neděle 23. června 2013

Mojmír Kallus: „Vyhnání Němců z Československa bylo dokonalou etnickou čistkou“

Názorový střet křesťanského sionisty s židovským „antisionistou“ nyní v české verzi
Mojmír Kallus a Ian Pappé
Debatní klub v posledních měsících přinesl celou řadu zajímavých názorových konfrontací mezi dobře i méně známými osobnostmi a na nejrůznější politicko-společenská témata. A plánované jsou i další debaty, jako například s publicistou Tomášem Krystlíkem či s nakladatelem Pavlem Kamasem. V dubnu tohoto roku mohli příznivci Debatního klubu shlédnout více než hodinu trvající výměnu názorů mezi Mojmírem Kallusem – hlavním představitelem české pobočky křesťansko-sionistického Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ) – a profesorem Ianem Pappé, který vyučuje dějiny a politické vědy na univerzitě v britském Exeteru. Jeho rodiče pocházejí z Německa a jako Židé v 30. letech ze země uprchli. Ve své knize „Etnická čistka Palestiny“ (v angličtině 2006, v němčině vyšla v roce 2007), zakládající se na armádních dokumentech, Pappé přichází s tezí, podle níž zřízení židovského státu počítalo s „plánovaným vyhnáním“ domácího obyvatelstva a že sionističtí vůdci, především David Ben Gurion, tento cíl sledovali politickými a vojenskými prostředky po rozhodnutí o dělení Palestiny ze strany OSN v roce 1947.

V debatě, která nyní byla opatřena českým překladem, zazní mj. tento názor Pappého: „Já se zaměřuji na systém v Izraeli, který je postaven na absurdním předpokladu, že stát může být židovský a zároveň demokratický. Není možné mít zároveň křesťanský a demokratický stát, zároveň muslimský a demokratický stát, ale také nelze mít zároveň židovský a demokratický stát. Musíme se rozhodnout, zda chceme židovský ale nikoliv demokratický stát anebo demokratický ale nikoliv židovský stát. Já doufám v tu druhou variantu, protože bych chtěl žít nejen se svými lidmi ale i s ostatními jako sobě rovnými. Odmítám myšlenku nadřazenosti etnické čistoty.“ Na námitku Mojmíra Kalluse, že názory a jistě dobře míněné postoje Pappého mohou být zneužity přesvědčenými antisemity, židovský profesor v debatě odpovídá: „Pokud Židé dělají něco ve jménu židovského státu, nebo ve jménu židovského národa, hnutí, něco, co by neměl, jestliže zabíjejí, vysídlují, porušují lidská a občanská práva, měl bych snad já mlčet, protože by kritika těch, kdo takto jednají, byla vítána antisemity? Myslím, že hodnoty lidských a občanských práv jsou důležitější než hodnoty židovského kmene. Něco takového nikdy neakceptuji. Jeden z problémů židovského náboženství je podle mne myšlenka vyvoleného národa, exkluzivita. Nemyslím, že je vhodné chodit po světě a říkat: My jsme vyvolený národ, my máme vyšší morálku než vy.“

Mojmír Kallus se nedomnívá, že stát Izrael provádí nebo prováděl na svém území cílenou etnickou čistku, a uvedl jiné příklady z dějin, které lze za etnickou čistku ovšem bezpochyby označit: „Co mě napadá, když slyším o etnických čistkách? Zaprvé: Že to bylo použito v Jugoslávii v 90. letech, a víme, jaké hrůzy se tam děly. S touto situací je to však nesrovnatelné. Také přemýšlím o situaci v mé zemi. Na konci Druhé světové války jsme tu měli tři miliony Němců. Byl tu jasný plán zbavit se jich. Dnes tu nenajdete žádné Němce. Takže ať už nazýváme etnickou čistkou cokoliv, toto byl případ jejího dokonalého provedení, který skončil vyhnáním všech Němců a vytvořením etnicky homogenní české republiky. Během tohoto procesu se děla zvěrstva prováděná Čechy. A my jsme stále ještě nedošli tak daleko, kam jste došel Vy v Izraeli v pojmenovávání těchto témat. Naše národní svědomí tím stále trpí, ale myslím, že pokud všechny nešvary nejsou ventilovány otevřeně a upřímně, vytváříme si rezervoáry nových předsudků a nesnášenlivosti. Nedávno jsme měli prezidentské volby, v nichž se překvapivě objevila otázka odsunu sudetských Němců před 70 lety. Četl jsem komentáře v německém tisku, vyjadřující překvapení, že volby v České republice nejsou o budoucnosti, ale jsou ovládány událostmi z dob před sedmdesáti lety. Podle mě je tomu tak proto, že tento problém nebyl nikdy ventilován. Václav Havel se o tomto tématu pokoušel mluvit, ale byl umlčen, protože naše společnost není na toto téma připravená.“ (-lb-)

Video Debatního klubu lze shlédnout ZDE