Lukáš Beer
Tuto sobotu 21. května je Vídeň jako každý rok touto dobou ve varu: rakouská média se zavčas navzájem vášnivě předhánějí ve zpravodajství o největším svátku perverze, oplzlosti a homosexualistického aktivismu, konajícího se pod pláštíkem bohulibé charitativní akce, údajně ve smyslu boje proti AIDS. Life Ball se od data svého prvního konání v roce 1993 stal jedním z největších charitativních podniků na světě, vzbuzuje velký mezinárodní zájem a veřejnou pozornost a vyhledává jej každý rok také celá řada zahraničních prominentů a hvězd tzv. show byznysu. Vídeň tak úspěšně konkurovala německému hlavnímu městu, které mělo už dlouhá léta podobnou snahu nasměrovat na sebe movitou „gay turistiku“. Zakladatelem Life Ballu je „hrdý gay“ Gery Keszler, který dokázal svou orientaci chytrým marketingem investovat pro svou slávu a materiální zabezpečení. Ne bez důvodu mu v roce 2007 udělil pravicový týdeník „Zur Zeit“ titul „buzík z povolání“, pro který se Keszler pak s autorem článku soudil.
Z původního eventu „gay“ scény se za dlouhá léta vyklubal megaprojekt, jehož návštěvníci jsou dnes už mezitím z o něco větší části heterosexuálního zaměření. Nicméně se i tak stává Vídeň každoročně z tohoto důvodu mekkou „uvědomělých“ homosexuálů a lesbiček, zejména ze sousedního Německa. Navenek se Life Ball prezentuje jako záležitost, která má sloužit dobré věci. Pořadatelé tím vlastně ani nemyslí tu zásadní skutečnost, pro který je tento event svými hosty vlastně vyhledáván – totiž jako vhodná příležitost zúčastnit se velké uvolněné a extravagantní párty nejen pro „gaye“ a lesbičky nebo jako seznamovací shromaždiště pro středoevropské „hrdé“ homosexuály, kteří se zde oddávají v rámci boje proti onemocnění AIDS svým promiskuitním choutkám. Nikoliv, smyslem této velké párty má být údajně dobrý skutek – nashromažďování peněz, které pak mohou být investovány například do vědeckého bádání v boji proti AIDS. Cílem je dle pořadatelů tedy pomoc jedincům onemocněným na AIDS. To znamená lidem, kteří - vyjma v dnešní době již několik málo takových případů, kdy k onemocnění došlo například nekontrolovanou krevní transfuzí apod. - k nakažení HIV dospěli v první řadě nechráněným pohlavním stykem. Což je v monogamním partnerství jak známo stejně tak málo pravděpodobné jako při chráněném pohlavním styku. Z toho vyplývá, že postižený musel v podstatě jednat hrubě nedbale, když se nakazil virem. „Může si za to sám“, řekl by našinec, který se zákonitě musí podivovat nad takovým rozruchem ohledně AIDSu, když na světě existuje velká řada závažných onemocnění, ke kterým jedinec může dospět rozhodně bez vlastního zavinění.
Nejedna zahraniční „star“ showbyznysu letos opět svou návštěvou poctí svým vystoupením vídeňský Life Ball, přičemž je nutno podotknout, že v jejich případě se jedná o tu příjemnější a přijatelnější část celého programu. Zlatým hřebem večera mají být totiž jedinci navlékající se do oplzlých, v nejednom případě sexuální orgány znázorňujících „kostýmů“ a do nechutných „buzerantských převleků“. V loňském roce měly tyhlety politováníhodné figurky možnost pohybovat se dokonce i na půdě vídeňské radnice. Dominic Heinzl, moderátor společenského magazínu „Chilli“, který vysílá rakouská veřejnoprávní televize, s některými vedl i rozhovor – divákům přitom neušlo, jak si oplzle vypadající mužská osoba v ženském převleku před kamerou šahala do rozkroku...
Protesty proti těmto oslavám perverze jsou slyšet pouze okrajově. Mnozí raději rezignují, než aby si nechali nadávat do pravicových extremistů nebo katolických šílenců. Naopak, osobnosti z rakouské politiky a kultury ochotně vyjadřují Life Ballu svou podporu. Spolkový prezident Heinz Fischer loni sympatizoval s organizátorem Keszlerem a poctil jej svou osobní účastí na gala představení v rakouském parlamentu, které se konalo ve smyslu "boje proti AIDS".
Je nepochybné, že návštěvníci Life Ballu přinesou městu Vídeň tržbu, a toho jsou si vědomi jak tamější politikové, tak i podnikatelé. Ale za jakou cenu.