Německé obyvatelstvo v číslech v září 1939 - východní německá území a jižní, východní a jihovýchodní Evropa

Franz Chocholatý Gröger

Centrum sedmihradských Němců Hermannstadt/Sibiu.

Mimo uzavřený německý mluvící prostor v rámci Svaté říše římské vznikaly v průběhu kolonizace a budování států německé osady a sídelní území. V Pobaltí vznikla tato území kolonizaci řízenou příslušníky vedoucí vrstvy pobaltských Němců z Tallinu, Rigy a Tartu a řádových rytířů v oblasti Pruska a přilehlých území. Pronikali také na území historického Polska a usazovali se v centrálním Polsku, v okolí Lodže, v Haliči a ve Volyni. Na území Ruska byli povoláni ruskými cary a noví osadnicí se usazovali především v povodí Volhy, u Černého moře a na Krymu. Uherští králové povolávali ozbrojené sedláky, řemeslníky, horníky a kupce aby kolonizovali a bránili severní a východní maďarské pohraničí. Vznikly tak sídliště spišských Sasů s městy Käsmark (Kežmarok) a Leutschau (Levoča) nebo sedmihradských Sasů s centrem Hermannstadt (Sibiu) v oblasti Transylvánie. Ve Slovinsku v oblasti Dolního Štýrska (Maribor-Marburg an der Drau), Kraňska s centrem Laibach (Ljubljana), Kočevje vznikaly v této době německé osady.

V 18. století po vytlačení Turků z Uherska přicházejí na tato území podunajští Švábové a to do oblasti Švábského Turecka, do oblasti Budínských vrchů mezi Györem a Balatonem, do Bašky s centrem Neusatz (Nový Sad) v dnešní Vojvodině, do Banátu. Následovně se tito podunajští Švábové po pádu Rakouska Uherska stali občany tři států, východní Banát se nachází v Rumunsku, západní v Srbsku (srbský Banát ve Vojvodině) a menší severní část v Maďarsku. Němci se usazovali také v Bukovině, v Satu Mare na severovýchodě Velké uherské nížiny a pak na území Slavonie a Srem (Srijem) mezi Drávou, Sávou a Dunajem s centrem Osijek (Esseg). Němci se usazovali také v Dobrudži a v 19. století byli zváni Němci z Besarábie ruskými cary, aby osídlovali Moldávii a Ukrajinu. Proces kolonizace byl ukončen koncem 19. století, aby v následujícím století, ke konci jeho poloviny, byli tito Němci vyhnání či násilně vysídleni.
Níže uvedená tabulka je zpracována dle Gerhard Reichling, Die deutschen Vertriebenen in Zahlen, Teil I: Umsiedler, Verschleppte, Vertriebene, Aussiedler 1940- 1985, Bonn 1995 s. 17

Státy, země, provincie dle územního stavu k 31.12.1937 ------------- Německé obyvatelstvo

