NÁŠ SMĚR: „Ty a český dělník“ (dokončení)

neděle 3. února 2013

„Ty a český dělník“ (dokončení)

Franz Seiboth: Pohlížej na českého dělníka jako na člověka. Cizí národy budou o nás Němcích usuzovat podle toho, jak se k nim chováme.
Předchozí část: ZDE

Fronty u novinových stánků můžeš v Praze a jinde vidět v jakoukoliv denní dobu. I kdyby jeden neměl jinak o nic jiného zájem, koupil by si své noviny už jenom kvůli sportovní rubrice. Jsou dychtiví po novinkách a jsou zainteresovanými diváky světového dění. Ale právě ty myšlenky diváka zamlčují.

Řečeno v důvěře… Ne každý Čech je rozeným fanatikem pravdy. Když se mu něco nehodí, tak sotva volí cestu přímé stížnosti. Zdánlivě se s nespravedlností bez láteření vyrovná, ale nezapomene na ní. Potajmu to v něm nadále rýpe a on vyhledává satisfakci ne vždy spořádaným způsobem. Životní moudrost a obratnost, spojené s určitou prohnaností, jej již často vyvedly z nejedné politické zápletky a nepříjemné situace. Tento způsob sebezáchovy volí často příslušníci malých národů. Ne všichni Češi jsou v tomto stejní. Také u nich existují v rámci národa rozdíly. Měj snahu mezi nimi vyhledávat ty upřímné a čestné. Ti, kteří se pokoušejí vnucovat patolízalstvím u nadřízených, většinou nejsou ti hodnotní.

Měřítko pro posouzení

Nuž, mohl jsi slyšet o mnohém svérázu a slabinách Čechů, možná ses někdy potajmu pousmál a cítil se tak vyvýšeně. Ale ruku na srdce: Chtěl bys, aby nějaký cizinec na tobě samotném v podstatě také viděl malé slabiny, které na tobě lpí? Zajisté ne. Chceš být souzen podle tvé hodnoty z celé šíře, podle tvého výkonu. Hodnoť také Ty Čecha v první řadě podle jeho postoje a pracovního výkonu a nenech se ve tvém poměru k němu ovlivňovat malými zvláštnostmi, pokud v sobě neuchovávají nebezpečí pro hladké spolužití v podniku a v táboře.

Dívej se nejdříve na člověka

V každém příslušníkovi cizího národa, který upřímně pracuje pro novou Evropu, chceme především vidět člověka, prostě od politických předsudků, napětí a protikladů, které možná existovaly v nedávné nebo vzdálené minulosti. Chceme se pokusit k tomuto člověku najít správný poměr. Právě my, Němci, s našimi schopnostmi, i když ne vždy bez závisti po celém světě uznávanými, nemáme zapotřebí, abychom přehlušovali některé vlastní komplexy méněcennosti o to větším vystavováním naší převahy. Nepotřebujeme, jak by u malých národů bylo ještě pochopitelné, abychom se oproti každému cizímu výkonu chovali domýšlivě a tak tento výkon podceňovali. Za nás mluví naše skutky minulosti a současnosti samotné. Nejeden cizí národ na ně nazírá závistivě a považuje je za nebezpečí, teprve málo národů je chápe jako příklad hodný usilování. Bude podstatnou úlohou budoucnosti, abychom správným chováním ve světě a správným zacházením s příslušníky cizích národností zmenšili počet závistivců a nepřátel ve prospěch těch, kteří uznávají náš nárok na vedení. Neboť to, že my Němci jsme doposud měli ve světě vždy tak málo přátel, má v nemalé míře příčinu v nás samých.

Václavské náměstí v Praze.

Dojem dneška – úsudek zítřka

Mezi léty 1933 a 1939 bylo naším cílem vyvracet zahraniční propagandu o hrůzostrašných poměrech v novém Německu tím, že jsme poskytovali pokud možno nejvíce cizincům příležitost, aby poznali sami Německo a německého člověka. To, co tenkrát bylo možné výměnným cestováním „Kraft durch Freude“ pouze v mizivé míře, s sebou přineslo v ohromných rozměrech období válečné tísně. Tak, jak nás tito dělníci poznávají dnes, tak nás budou oni a ti všichni, kterým budou po svém návratu o Německu vyprávět, o nás usuzovat. Nebudou za chyby a nedostatečnosti nebo nesprávné a špatné zacházení připouštět jako omluvu mimořádné a přitěžující válečné poměry, nýbrž dnešní dojem bude určovat jejich posuzování také později. Je tedy také v tvých rukách společně pomáhat českému spolupracovníkovi správným chováním, aby se prosazovalo uznání Německa jako vedoucí evropské velmoci u tohoto národa náležejícímu k Říši. Buď si vědom Tvé odpovědnosti!

Náměstí jednoho provinčního města v Čechách.

Naše heslo: Přesvědčit!

