když tito prokážou skutečnou schopnost a možnost svého hmotného zajištění existence. Příchod dalších rodinných příslušníků je možný pouze po udělení státního občanství cizinci. Všeobecná školní povinnost se vztahuje sama na rakouské státní občany a občany zemí EU. Pro občany mimo EU zůstává návštěva školy pouze možností a závisí na ovládání německého jazyka, který si školák musí obstarat sám v dostatečném rozsahu. Pro udělení státního občanství je předchozí minimálně deset let trvající trvalý a legální pobyt v Rakousku a dostačující znalost německého jazyka bezpodmínečným předpokladem. Rodinní příslušníci nových rakouských státních občanů, kteří by obdrželi oprávnění k přistěhování až nyní, obdrží desetileté povolení k pobytu a mohou po nejméně desetiletém trvalém pobytu v Rakousku, trestní bezúhonnosti stejně jako při prokazatelně dostačující znalosti německého jazyka obdržet ze své strany také propůjčení rakouského státního občanství. Automatický právní nárok na rakouské státní občanství neexistuje, ale zůstává možností a nesmí být udělováno inflačně. Ne každý, kdo se více méně náhodou dostane do Rakouska, nabývá automaticky práva na státní občanství.
.
ČTVRTÁ FÁZE: Návrat nezaměstnaných cizinců
V pracovním světě, který je charakteristický přibývajícím převáděním pracovních míst do zemí s nízkými mzdami, neexistuje žádná reálná nutnost k přistěhovávání dalších gastarbeiterů. Je čistou iluzí domnívat se, že nezaměstnaní mladiství najdou v paralelně společenských ghettech významné zaměstnání v hostitelské zemi. Následně tito nemohou ani vykonávat žádné odtížení sociální a penzijní pokladny, ale pouze zatěžují sociální systém. Řešení problémů stárnoucí společnosti leží jinde.
.
Zaniknutím předpokladů pro povolení k pobytu a k pracovnímu povolení (zpravidla spojeným se ztrátou práce nebo s nenastoupením do ní) ztrácí cizinec legální základ pro pobyt a musí se během jednoho měsíce vrátit do své země původu. To stejné platí pro cizince setrvávající v nezaměstnanosti déle než jeden měsíc. Pokud tak neučiní z vlastního popudu, je třeba jej postihnout trestem (správní trest postačuje) a odsunout. Osoby určené k odsunutí nemají žádný nárok na sociální pomoc a budou umístěny v pracovním táboře až do doby jejich faktického odsunutí. Správní řízení je třeba zkrátit na podstatné. Odsunutí je spojeno s trvalým zákazem vcestování a zákazem pobytu.
.
PÁTÁ FÁZE: Znovuzavedení rotačního sytému a sezónního systému
Z trvalého hlediska jsou cizinci připuštěni principiálně pouze za účelem práce. K tomu je třeba obnovit rotačního systému a systému sezonních pracovníků takovým způsobem, jak to bylo praktikováno v 60. a 70. letech minulého století. Cílem cizinecké, pobytové a přistěhovalecké politiky není multikulturní pseudointegrace cizinců se vším všudy, nýbrž pokrytí skutečné poptávky po pracovních silách v Rakousku. Proto budou cizinci připouštěni k pobytu a práci v speciální roční sezoně anebo také k tříleté pracovní době, která může být prodloužena maximálně o jeden další turnus v době trvání tří let. Toto nejen zamezí přecizení naší země, nýbrž umožní také vracejícím se gastarbeiterům budování vlastní existence v příslušné zemi původu a působí jako rozvojová pomoc. Část cizinci vyplacených rakouských sociálních dávek (např. pro penzijní pokladny) by mohla být opět vyplacena reemigrantům jako forma výpomoci návratu do vlasti. Náborem nového kontingentu a rotací kontingentů se rozšíří nepřetržitá rozvojová báze v zemích původu.
.
ŠESTÁ FÁZE: Přezkoumání pracovních povolení a udělení státního občanství
Pracovní inspektoráty a policie jsou pověřeny nepřetržitým přezkoumáváním zahraničních pracujících a jejich legálního zaměstnání. Zaměstnávání ilegálních cizinců musí na jedné straně vést k citlivým trestům pro odpovídající zaměstnavatele a zprostředkovatele práce a na druhé straně také k bezprostřednímu odsunutí ilegálně zaměstnaných a k jejich trvalému zákazu vcestování do země.
.
Vnitrostátní úřady musí přezkoumat v případě masového propůjčování státního občanství občanům pocházejících ze zemí mimo EU udělovaného za poslední roky, zda byla skutečně dodržena zákonná stanovení sloužící k předpokladu pro propůjčení. Jednou z indicií protizákonného získání státního občanství nepoctivou cestou by byla kupříkladu dnes nedostačující znalost německé řeči. Ilegální získání státního občanství nepoctivou cestou má za následek jeho ztrátu. Pokud má dotyčná osoba práci v Rakousku, platí pro ni stanovení normálního práva k pobytu, pokud nemá práci žádnou, je třeba jej odsunout jako ilegála. Práva přistěhovaných rodinných příslušníků závisí na právu původně přistěhovaných osob. V případě zajištěné materiální existence se odvíjí advokacie státního občanství znovu od začátku.
.
