V zeměpise jsme se přeci učili, že vlajka Spolkové republiky Německo vypadá poněkud jinak – pročpak ji má pan Winkler naruby? |
Autor se ve svých komentářích a úvahách kriticky, s širokým rozhledem a chladnokrevnou přírodovědeckou analytikou zamýšlí nad historickými událostmi, aktuální politikou, obecnými společenskými jevy, jakož i duchovními tématy, které se přirozeně dotýkají i Čechů. V německy mluvícím prostředí je Michael Peter Winkler znám pro svou neobyčejnou schopnost zasazovat komplexní matérie do jasných, širších souvislostí a navrhovat logická řešení, jež jsou srozumitelná i těm méně poučeným. Vedle toho píše ovšem i knihy esoterického obsahu a sci-fi romány, které je možné objednat si na německém knižním trhu. Autor si svou pozornost ovšem zasloužil hlavně díky specifickému sarkasmu a jazykovému humoru ve svých politických článcích, který vkládá do svých textů. To mu u čtenářů v Německu zajišťuje nepřetržitě rostoucí popularitu. Přesto – anebo možná právě i proto, že byl za své názory v minulosti dokonce i soudně popotahován.
V létě 2011 si Winkler – mimochodem až do roku 2008 po celá tři desetiletí bývalý člen politické strany CSU – jedním svým článkem o „německé“ kancléřce Merkelové přivolal dokonce policejní domovní prohlídku, jindy předtím zase soudem udělenou pokutu. Ale vystudovaného fyzika s úspěšnou kariérou softwarového inženýra neodradí zřejmě od publikační činnosti ani tucet takovýchto nepříjemností.
Jako autor textů se začal realizovat ve věku pětatřiceti let (v roce 1993) a o deset let později se definitivně rozchází se svým profesním povoláním, zaměřeným na rozvoj technického software. Bývalý počítačový expert usiloval nejprve o místo v různých redakcích novin, nikdo jej nechtěl přijmout, a tak roku 2004 spouští své vlastní internetové stránky www.michaelwinkler.de, na kterých každý den zveřejňuje takzvaný "denní komentář", ve kterém komentuje aktuální lokální, jakož i světové události, zatímco každé úterý vychází jeden rozsáhlý text na určité téma. Tyto texty nazývá dosti výmluvně "pranýř".
Winklerovy texty nejsou nic pro uspěchané a rozptýlené našince, ale čtou se asi nejlépe za dlouhých zimních večerů nebo během nedělního odpoledne - krátce řečeno - většina z nás je dokáže vychutnat mimo každodenní shon. Přelétavý a nekoncentrovaný čtenář si na své nepřijde, zato si vše o to víc vychutná, najde-li si ten správný čas. Winklerův styl psaní si přímo žádá o soustředení mozkovny, ale jedině tak je čtenář schopen v komplexních souvislostech rozluštit nejeden otazník našeho bytí. A to je rozhodně příjemná odměna.
Publicista se netají svým jednoznačně konzervativním světonázorem, ale ani svým odmítavým postojem k současnému politickému systému, panujícímu ve „Spolkové republice Německo“. Není třeba příliš dodávat, že není ani nikterak nakloněn „západnímu stylu života“, dominovanému nadvládou Spojených států. Brzké zhroucení anebo přinejmenším těžký otřes obou těchto systémů se Winklerovi zdá být jednoduše již neodvratitelný – v neposlední řadě na to poukazuje vývoj ve finančním sektoru v posledních letech. Na svých webových stránkách vede autor takzvaný "fázometr", ilustrující konkrétně definovaná stádia současného úpadku společenského řádu od prvních náznaků ekonomické krize až po fázi FINIS – totálního zhroucení naší civilizace.
Naplňují se postupně jeho prorocké závěry? To nyní může pravidelně na české mutaci jeho stránek nyní posuzovat jeho nové české publikum. A o napětí je tak trochu postaráno.
Vyznívá to trochu, jako kdyby se člověk měl své budoucnosti tak trochu bát, že? Michael Winkler ale uklidňuje, že to je otázka osobního pohledu. Každopádně může "měření fází vývoje" od nynějška u nás sledovat preventivně každý, kdo si neosvojil dostatečné znalosti jazyka Goetheho a Schillera.
Na závěr jedno malé "tajemství" – tento měsíc se na knižním trhu objeví velká nadílka skutečně nezvyklého čtení – výběr těch nejlepších dosavadních Winklerových „pranýřů“ přeložených do češtiny. Kdo jednou těmto svérázným textům německého analytika a počítačového experta přijde na chuť, nebude si potom zajisté chtít nechávat ujít ani jeho denní komentáře k aktuálnímu dění, které zas jsou dnes již publikovány na Winklerově české webové prezentaci. A kdo ví, třebas bude o nich moci na stránkách jednoho dne i polemizovat? (-lb-)