Alain de Benoist: Jak prolomit kulturní hegemonii USA

"Kompletní kapitalistický systém je v největší míře ohrožen – a USA, srdce tohoto systému, zřejmě v první řadě“

Francouzský publicista a filosof Alain de Benoist (nar. 1943) a myslitel „Nové pravice“ poskytl krátké interview pro aktuální číslo rakouského politického časopisu Zur Zeit, ve kterém několika slovy shrnul své názorové pozice. De Benoist se ve svých úvahách obsáhle věnuje fenoménu globalizace, která dle jeho názoru směřuje ke zničení světových národů a kultur plně ve smyslu „rozpoutání logiky kapitálu“, aby tak mohla být zřízena civilizace, která se bude řídit čistě podle kapitalistických a „konsumistických“ hodnot. Hlavním provozovatelem těchto tendencí jsou v de Benoistových očích v první řadě Spojené státy americké. Známé jsou také de Benoistovy postoje k otázce migrační politiky a asimilace přistěhovalců a jiných kultur. Dle hesla „Ať žije rozdíl“ se vyslovuje proti asimilaci, tj. absorpci přistěhovalců v rámci hostitelské kultury, a stejně se staví odmítavě vůči modelu „tavícího kelímku“ podle severoamerického vzoru. Individua mají dle jeho názoru „povinnost“ k rozdílnosti, přičemž jsou to především kolektivy etnického, náboženského a kulturního ražení, které prý zaručují identitu jednotlivce. Alain de Benoist proto odmítá liberální zdůraznění individualismu jako „antropologickou iluzi“ a vidí v něm ideologii, která ničí společenství.

V aktuálním rozhovoru označuje de Benoist Spojené státy za „hlavního poživatele“ globalizace a doslova k tomu uvádí: „Globalizace, jak ji dnes pozorujeme, reprezentuje celosvětové a vše pojímající rozšíření volného trhu a logiky profitu, což jsou jednoznačná charakteristika kapitalistického systému.“ Zajímavé jsou myšlenky francouzského filosofa k otázce možnosti prolomení kulturní hegemonie USA: „Existuje evidentní kulturní hegemonie USA. Denně nám to připomínají kinofilmy, televize, hudba, moderní komunikační technologie, transfer technologií atd. Spojené státy jsou odjakživa komerčně směřovanou společností. Jejich kultura – vlastně subkultura – nazírá na člověka jako na přirozeně egoistickou bytost, která sleduje princip materiálního uspokojení potřeb a maximalizace výtěžku. Příslušná společnost je redukována na prostý součet všech individuí – universalismus a individualismus se paradoxně navzájem podmiňují metodologicky. Ovšem síla USA spočívá ve slabinách druhých. Jejich kulturní hegemonie se šíří jen potud, dokud nenaráží na žádný odpor. Aby se dala kulturní hegemonie Ameriky prolomit, musela by si Evropa být vědoma v ní tkvějící vitality a energie, které ovšem již z velké části ztratila. Stejně tak by se musel získat odstup k oněm hodnotám, které transportují americkou kulturu. Tento symbolický proces přestřižení pupeční šňůry bychom mohli pojmenovat také jako „dekolonizaci“. Americká kultura je, jak jsme již konstatovali, kulturou trhu. Nahradit tuto americkou kulturu trhu kulturou rakouskou, italskou nebo francouzskou, by nepostačovalo k tomu, abychom přivedli nás Evropany k opuštění americky ražených myšlenkových drah.“

V další části rozhovoru Alain de Benoist osvětluje, že rozšíření této americké kulturní hegemonie po celém „svobodném světě“, jak se mu tehdy říkalo, mohlo za Studené války fungovat hlavně díky zámince zamezování „sovětské hrozby“. Po pádu sovětského bloku se musel okamžitě najít nový protihráč ve formě „říše zla“, a tedy padla poměrně rychle volba na „islám“ ve své podobě radikálního islamismu, který „USA, když to bylo politicky ještě oportunní, v ne příliš vzdálené minulosti ještě podporovaly“.

V závěru rozhovoru Alain de Benoist krátce nastiňuje symptomy současné finanční a hospodářské krize v USA, kterou považuje za krizi systémovou, a konstatuje: „Kompletní kapitalistický systém je v největší míře ohrožen – a USA, srdce tohoto systému, zřejmě v první řadě.“ (-lb-)