Film často bývá více než pouhým filmem. A je to právě „továrna na sny“, Hollywood, pomocí níž lze bez masky rozpoznat instrumentalizaci filmu jako sdělovacího prostředku pro politické účely. Německý autor Stefan Hug (ročník 1968) absolvoval studium politických věd v Kielu a Tübingenu a publicisticky spolupracuje s deníky Frankfurter Rundschau, taz (Berlin), Stuttgarter Nachrichten, Südwest-Presse, Rhein-Neckar-Zeitung a s mnohými dalšími sdělovacími prostředky. Hug ve své knize „Hollywood greift an! Kriegsfilme machen Politik“ (ARES-Verlag) absolvuje procházku dějinami kina a věnuje se v ní obzvláště Hollywoodu a pokouší se přitom zodpovědět otázku, do jaké míry byla prostřednictvím US-amerických válečných filmů dělána politika a je v podstatě dělána dodnes.Už během 1. světové války sloužily filmy Hollywoodu opakovaně účelu naladit obyvatelstvo na válku a prezentovat lidu pohled na stav věcí z hlediska státu. A na tomto principu se v dalším průběhu dějin pramálo změnilo. Za 2. světové války byl instrumentalizován Sergeant York k tomu, aby ve stejnojmenném filmu vytvářel mezi obyvatelstvem USA proválečnou náladu (tehdy ztělesněn Gary Cooperem). Po ukončení války nastoupil na pozici „virtuálního“ nepřítele na místo Němců tentokráte Sovětský svaz a postaral se tak o politikaření u pokladen kin. Ale nešlo pouze o vytváření veřejného mínění a nálad, protože předmětem podprahové politiky Hollywoodu byl často i revizionismus a ospravedlňování politiky americké vlády. Tak kupříkladu zprostředkovával filmový hit „Top Gun“ svého času nový pohled na válku ve Vietnamu. A po 9/11 zaplavila kina lavina válečných filmů (přirozeně s jednostranným poselstvím). Autor také z pozadí „převzetí moci“ Hollywoodu v mezinárodním filmovém obchodě v samostatné kapitole osvětluje sestup německého filmu do bezvýznamnosti a uzavírá ji „výzvou německému kinu“.
(Zdroj: www.unzensuriert.at)
