Ale muselo uplynout dalších 19 let, než mohlo být na vzpomínkové slavnosti v Javoříčku oznámeno široké veřejnosti, že partyzáni ze skupiny Jermak občany terorizovali a že vyvraždili místní německou rodinu Viktorovu v době, kdy „esesák“ Viktora vyvíjel protinacistické aktivity mimo území protektorátu. Před týdnem, v sobotu 30. dubna, se konala Mírová slavnost v Javoříčku. Jediná zpráva o ní na webu je na stránkách ČT24. V dalších médiích prohrála v přímém souboji s královskou svatbou. Pro ty spoluobčany, kteří si myslí, že by tomu tak být nemělo, uvádím chronologický výčet událostí, souvisejících s hrůzným 5. květnem:
15.2. – Javoříčský hajný rakouský Němec Viktora narukoval do SS a je odvelen do Durynska.
později – ubytování partyzánům nabídly dvě rodiny a manželka hajného Viktory, Němka Hilda.
19.3. – Partyzáni zbili pro výstrahu několik občanů Javoříčka.
později – Partyzáni oběsili hajného Švece z Kadeřína
9.4. – Partyzánský velitel Fursenko odjel do Litovle pro skupinu Arménců, kteří se i se zbraněmi, které měli v litovelském skladě hlídat, rozhodli přejít k partyzánům.
10.4. – V prvních minutách dne vtrhli opilí partyzáni Litviško, Glucharev, Naděžda Ivanovová a Blažek do hájovny a zavraždili Hildu Viktorovu a její dvě malé děti ve věku tří let. Hájovnu vykradli a pak podpálili. Velitel Fursenko se vrátil z Litovle se dvěma Arménci a opilce Litviška za trojnásobnou vraždu a likvidaci nejdůležitější partyzánské základny v Javoříčku nepotrestal. Dva nové arménské partyzány mu předal a odjel z Javoříčka. Litviško oba zavraždil. Dostála, který je z Litovle přivezl a zastával se jich, zavraždil také. Hasiče z Veselíčka, kteří přijeli požár uhasit, odehnal střelbou a smrtelně zranil jejich velitele Malínka.
později – Partyzán Petrůj zavraždil v obci Vrážné kanadského partyzána.
27.4. – Partyzáni přišli do obce Vrážné a mučili a pak zavraždili ing. Šidla. Na rozkaz Fursenka zavraždili i jeho manželku, 12letého syna a 16letou dceru.
3.5. – Německá vyhláška pro okres Litovel: za jednoho zastřeleného německého vojáka bude zastřeleno 10 místních obyvatel.
3.5. – Rozkaz partyzánského velitele Gluchareva: přesun k Měrotínu a útočit na ustupující německé kolony.
4.5. – Protipartyzánská jednotka, vedená Ludemannem, přijela na hrad Bouzov a partyzáni se místo přesunu k Měrotínu „stáhli“ do Nové Rovně. Zajali 5 Ludemannových průzkumníků.
5.5. ve Věžnici: Partyzáni těch 5 zajatců zastřelili.
5.5. v Javoříčku - Jednotka SS z Bouzova pod vedením Lundemanna povraždila nebo upálila 38 mužů nad 15 let, původem z Javoříčka, Veselíčka, Vojtěchova, Ješova a z Olomouce, kteří se od 8 hodin nacházeli v Javoříčku nebo v jeho okolí a vesnici vypálila. A jednomu přikázala, aby pozůstalým sdělil, že jde o odvetu za pomoc partyzánům.
5.5. ve Vrážném – Po projetí poslední ustupující německé kolony vtrhli partyzáni do obce a po dvou výsleších Tutscheho ho cestou domů jeden chrabrý partyzán zastřelil. Partyzáni zavraždili i Böhmovou a jejího druha Jelínka, který se za ni zaručil.
6.5. – Partyzáni se vrátili do vypáleného Javoříčka a partyzánka Naděžda Ivanovová zdůvodnila přeživší paní Trefilové jejich včerejší nepřítomnost slovy "Přece se nenecháme v posledních hodinách války postřílet".
7.5. – Muži z okolních vesnic pohřbili oběti do společného hrobu.
8.5. – Hlavní velitel wehrmachtu vydal rozkaz ke kapitulaci.
9.5. – Vojáci 60. armády 4. ukrajinského frontu Rudé armády obsadili okolí Javoříčka.
A tady bych mohl skončit, kdyby na zvěrstva partyzánů a Němců v Javoříčku před koncem války plynule nenavázala Rudá armáda se svými zvěrstvy v osadě Veselíčko v době míru. V osadě, do které je z Javoříčka stejně daleko, jako od Můstku k Národnímu muzeu. Včetně té cesty do kopce. Celá země už oslavovala konec války, když jednotka Rudé armády přijela do Veselíčka. Pod záminkou soupisu obyvatel v obci nařídili všem ženám, aby se dostavily do místního hostince. Po té, co staré ženy propustili, tak všechny mladé znásilnili. Je třeba si uvědomit, že to nebyli jednotliví vojáci, kteří jinak než hrozbou zastřelením ženu nezískali. Takových „statečných činů“ sovětských vojáků bylo po celé republice při obsazování našeho území pro Stalina nepočítaně. Ale ve Veselíčku se jednalo o organizovanou akci velících důstojníků. A proto se tato skutečnost musí zdokumentovat a za rok v Javoříčku připomenout. Pamětník, který se před střelbou partyzánů zachránil skokem z hasičské stříkačky u hořící javoříčské hájovny a je posledním žijícím, který pohřbíval mrtvé v Javoříčku, bydlel hned vedle hostince, ve kterém velení jednotky zorganizovalo pro sebe a pro své podřízené nevěstinec. Ale měli byste si pospíšit, historici a investigativní novináři. Nikdo tady není věčně.
(idnes.cz)
Převzato z CS Magazinu
