čtvrtek 12. března 2015

Rakouští sudetští Němci žádají ministra zahraničí o ochranu před štvaním

Kniha "Němci" na rakouském ministerstvu zahraničí
Jak bude ministr zahraničí Sebastian Kurz (28) na dopis 
sudetských Němců reagovat? Foto: Dragan Tatic / Wikipedia
Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku se koncem února obrátilo na [rakouského] ministra zahraničí Sebastiana Kurze se žádostí o ochranu proti štvaní z dnešní České republiky vůči Starorakušanům (sudetským Němcům) a příslušníkům menšiny, kteří zůstali ve vlasti. Zde je znění dopisu adresovaného Kurzovi:

Vážený spolkový ministře Kurzi,

dovolte prosím, abychom se na Vás obrátili v záležitosti, která se přímo týká nás, bývalých sudetských Němců, ale stejně tak i několika málo příslušníků menšiny, kteří zůstali ve vlasti. V posledních letech vyšlo v České republice několik knih, jejichž obsah nejhrubším způsobem haní německé obyvatele Čech, Moravy a rakouského Slezska.

Tyto tři knihy (antiněmecká trilogie) pochází od stejných autorů, Jiřího Vacka a Jiřího Krutiny, a nejagresivnějším způsobem štvou proti německým Starorakušanům. „Hlavní dílo“, které vyšlo v roce 2010 a nese název „Němci“ (ISBN 978-80-804439-9-0), bylo přeloženo teprve před nedávnem a proto se stalo známým. Tato dikce velmi dobře připomíná českou nenávistnou propagandu z let 1944 až 1946, ale v roce 2010 by člověk již zřejmě něco takového neočekával, obzvláště když se nesčetné množství vyhnaných Starorakušanů velmi zasloužilo nejen ve prospěch země, která je přijala, nýbrž také v práci na usmíření s českým obyvatelstvem.

Trestní oznámení několika bývalých sudetských Němců proti autorům u české justice byla bez výsledku vrácena zpět s poukázáním na „svobodu projevu“, protože nebyla zjištěna žádná trestní skutková podstata (hanobení národa či skupiny osob atd. dle českého § 355 / 2b Trest. zák.). Ve srovnání s rakouskou judikaturou (poštvávání, § 283 rakouského Trest. zák., až dva roky odnětí svobody) se česká judikatura v tomto případě ještě dnes ukazuje zjevně jako oblast, kde neplatí žádné zákony.

Nebyl dokonce brán ani ohled na skutečnost, že jistý vrchní ředitel [sekce vzdělávání z ministerstva školství], pan Jakub Stárek (dopis z 30. 12. 2011), autorům doporučoval, aby tuto knihu předložili Asociaci učitelů dějepisu (ASUD) jako vyučovací pomůcku.

Vážený pane spolkový ministře, před nedávnem jste ohlásil nový začátek vztahů mezi Rakouskou republikou a Českou republikou. Prosím využijte vydání této lidmi opovrhující literatury jako podnět k tomu, aby skutečný průběh událostí (a nikoliv ten, který podávají mnozí čeští politikové) ohledně vyhnání starorakouské sudetoněmecké národnostní skupiny ze své domoviny, jejího oloupení a ohledně více než 240.000 přitom zavražděných Němců* byl plně a se širokou působností vysvětlen také občanům České republiky.

Neboť stále ještě považuje okolo 60 procent českých obyvatel toto vyhnání a okradení za dobrou a spravedlivou věc.

Kromě toho prosíme o objasnění, proč v této záležitosti ze strany české justice není trestněprávně dále postupováno proti autorům knihy?

S přátelskými pozdravy,

Gerhard Zeihsel

spolkový předseda

Odpověď ministra ještě nedorazila. Sudetenpost ji po doručení zveřejní.

Tento text byl redakcí listu “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a ke zveřejnění na stránkách Náš směr. 
Vyšlo dne 12. března 2015.

*Pozn. Lukáše Beera: Údaj „240.000 zavražděných Němců“ není rozhodně na místě, a to bez ohledu na udávaný počet (o kterém jsme přinesli článek zde). I za předpokladu, že by tento počet obětí odpovídal, tak by nezahrnoval vesměs pouze „zavražděné“ osoby, ale i oběti vyhnání, které přišly o život jiným způsobem: například i s určitým odstupem po válce v důsledku strádání. Ale i mnozí činitelé Sudetoněmeckého krajanského sdružení nepovažují uvedený počet obětí (přímo zavražděných osob a osob, které přišly o život jiným způsobem) za reálný.