 |
| Grafika: Náš směr |
Co se týká hodnocení Benešových dekretů, označilo je 40 procent dotazovaných za „spravedlivé“. Pro 23 procent jsou „nespravedlivé, ovšem měla by se za nimi udělat tlustá čára“. Podle názoru devíti procent dotazovaných byly dekrety „nespravedlivé“ a mělo by se za ně omluvit. Čtyři procenta je považovala za „nespravedlivé“, přičemž se požadovala nejen omluva, nýbrž také navrácení nebo odškodnění. Zbývajících 24 procent odpovědělo „nevím“ (viz diagram).
Podle CVVM klesá podíl zastánců Benešových dekretů. Ještě před rokem 2005 takovéto průzkumy veřejného mínění přinášely výsledky, že se kolem dvou třetin Čechů dekretů zastávalo. Ve věkové skupině nad 60 let je nyní jejich podpora se souhlasícími dvěmi třetinami silnější než v generaci pod 29 let. „Lidé mezi 15 a 29 lety se o téma odsunu (oficiální český výraz pro vyhnání. Pozn.) moc nezajímají anebo nemají na to žádný názor“, řekli spolupracovníci CVVM.
„Skutečnost, že vnitročeský vývoj díky zesílenému zabývání se temnou minulostí vyhnání sudetských Němců – obzvláště ze strany intelektuálů a mládeže – vede k více porozumění v české společnosti, nepřekvapuje“, vyjádřil k tomu vedoucí činitel SLÖ (Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku) Gerhard Zeihsel a dodal, „ale fakt, že je to pro vyhnance příliš pomalé a mnozí z nich umírají s hněvem v srdci vůči vyhánějícím, je druhou stranou mince.“
Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. Vyšlo dne 13. února 2014.