Německá východní území¹ ------------------------------------------------------ celkem 9 955 000
Východní Prusko-Ostpreussen -------------------------------------------------- 2 473 000
Pomořansko-Pommern --------------------------------------------------------- 1 884 000
Východní Braniborsko-Ostbrandenburg ----------------------------------------- 642 000
Slezsko-Schlesien --------------------------------------------------------------- 4 576 000
Svobodné město Gdaňsk-Freie Stadt Danzig ------------------------------------- 380 000
Baltské státy celkem ------------------------------------------------------------ 250 000
Estonsko ------------------------------------------------------------------------ 17 000
Lotyško ------------------------------------------------------------------------- 63 000
Litva ² --------------------------------------------------------------------------- 118 000
Litva – zbývající území ----------------------------------------------------------- 52 000
Polsko celkem ------------------------------------------------------------------- 1 200 000
Poznaňsko-Západní Prusko ------------------------------------------------------ 335 000
Východní Horní Slezsko• --------------------------------------------------------- 330 000
Východní Těšínské Slezsko• ------------------------------------------------------ 40 000
Střední Polsko -------------------------------------------------------------------- 360 000
Volyň ----------------------------------------------------------------------------- 65 000
Halič ------------------------------------------------------------------------------ 70 000
Československo celkem ----------------------------------------------------------- 3 544 000
Sudetoněmecká území ------------------------------------------------------------- 3 012 000
Čechy a Morava zbylé území ------------------------------------------------------ 259 000
Západní Těšínské Slezsko --------------------------------------------------------- 67 000
Hlučínsko ------------------------------------------------------------------------- 52 000
Slovensko ------------------------------------------------------------------------ 130 000
Zakarpatská Ukrajina ------------------------------------------------------------  24 000
Maďarsko celkem ---------------------------------------------------------------- 600 000
Západní Maďarsko --------------------------------------------------------------- 70 000
Maďarské středohoří ------------------------------------------------------------- 220 000
Budapešť ------------------------------------------------------------------------- 30 000
Švábské Turecko³– Schwäbische Türkei ------------------------------------------ 220 000
Baška a Banát -------------------------------------------------------------------- 40 000
Ostatní území --------------------------------------------------------------------- 20 000
Rumunsko celkem ---------------------------------------------------------------- 782 000
Sedmihradsko celkem ------------------------------------------------------------ 253 000
Banát ---------------------------------------------------------------------------- 274 000
Satu Mare, Bihor, Maramureš ----------------------------------------------------34 000
Bukovina- Buchenland ----------------------------------------------------------- 81 000
Dobrudža ------------------------------------------------------------------------ 15 000
Besarábie ------------------------------------------------------------------------ 93 000
Staré Rumunsko ----------------------------------------------------------------- 32 000
Bývalá Jugoslávie celkem -------------------------------------------------------- 536 000
Banát ---------------------------------------------------------------------------- 126 000
Baška a Baranja ----------------------------------------------------------------- 191 000
Srem – Syrmien ------------------------------------------------------------------ 72 000
Slavonie -------------------------------------------------------------------------- 69 000
Bosna, Hercegovina a zbytek Srbska --------------------------------------------- 30 000
Chorvatsko ---------------------------------------------------------------------- 14 000
Dolní Štýrsko-Untersteiermark, a Zámuří-Übermurgebiet° ------------------------ 13 000
Kraňsko-Krain° ------------------------------------------------------------------ 6 000
Kočevje-Gottschee° ------------------------------------------------------------- 15 000
Sovětský Svaz celkem ------------------------------------------------------------ 1 400 000
Povolží --------------------------------------------------------------------------- 420 000
Volyně (východní) ---------------------------------------------------------------- 60 000
Ostatní Ukrajina ------------------------------------------------------------------ 360 000
Krym ----------------------------------------------------------------------------- 60 000
Severní Kavkaz ------------------------------------------------------------------- 100 000
Jižní Kavkaz ---------------------------------------------------------------------- 30 000
Ostatní evropská území ----------------------------------------------------------- 160 000
Asijská území --------------------------------------------------------------------- 210 000
Celkem ---------------------------------------------------------------------------------- 18 267 000

¹Jde o území připojena po roce 1945 k Polsku a k SSSR- Kaliningradská oblast
² S východopruským územím Klajpeda ( Memelgebiet) anektovaným v roce 1923
• Województwo śląskie autonomní oblast vznikla odtržením od Německa v roce 1920 a fakticky existující v letech 1922-1939
• Východní Těšínské Slezsko vznikl v roce 1920 připojením část Těšínského Slezska k Polsku
³ Jihovýchodní území Maďarska ohraničeno Balatonským jezem a řekami Drávou a Dunajem s centrem Pécs
° Území současného Slovinska Dolní Štýrsko se rozkládá na severovýchodě Slovinska mezi řekami Sávou a Murou s centrem Maribor, Zámoří leží na severovýchodním výběžku s centrem Murska Sobota ( Olsnitz). Kraňsko (Krain) tvoří střed Slovinska ležící mezi Korutanskem, Goricí a Gradiškou, Istrií, Chorvatskem a Dolním Štýrskem s hlavním městem Ljubljana (Laibach), Kočevje byla německy mluvící oblast zvaná také Gottscheer Landes (Kočevska) ve vévodství Kraňsko, jehož centrem bylo město Gottschee (Kočevje)

Pardubice 23.7.2011
Franz Chocholatý Gröger