 |
| Veřejnoprávní německá televize ZDF pořídila v neděli exkluzivní rozhovor s íránským oprezidentem Ahmadínežádem. Během interview se Ahmadínežá- dovi podařilo dvakrát zaskočit redaktora Clause Klebera nepříjemnými dotazy: v případě jednoho dotazu Kleber musel dát Ahmadínežádovi za pravdu, v případě otázky německé "viny na věčné časy" ohledně holocaustu ztratil Kleber nervy a odmítl se s íránským prezidentem dál bavit. |
Z agenturních zpráv se však již nedozvíme nic konkrétního, o tom, co Ahmadínedžád řekl televizním divákům během čtyřicetiminutového rozhovoru s redaktorem ZDF Clausem Kleberem. Původně mělo interview, zaznamenané poslední neděli v Teheránu, trvat pouhých dvacet minut, protáhlo se na dvojnásobek času, aniž by se oba partneři v interview dostali k tématice Sýrie, která měla být jedním z předmětů rozhovoru. Prezidentu Ahmadínedžádovi se dokonce dvakrát během rozhovoru podařilo redaktora Klebera přivést do nesnází – jednak, když se sám začal redaktora dotazovat na logiku určitých výsostných práv Izraele ohledně pořizování jaderných zbraní, nezbývalo Kleberovi nic jiného, než Ahmadínedžádovi odsouhlasit jeho argumentaci. Situace se pro Klebera stála očividně nesnesitelnou, poté co íránský prezident na redaktora směřoval dotaz, proč by se dnešní příslušníci německého národa, tj. příslušníci generace, která přišla na svět až po druhé světové válce, měli cítit proviněni za holocaust. V tom momentu odmítl redaktor Kleber na téma dál komunikovat, hlas simultánního překladatele byl náhle utlumen, takže nebylo rozumět překladu dalších Ahmadínežádových vět. Redaktor Kleber okamžitě přešel k jinému tématu. Redaktoři ZDF neopomněli na závěr, tj. po záznamu rozhovoru, doplnit tendenčně laděný omluvný komentář a také zdůraznit, že některá sdělení uskutečněná během interview měla „trestněprávně relevantní“ obsah. Claus Kleber se během rozhovoru snažil při kladení otázek Ahmadínedžádovi neustále podsouvat, že Írán vyhrožuje „Spojeným státům, Německu a Izraeli“, zatímco íránský prezident několikrát zdůrazňoval, že mínění německých občanů se dalece může lišit od mínění spolkové vlády a neustále opakoval projevy své sympatie, které prý chová k německému národu, jakožto ke všem evropským národům.
Výňatky z interview:
Kleber: Lidé v Evropě, speciálně v Německu, se dívají s velkým napětím na tuto oblast v této chvíli a obávají se, že by mohla být možná válka. Máte dnes v této souvislosti nějaké poselství?
Ahmadínedžád: Můžete nám říct, které válečné nebezpečí z které strany [míníte] a proč?
Kleber: Víte stejně tak dobře jako já, že Izrael hrozí útokem na Írán, pokud se otázka nukleárního programu nedá vyřešit jinak.
Ahmadínedžád: Proč musí Izrael hrozit?
Kleber: Protože se Írán dodnes zdráhá bezezbytku zpřístupnit svůj atomový program.
Ahmadínedžád: Ukazují sionisté jasnost a transparenci, co se týče jejich nukleární otázky? Mají více než 250 atomových hlavic. To není žádný problém, když jsou takto vyzbrojeni?
Kleber: Izrael nepatří ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT), nemá žádnou smluvní povinnost to zpřístupnit, ale Írán má tuto povinnost.
Ahmadínedžád: To znamená, že každý, kdo není členem NPT, má volnost v tom, že dělá, co chce?
Kleber: Ovšemže, tak tomu je.
