Replika na článek Philippe Nemo: Co je Západ?
Jaroslav Klement
Řada autorů, z těch běžnému čtenáři nejznámější jsou Huntington a Fukuyama, se věnovala tématům počínaje Střetem civilizací, Koncem dějin či otázkou Kam kráčíš Ameriko? Všechna ta veliká slova v předchozí větě ale většinou vůbec nedefinují a ani se nepokoušejí definovat podstatu problému, kterou je obrovské množství více či méně souvisejících problematik ze všech oblastí lidské existence.
Právě snaha "dogmatiků", tvářících se jako hlavy pomazané a určené k šíření generalizujících pravd, je perverzní ve své sebejistotě a žonglováním se slovy a významy, přesahujícími rámec běžné lidské představivosti. Je to asi televizí a novinami, které lidi naučily vnímat jen velké barevné obrázky a titulky s absolutním kontextem, například "život nebo smrt – pravda nebo lež - svoboda, válka, víra, teror" a podobně.
Co je Západ? V době, kdy jen samotné USA mají vojenské základny prakticky po celém světě, kdy Asijci vyrábějí prakticky veškeré zboží, kterému lidé na pomyslném Západě přikládají tak veliký význam, kdy letecké společnosti z Dubaje mají aktuální nabídku letenek pro tak malé evropské destinace jako je Česká republika, kdy bankovní domy, vlastněné jinými bankovními domy, které jsou zajištěné zajišťovnami vlastněné bankami, se po očku koukají, zda by bylo výhodnější používat model židovský nebo podle šaríi nebo velmocenský - tedy čínský. Tak by se dalo asi hodně dlouho pokračovat, ale ani na krátký moment se nepřiblížíme k zodpovězení té nesmírně ohlupující otázky - tedy Co je Západ?
Ano, v textu je důsledně zmiňovaná role církve a jsou i díky jí definované hranice Západu, ale tomu může věřit jedině snad dnes tak známý, nikoli populární "norský střelec", který hlásící se k církvi svaté, ke kořenům křesťanského fundamentalismu, k rychlopalné argumentaci vyzbrojen kromě olova navrch zednářskou zástěrou, křičí "zachraňme Západ!"... Co je Západ?
Stejně jako Huntington a Fukuyama, tak i Philippe Nemo nezná odpověď prakticky na žádnou otázku, které si kladou, pouze se bijí v prsa těmi největšími slovy, která jim vytanou na mysl, a doufají, že jim to projde. U řady lidí jim to prochází, protože jsou to lidé hledající odpovědi na otázky.
Ale odpovědi v pravdě nezná nikdo a je potřeba si to konečně přiznat. Žijeme podle starého vtipu "Pojďte za mnou, já to tady znám..." .Rovinu víry a osobního přesvědčení nelze diktovat a lidé jako Philippe Nemo by se o to neměli pokoušet, protože to zasmrádá předpeklím