Češi se v roce 1939 v žádném případě ve svém celku nestali příslušníky Velkoněmecké říše rádi a s radostí. Zde se nesmíme oddávat žádným pochybám. Ale ve své velké většině se s tím vyrovnali. Pouze přirozeně používají o to přísnější měřítko ohledně všech našich opatření a našeho chování, protože jsme přeci prohlásili, že naše forma života je lepší ve srovnání s tou jejich demokratickou. A protože nepocházejí z nějakého polského hospodářského svinčíku, nýbrž jsou sami zvyklí na vysoký životní standard, tak jim hned tak něco neimponuje. Nesmíme zapomínat, že dnes v Protektorátě existuje dobrá a dalece rozvětvená česká organizace zaměstnanců, která podle německého vzoru do nejvyšší míry pečuje po sociální a kulturní stránce o českého dělníka. V Protektorátě existuje z odkazu Reinharda Heydricha rekreační dělnická akce, díky níž v letech 1943 a 1944 strávilo téměř sto tisíc dělníků svou dovolenou zadarmo v nejlepších lázeňských a rekreačních střediscích. V podnicích a obytných táborech se starají podnikoví lékaři o zdraví členů přívrženstva a dohlížejí na vytváření a udržování hygienických zařízení. Za účelem péče o pracující ženy jsou ve všech větších podnicích nasazeny vlastní sociální podnikové pomocnice. Dobře fungující zabezpečování stravy ve společnostech a táborech uspokojuje dělníky nad běžnou mírou stravy. České umělecké skupiny se představeními všeho druhu starají o pracující. „Pracovní školy“ organizace zaměstnanců provádějí s nejlepšími úspěchy přípravu na povolání a otužování výkonnosti. Vybudované soukromé a státní starobní pojištění, nemocenské pojišťovny a celá řada dalších sociálních zařízení existují již dlouho. Pouze u nejpříkladnějších nových sociálních zařízeních Říše můžeš očekávat uznání českého dělníka.

Krajina v Beskydech.

Co bys řekl, kdyby …

se Ti stalo následující: Vracíš se domů do rodičovského domova z vandrování. Sice ne s nejčistším svědomím, protože sem a tam provedls nějakou tu taškařici, která ti nepřidala moc na cti. Ale rodičové Tě přijmou zpět jako někoho, kdo patří k nim. Ale lidé kolem Tebe se k Tobě chovají jako k cizímu, vyhrabávají minulost a nevidí, že Tvůj nynější postoj je řádný a čestný a musel by se brát vážněji než vše to, co již bylo. Neztratil bys pak všechnu chuť?

Český národ se roku 1939 po 20tileté státní samostatnosti navrátil do Říše, ke které po staletí patřil. Vidíš: Jak se mají Češi nyní cítit jako příslušníci Říše, když se k nim chováš jako k cizincům? Dle výnosu Generálního zplnomocněnce pro pracovní nasazení z 21. 7. 1943 se má k protektorátním příslušníkům na půdě pracovního a sociálního práva přistupovat jako k tuzemcům.

Tvůj postoj

Jak tedy máš v podniku a v táboře vystupovat vůči českému dělníkovi?

On neočekává a ani si to nepřeje, abys s ním již první den slavil sbratření. Obráceně také nechce, aby se k němu někdo choval namyšleně a povýšenecky. Nebuď proto k němu přátelský více nebo méně než v případech, kdy by ses tak měl chovat k jiným, Tobě ještě cizím lidem. Měj porozumění pro možná se vyskytující jazykové problémy. Hodnoť Čecha podle jeho pracovního výkonu a jeho postoje. Svěř mu klidně samostatnou práci, pokud se ukáže být jí svědomitým provedením schopen a hoden. Slovo uznání je mu vždycky pobídkou. Nenech jej v žádném případě nabýt pocitu, že mu méně důvěřuješ jenom proto, že hovoří jiným jazykem nebo protože patří k jiné národnosti. On od Tebe neočekává nějaké dlouhé přednášky o tom, jak to má u Němců mnohem lepší. Buď pro něj v první řadě absolutně korektním a spravedlivým nadřízeným, kterého může vnitřně uznávat na základě jeho větších schopností, přesnějšího plnění povinností a bezezbytkového nasazení.

Staročeský selský dvůr.

K tomu také patří, že mu poskytneš odpovídající starostlivost. Měj také účast na jeho soukromých starostech. Čech musí mít pocit, že se ne Tebe kdykoliv může obrátit s oprávněnými přáními a že mu vyjdeš vstříc lidským pochopením. Pokusy o výmluvy nebo nějaké nepoctivé věci, se kterými za Tebou přijde, se musí samozřejmě co nejpřísněji odmítnout.

Absolutně čistá vesta je prvním a nejdůležitějším předpokladem ke vzbuzení důvěry a vnuknutí pocitu spravedlnosti. Čech má na to neobyčejně jemný cit a právě od nás Němců očekává spravedlnost. Osobní sympatie nebo zvýhodňování, které souvisí se „vztahy“, Ti jedním šmahem u celku pokazí všechno, co sis již získal na důvěře a úctě. Mnoho Čechů se snaží poskytováním malých laskavostí, především vůči nadřízeným, stavět se do lepšího světla, aby si tím získali oprávnění na protislužby. Ti charakterní mezi nimi to nedělají. Bylo by nesprávné stavět do pozadí za ostatními ty skromnější, kteří za sebe nechají mluvit pouze svůj výkon. Pokud budeš před Čechem sám vystupovat jako bezúhonná osobnost a budeš se k nim chovat spravedlivě a lidsky důstojně, uvidíš, že výrazně převažující počet z nich patří k nejlepším z dělníků cizích národností a že jsou pilní, svědomití a snášenliví.

Lidový tanec na Moravě.

Pokud ale zjistíš nejmenší náznak nedbalosti nebo dokonce organizované sabotáže, pasivního odporu, skrytého nebo otevřeného pobuřování, musíš okamžitě proti tomu bezohledně zakročit. Tady musí nad sebou pocítit nejenom spravedlivou, nýbrž také tvrdou ruku. Kdo se proviní proti zájmům Říše, musí vědět, že musí nést všechny závažné následky. S tím, kdo s námi ale jde poctivou vůlí, se má a také musí zacházet jako s někým, kdo patří k Říši.

Přitom se ale nesmí zapomínat, že spolupráce s národem, který patří k Říši, neznamená se s ním sbratřit a překračovat hranice, které jsou postaveny z úcty před naší vlastní krví a národovstvím. Čechy a Morava patří opět k Říši. Čeští lidé tohoto prostoru musí být pro Říši získáni také Tebou!