Dokumentační archiv DÖW k případu stále mlčí. NÁŠ SMĚR požádal o pomoc rakouskou badatelnu, specializující se na poválečné procesy vedené lidovými soudy proti osobám obviněným z „nacionálněsocialistických zločinů“.
Poutavý příběh pastora Wernera Odera před dvěma roky posloužil jako zámínka k propagování "podpory Izraele" v České republice. Potvrdí obsah tohoto příběhu také oficiální badatelny a archivy? |
DÖW doposud nereagoval ani na opakovanou zdvořilou žádost redakce o poskytnutí informací. Jmenovaný archiv mimochodem nabízí nejrozsáhlejší dokumentační materiál na internetu k tématice národního socialismu na území Rakouska a mj. také disponuje rozsáhlou databankou židovských obětí druhé světové války z Rakouska a také databankou obětí Gestapa, včetně fotografií obětí. Přesto ani rozšířený internetový vyhledávač archivu nedokázal poskytnout ani jedinou stopu při zadání jména „Wilhelm Oder“.
S archivem DÖW úzce kooperuje vídeňská badatelna Zentrale österreichische Forschungsstelle Nachkriegsjustiz / Středisko rakouská badatelna poválečné justice, která se soustředí pouze na problematiku rakouských poválečných procesů (lidové soudy z let 1945-1955) s osobami obviněnými z „nacionálněsocialistických zločinů“. (Otevřeno bylo toto středisko v roce 1998 v přítomnosti tehdejšího ministra spravedlnosti, tehdy Nikolaus Michalek). Od srpna 1945 probíhaly tyto procesy v sovětské okupační zóně ve Vídni, od začátku roku 1946 pak také u zemských soudů v Grazu (pro britskou okupační zónu), Linci (americká okupační zóna) a v Innsbrucku (francouzská zóna). Zákonné podklady pro procesy rakouských lidových soudů tvořil jednak zákon o zákazu NSDAP (Gesetz zum Verbot der NSDAP) z 8. května 1945 a „Zákon o válečných zločincích“ (Kriegsverbrechergesetz), který vstoupil v platnost dne 26. června 1945. V letech 1945 až 1955 byla zahájena v 136.829 případech předběžná vyšetřování z podnětu podezření z „národněsocialistických zločinů“ nebo „ilegality“ (to se týkalo členství jedinců v NSDAP v období jejího zákazu v Rakousku v letech 1933-1938). Následně padlo celkem 23.477 rozsudků, z toho 13.607 rozsudků o vině. Počet osob, odsouzených kvůli „nacionálněsocialistickým násilným zločinům“, se pohyboval zřejmě kolem 2000, z toho 341 osob se dotkly tresty v horním rozmezí: 43 obžalovaných bylo odsouzeno k smrti, 29 osob k doživotnímu žaláři a 269 osob k žaláři v rozsahu deseti až dvaceti let. Vykonáno bylo 30 poprav, dva odsouzenci k trestu smrti spáchali před vykonáním trestu sebevraždu. Zmíněné středisko shromažďuje informace ke všem procesům a na svých stránkách uvádí jména a procesy "nejtěžšího kalibru" z let 1945-1955 (tedy kdy rozsudkem byl trest smrti nebo doživotní žalář). Zájemci, kteří se chtějí seznámit s obsahem soudních aktů, mají však smůlu: dokumenty k procesům jsou sice uloženy ve Vídeňském městském a zemském archivu, ovšem nahlédnut lze pouze do aktů, u kterých obžalovaný prokazatelně již nežije a od jehož smrti uplynulo nejméně 110 let.
Redakce Našeho směru dnes požádala o pomoc při ověřování rozšiřovaných informací o Wilhelmu Oderovi badatelnu Nachkriegsjustiz.at. Proces s Wilhelmem Oderem měl po válce probíhat v hornorakouském Linci. Čtenáři budou informováni o dalším průběhu zjišťování. (-lb-)