Podpora ze strany předních českých politiků. Protidemonstrace nahlášeny prozatím nejsou.
Více informací o ICEJ: Podivný boj proti antisemitismu
Česká pobočka kontroverzní organizace se zavádějícím názvem „Mezinárodní křesťanské velvyslanectví Jeruzalém“ (ICEJ) hodlá dne 17. dubna pořádat tzv. „Pochod dobré vůle“ centrem hlavního města Prahy, přičemž sraz účastníků se koná po obědě na Staroměstském náměstí. Podle organizátorů pochodu je jeho cílem „vytvořit pokojným a kulturním chováním kontrast k agresivním vystoupením rasistů a neonacistů a společně deklarovat, že antisemitismus do slušné společnosti nepatří.“ Programu se mají zúčastnit někteří známí čeští a česko-židovští umělci, jako například herec Tomáš Töpfer. Záštitu akci poskytli 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, dále předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová a primátor hlavního města Prahy Bohuslav Svoboda.
Co organizátorům pochodu zavdává příčinu k potřebě „deklarovat, že antisemitismus do slušné společnosti nepatří“, zůstává ovšem nezodpovězeno. Česká republika nepatří podle nejrůznějších průzkumů k zemím, kde by byly projevy antisemitismu, ať už jej definujeme jakkoli, výrazně rozšířeny, právě spíše naopak. Nehledě na to pak česká politická reprezentace patří v rámci evropských zemí po několik let již tradičně k předním sympatizantům a podpůrcům politiky státu Izrael. Vše naznačuje spíše tomu, že si organizátoři museli pro svůj účel najít patřičné odůvodnění.
A na druhé straně je to právě samotná „křesťansko-sionistická“ organizace ICEJ, jíž je i z křesťanských pozic vytýkáno, že propaguje světový názor, ve kterém je evangelium kladeno na úroveň ideologie kolonialismu a militarismu a že učení křesťanského sionismu podporuje rasistická exkluzivní práva určité vyvolené skupiny obyvatelstva a ustavičnou válku a vede k nekonečné spirále násilí, která ohrožuje bezpečnost všech národů na Blízkém Východě a národů ostatního světa. Česká republika patří k několika málo zemím Evropy, kde se ICEJ dostává nekritické podpory ze strany předních českých politiků a prezence v důležitých médiích, jako je Český rozhlas. Česká veřejnost je přitom nedostatečně informována o některých nebezpečných rysech učení křesťanského sionismu a spokojí se ve většině s povrchním zdáním, že jde o hnutí propagující toleranci, „křesťanskou lásku“ a mírumilovnost, čemuž v neposlední řadě napomáhá nejen poněkud zkreslující název samotné organizace, ale i permanentní argumentace ustavičného boje proti (neprezentnímu) antisemitismu.
V minulých letech navštívilo podobné akce pouze několik set stálých příznivců a i přesto, že akce neměly u české veřejnosti prakticky žádný ohlas a nebyly jí prakticky ani povšimnuty, věnovalo se jim velmi obšírně internetové zpravodajství Českého rozhlasu. (-lb-)