Český stát nabízí na prodej zničenou obec Vitín (Wittine) nedaleko Malého Března (Kleinpriesen) v okresu Ústní nad Labem (Aussig). Vesnice byla kdysi obydlena Němci, kteří odsud byli po Druhé světové válce vyhnáni. Jejich zemědělské usedlosti byly následovně určitou dobu využívány československou armádou generála Ludvíka Svobody, poté ale vydány napospas chátrání. Na místě, kde tehdy kvetlo mnoho švestek a hrušek, stojí dnes už jen ruiny.
Správní úřad, odpovídající za nemovitost, nyní nabízí několik set čtverečn. metrů pozemku, na kterém Vitín stával, za kupní cenu, jež činí v přepočtu 14.600 euro. Lhůta pro podání žádosti byla uzavřena koncem ledna. Doposud nebylo ohledně případně doručených nabídek nic oznámeno.
Vybudování nových budov v obci se ovšem považuje za nepravděpodobné, protože leží uprostřed chráněné přírodní rezervace České středohoří. Přísný zákon na ochranu přírody zakazuje hlubší zákroky do krajiny.
Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku (SLÖ) Gerhard Zeihsel se ohledně toho domnívá, „že by přechovávatelská cena kradeného majetku alespoň měla být investována do ,Musea Němců v České republice‘ Collegium Bohemicum v Ústí nad Labem, které se nachází ve výstavbě a kde, doufejme, budou zdokumentovány zločiny spáchané na sudetoněmeckém obyvatelstvu v letech 1945 až 1946“. Právě masakr na Benešově mostě v Ústí nad Labem 31. července roku 1945 si to podle něj vyžaduje. Bezprostředně po explozi v jednom muničním skladu tento den krátce po 15.30 h začaly násilné excesy proti německému obyvatelstvu města. Vypuknutí násilí bylo velmi dobře připraveno a mělo souvislost s Postupimskou konferencí vítězných spojeneckých mocností, která se akorát chýlila ke konci. Československá vláda sváděla vinu za masakrování, které bylo zjevně organizováno jí samotnou, na sudetské Němce a požadovala proto od Spojenců souhlas k rychlejšímu vyhánění. Vědění okolo pozadí, průběhu a následků tohoto masakru během posledních let značně vzrostlo – také díky práci českých autorů. Mimo jiné jde i o informaci, že masakr byl zřejmě připraven stejným mužem, který organizoval také brněnský pochod smrti. Totiž štábním kapitánem Bedřichem Pokorným, bývalým agentem Gestapa. Zeihsel: „Oba největší zločiny spáchané na sudetských Němcích byly, jak se zdá, organizovány stejnou osobou.“
Z důvodu tehdy panujících neuspořádaných poměrů lze počet nevinných obětí odhadnout pouze přibližně, obstojně spolehlivé údaje se pohybují mezi osmi sty a dva tisíci mrtvých. Stav pátrání z roku 2001 je zachycen v zajímavé knize dr. Ottfrieda Pustejovskyho „Postupimská konference a ústecký masakr 31. července 1945“ (Die Konferenz von Potsdam und das Massaker von Aussig am 31. Juli 1945).
Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. Vyšlo dne 13. února 2014.