Ahmadínedžád: To znamená, že když někdo je členem smlouvy NPT, tak smí být zbaven práv? A sionisté smějí hrozit členské zemi IAEA? My jsme principiálně proti této jaderné bombě. To je nelidská zbraň a nemorální. Ovšem ti, kteří tuto zbraň mají, nejsou ve stavu tuto zbraň použít. Časy atomové bomby byly přivedeny ukončením druhé světové války ke konci a byly jednoduše pohřbeny. Mohou sionisté se svými zbraněmi podniknout něco proti Hamas a Hizballáh? Anebo mohla atomová puma zachránit Sovětský svaz? Nebo mohly atomové pumy USA pomoci této zemi? Takže atomová bomba patří do minulého století. Ten, kdo něco takového vyhledává, je zaostalý, zaostalý v dějinách a v lidství a humanitě. A v politice. Ale má otázka zní: Proč má několik sionistů právo hrozit všem ostatním lidem? To je má otázka. Existuje nějaký nepsaný zákon, podle nějž sionisté stojí nad všemi mezinárodními pravidly, předpisy a zákony? To znamená, že mohou svá práva prosazovat také vůči americkému lidu, a dokonce násilím? A to stejné dělat i v Evropě? Také v Íránu? Zabíjet, terorizovat, ničit, mají toto právo? Otázka zní, proč evropské státy slepě podporují sionisty. To je ta otázka. Proč musí být vydáván kapitál a peníze evropských národů pro sionisty? A také na to, aby byl ohrožován Írán. Írán není umělou zemí, není žádnou okupovanou zemí, není také žádným okupačním režimem. Írán má desetitisíciletou historii a civilizaci, je samostatnou zemí .
Kleber: Myslel jste Izrael jako umělou zemi?
Ahmadínedžád: Ano, určitě. To víte také. To vědí taky ostatní. Jak tento stát, tento režim vznikl? Bylo to kolonialistické plánování, to ví každý. Vzniklý prostřednictvím lži. Oni nebyli nikdy vládci této země. Utvořili příběh s názvem holocaust a škody a náklady musejí zaplatit Palestinci, zatímco palestinský lid přitom nehrál vůbec žádnou roli. Ani za druhé světové války, ani při ostatních událostech potom.
Kleber se pak Ahmadínedžáda ptá, zda má v úmyslu zpřístupnit veškerý atomový program, že by to byla vlastně ideální cesta k vyřešení konfliktu. Ten odpovídá, že jeho země s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii doposud intenzivně spolupracovala, ale že existují „dva nebo tři problémy“. Tím má být jednak politická závislost agentury. Ta by se prý vůči Íránu chovala jinak, kdyby Írán měl právo veta v Bezpečnostní radě OSN nebo kdyby patřil ke spojencům USA. A pak je tu prý oprávněná obava, že íránské tajné informace by byly posléze poskytnuty nepřátelům Íránu. Uvedl také případ íránských vědců, kteří „byli zavražděni sionisty“ a zeptal se redaktora ZDF, zda „by spolková republika bránila práva našich jaderných vědců“? Odvolával se na stanovené předpisy, v rámci kterých prý Írán chce rozvíjet maximální spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, „ale ti chtějí víc, všechny obranné informace předali naším nepřátelům… My jsme jedinou zemí, jejíž nukleární data a informace byly rozšířeny všude po celém světě… Je nám velmi líto, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii jedná pod politickým tlakem.“ V další části rozhovoru označil Ahmadínedžád za příčinu tohoto mezinárodního napětí diskriminaci a ptal se redaktora německé televize, „kdo způsobuje tato napětí?“ a zmínil v této souvislosti válku v Iráku a v Afghánistánu.
Ahmadínedžád: Dovolte mi se zeptat, jakou vinu nese německý národ? Proč musí být německý národ trestán sionisty? Lidé, kteří se narodili až v nové době v Německu, jakých se dopustili hříchů, ..
