Lukáš Beer
Paul M. G. Lévy se v interview pro oficiální web Rady Evropy hlásí k autorství vlajky EU. |
Německá Wikipedia nám toho o původcovství návrhu vzhledu budoucí „vlajky Evropy“ sděluje podstatně víc. Jméno Paula M. G. Lévyho zde přitom figuruje několikrát. Nejprve v souvislosti s návrhem Carla Weidla Raymona, který obsahoval jednu zlatou hvězdu na modrém základě. Tato podoba byla prvotně upřednostňována tehdejším ředitelem informační a tiskové služby v Radě Evropy - ten přebíral všechny předložené návrhy. A touto osobou nebyl nikdo jiný než Paul M. G. Lévy. Nakonec byl však tento návrh kvůli podobnosti předlohy s tehdejší vlajkou Konga zavržen.
Na německé Wikipedii se dále uvádí, že za jednoho z původců dnešní podoby vlajky je považován Arsene Heitz, spolupracovník poštovní služby Rady Evropy, který předložil celou řadu návrhů. Heitz o sobě v jednom interview tvrdí, že je skutečným původcem návrhu. V archivech se však nachází mnoho Heitzových návrhů, na nichž je ovšem vidět 15, 16, 11 a 13 hvězd v různém uspořádání, nikoliv tedy dvanáct. Paul M. G. Lévy však v interview, které lze zhlédnout na oficiálních stránkách Rady Evropy (!), Heitzovo autorství popírá a tvrdí v něm, že on sám navrhl jako první vlajku s 12 hvězdami ještě předtím, než se o tom usnesla Rada Evropy, a dokonce on sám prý dodal nákres definitivní podoby. Wikipedia dále tvrdí, že Heitz a Lévy zjevně dodali své návrhy současně s Hanno F. Konopathem a tyto obsahovaly 15 hvězd. Vedle nich se k autorství hlásí ještě Arthur Eisenmenger, tehdejší vedoucí grafik Evropského společenství.
Německá Wikipedia se pak obšírně rozepisuje o dvou nejrozšířenějších neoficiálních interpretacích, které se svým významem prolínají. Zejména katolické kruhy s oblibou šíří legendu o jakémsi křesťansko-biblickém pozadí návrhu, které se mělo inspirovat v Janově Zjevení. Arsene Heitz měl na tomto projektu pracovat v letech 1950 až 1955. V tomto časovém rozmezí v rámci „soutěže“ Rady Evropy o konečné podobě vlajky spatřilo světlo světa celkem 101 návrhů, z toho Heitz měl být autorem 20 návrhů. V roce 1950 byl Paul M. G. Lévy jako ředitel tiskové služby Rady Evropy pověřen úkolem vzít do rukou projekt vytvoření nové vlajky. Lévy prý požádal Heitze, který byl v té době v oddělení zaměstnán v kurýrní službě, o pomoc z toho důvodu, že sám neuměl dobře kreslit a Heitz byl naopak právě talentovaným umělcem. Oba muže navíc spojovala katolická víra.
Tuto verzi však popírá Paul M. G. Lévy a označuje se sám za autora. Wikipedia pak doslovně čerpá z článku, který vyšel 26. srpna 1998 v německém „Die Welt“ (viz odkaz nad článkem), a téměř celý jej cituje. Pozoruhodné je, že právě tento text z německých novin se stal předlohou pro celou řadu dalších článků a tvrzení a je rozšířen i v českém prostředí. Opírá se o něj o kardinál Miloslav Vlk.
Co lze říci závěrem? Autorství Paula M. G. Lévyho je jednou z nejpravděpodobnějších variant a úzce souvisí se spoluprací s Arsenem Heitzem. A „Die Welt“ vychází v koncernu Axela Springera, který rozhodně nemůžeme podezřívat z latentního antisemitismu.