Ten kdo imigruje, aby v naší zemi nebo v jiné zemi EU mohl pracovat, se tím musí také řídit. Povolení k pobytu a pracovní povolení vyprší po dvounásobné ztrátě pracovního místa během jednoho roku. Jako v každé opravdové přistěhovalecké zemi např. USA) neobdrží všichni cizinci, kteří přicestovali bez uznání pozice konvečního uprchlíka (tím se rozumí občané původem mimo země EU), během prvních tří let svého pobytu u nás žádnou sociální výpomoc. Sociální výpomoc nesmí platit za „řádný příjem“ a tím se stát předpokladem ke kladnému vyřízení žádosti o azyl. Pracovní povolení pro cizince (mimo občany EU) na více než tři měsíce zásadně musí stavět pouze na základě pozvání ke konkrétní práci, která bude také skutečně prováděna, anebo na základě skutečné a dokazatelné samostatné výdělečné činnosti. Stálé pracovní povolení pro cizince může být vystaveno pouze tehdy, když tito prokážou skutečnou schopnost a možnost svého hmotného zajištění existence. Příchod dalších rodinných příslušníků je možný pouze po udělení státního občanství cizinci. Všeobecná školní povinnost se vztahuje sama na rakouské státní občany a občany zemí EU. Pro občany mimo EU zůstává návštěva školy pouze možností a závisí na ovládání německého jazyka, který si školák musí obstarat sám v dostatečném rozsahu. Pro udělení státního občanství je předchozí minimálně deset let trvající trvalý a legální pobyt v Rakousku a dostačující znalost německého jazyka bezpodmínečným předpokladem. Rodinní příslušníci nových rakouských státních občanů, kteří by obdrželi oprávnění k přistěhování až nyní, obdrží desetileté povolení k pobytu a mohou po nejméně desetiletém trvalém pobytu v Rakousku, trestní bezúhonnosti stejně jako při prokazatelně dostačující znalosti německého jazyka obdržet ze své strany také propůjčení rakouského státního občanství. Automatický právní nárok na rakouské státní občanství neexistuje, ale zůstává možností a nesmí být udělováno inflačně. Ne každý, kdo se více méně náhodou dostane do Rakouska, nabývá automaticky práva na státní občanství.
.
ČTVRTÁ FÁZE: Návrat nezaměstnaných cizinců
V pracovním světě, který je charakteristický přibývajícím převáděním pracovních míst do zemí s nízkými mzdami, neexistuje žádná reálná nutnost k přistěhovávání dalších gastarbeiterů. Je čistou iluzí domnívat se, že nezaměstnaní mladiství najdou v paralelně společenských ghettech významné zaměstnání v hostitelské zemi. Následně tito nemohou ani vykonávat žádné odtížení sociální a penzijní pokladny, ale pouze zatěžují sociální systém. Řešení problémů stárnoucí společnosti leží jinde.
.
Zaniknutím předpokladů pro povolení k pobytu a k pracovnímu povolení (zpravidla spojeným se ztrátou práce nebo s nenastoupením do ní) ztrácí cizinec legální základ pro pobyt a musí se během jednoho měsíce vrátit do své země původu. To stejné platí pro cizince setrvávající v nezaměstnanosti déle než jeden měsíc. Pokud tak neučiní z vlastního popudu, je třeba jej postihnout trestem (správní trest postačuje) a odsunout. Osoby určené k odsunutí nemají žádný nárok na sociální pomoc a budou umístěny v pracovním táboře až do doby jejich faktického odsunutí. Správní řízení je třeba zkrátit na podstatné. Odsunutí je spojeno s trvalým zákazem vcestování a zákazem pobytu.
.
PÁTÁ FÁZE: Znovuzavedení rotačního sytému a sezónního systému
Z trvalého hlediska jsou cizinci připuštěni principiálně pouze za účelem práce. K tomu je třeba obnovit rotačního systému a systému sezonních pracovníků takovým způsobem, jak to bylo praktikováno v 60. a 70. letech minulého století. Cílem cizinecké, pobytové a přistěhovalecké politiky není multikulturní pseudointegrace cizinců se vším všudy, nýbrž pokrytí skutečné poptávky po pracovních silách v Rakousku. Proto budou cizinci připouštěni k pobytu a práci v speciální roční sezoně anebo také k tříleté pracovní době, která může být prodloužena maximálně o jeden další turnus v době trvání tří let. Toto nejen zamezí přecizení naší země, nýbrž umožní také vracejícím se gastarbeiterům budování vlastní existence v příslušné zemi původu a působí jako rozvojová pomoc. Část cizinci vyplacených rakouských sociálních dávek (např. pro penzijní pokladny) by mohla být opět vyplacena reemigrantům jako forma výpomoci návratu do vlasti. Náborem nového kontingentu a rotací kontingentů se rozšíří nepřetržitá rozvojová báze v zemích původu.
.
ŠESTÁ FÁZE: Přezkoumání pracovních povolení a udělení státního občanství
Pracovní inspektoráty a policie jsou pověřeny nepřetržitým přezkoumáváním zahraničních pracujících a jejich legálního zaměstnání. Zaměstnávání ilegálních cizinců musí na jedné straně vést k citlivým trestům pro odpovídající zaměstnavatele a zprostředkovatele práce a na druhé straně také k bezprostřednímu odsunutí ilegálně zaměstnaných a k jejich trvalému zákazu vcestování do země.
.
Vnitrostátní úřady musí přezkoumat v případě masového propůjčování státního občanství občanům pocházejících ze zemí mimo EU udělovaného za poslední roky, zda byla skutečně dodržena zákonná stanovení sloužící k předpokladu pro propůjčení. Jednou z indicií protizákonného získání státního občanství nepoctivou cestou by byla kupříkladu dnes nedostačující znalost německé řeči. Ilegální získání státního občanství nepoctivou cestou má za následek jeho ztrátu. Pokud má dotyčná osoba práci v Rakousku, platí pro ni stanovení normálního práva k pobytu, pokud nemá práci žádnou, je třeba jej odsunout jako ilegála. Práva přistěhovaných rodinných příslušníků závisí na právu původně přistěhovaných osob. V případě zajištěné materiální existence se odvíjí advokacie státního občanství znovu od začátku.
.