V tomto momentu redaktor ZDF očividně znejistí (stopáž zhruba od minuty 16:30), je utlumen simultánní překladatel, takže není slyšet, co Ahmadínedžád dále říká (lze vyrozumět pouze „před 70 lety“ ), načež Claus Kleber říká: „Rád bych toto téma změnil, můžeme přejít ke konkrétní situaci?“, nenechává íránského prezidenta domluvit a pokračuje:
Řekl jste, že pokud by mělo dojít k izraelskému útoku, tak bude odplata apokalyptická. Co jste tím myslel?
Ahmadínedžád: To jsem neřekl teď, ale dříve jsem to prohlásil.
Kleber: Ano.
Ahmadínedžád: Ano, co by dělalo Německo, kdyby bylo napadeno? (…) Jedno která země, když bude nějaká země napadena, nebo když budou napadeny USA, co pak Američané udělají? Složí zbraně, vzdají se nebo se budou usmívat? Co udělají? Budou se bránit, to je přeci jasné. To uděláme my také. Jsme velkým národem a jsme také silní, to se musí být také řečeno. Sionistický režim je přeci malý. To je jenom instrument Američanů. Oni sami vůbec nic nemají. Jsou to nekulturní lidé, kteří vraždí lidi. Takže nesrovnávejte s íránským národem. To vůbec není srovnatelné. Ano, íránský národ v této oblasti žije po tisíc let. Odkud přišli ale tito lidé? Zničili Palestince, bombardují každý den...
Kleber pak Ahmadínedžádův monolog přeruší s poukázáním na to, že srovnávání Íránu s Izraelem by „nás nepřivedlo k nějakému výsledku“. Říká mu, že když Írán zpřístupní asi 200 vojenských základem, tak „bude krize minulostí, proč tedy starý kulturní národ Íránu neudělá tento krok?“.Ahmadínedžád odpoví stejně jako předešlým způsobem, že se mezinárodní agentura musí držet dohodnutých pravidel a že je pravděpodobné, že se tyto informace pak dostanou k nepříteli. Vzpomenul opět zavražděných íránských vědců a ptal se: „Přihlásil se někdo ve světě ke slovu a politoval toho? Dlouhou periodu jsme zdaleka přesahujíc pravidla mezinárodní agentury s ní spolupracovali. Výsledkem bylo, že jsme byli tvrdě potrestáni. Byli jsme zbaveni práva. Dobrovolně jsme spolupracovali s Mezinárodní agenturou nad rámec pravidel. A nyní kooperujeme také, ale naši vědci jsou terorizováni.“
V jisté další části rozhovoru zmíní redaktor ZDF problematiku lidských práv, které prý Írán nedodržuje. Ahmadínedžád tematizování lidských práv však označil za stejné „politikum“, jako je podle jeho názoru postoj USA vůči jeho nukleárnímu programu. „Proč jsou pranýřovány pouze ty země, které jsou proti politice USA? Ale přátelé USA smějí dělat, co chtějí.“
Ahmadínedžád: Jsou v Evropě dodržována lidská práva? Proč nesmí být v Evropě svobodně zkoumán holocaust? Kolik francouzských vědců je teď ve vězení?... Lidská práva jsou globálním problémem… Lidská práva nesmí být instrumentalizována pro politické účely.. To že se evropští politici označují za měřítko dobra a zla, to se není akceptovatelné...
Kleber v další části rozhovoru podsouvá Ahmadínedžádovi, že obviňuje Německo v jedné řadě vedle Izraele a Spojených států, když se jej ptá: Musím se teď vrátit zpět do Německa a říct, že íránský prezident zopakoval svá obvinění vůči Izraeli, Německu a USA, ale neukázal žádnou pohyblivost?
Poté, co je přátelsky ukončen rozhovor s Ahmadínedžádem, následují omluvná slova jiného redaktora ZDF: "Přátelská slova, která nemohou zamaskovat, že Ahmadínežádovy výroky o holocaustu jsou v Německu s trestně právního hlediska relevantní. Citovali jsme je proto, aby se vyjasnilo, jak myslí a jedná jeden z nejkontroverznějších politiků světa." (-lb-)
