Gerhard Zeihsel na letošní vzpomínkové slavnost- ní akci ve Vídni při příležitosti výročí března 1919. (Foto: Sudetenpost) |
Podle předsedy SLÖ byla sudetoněmecká národní skupina na podzim 1938 „osvobozena od politiky čechizace, ale víc už pak nechtěla“, a úmluvu z Mnichova, stejně jako to, co jí předcházelo, označil Zeihsel za „opravu mírového diktátu z 10. 9. 1919 ze St. Germain, který zabránil v rozporu s právem na sebeurčení, aby sudetští Němci mohli zůstat při Rakousku“. Nevynechal ani Zemanovu zmínku o trestu smrti za velezradu: „Co by se podle Zemanova názoru muselo stát s desetitisíci českými dezertéry c. a k. armády v Rusku za 1. světové války, kteří vytvořili nechvalně proslulou Českou legii a táhli podél Sibiřské železnice až po Vladivostok a přitom loupili a rabovali a na svých lodích dopravili kořist domů?“
Zeihsel reagoval tento týden také na výtku, podle níž většina sudetských Němců Hitlera ve své vlasti vítala: „Proč by utiskovaní sudetští Němci v ČSR měli být moudřejší než jásající Rakušané na Heldenplatzu půl roku předtím?“ Dne 12. března 1938 proběhl tzv. „anšlus“ Rakouska a Adolf Hitler promluvil před jásajícími davy na centrálním vídeňském náměstí Heldenplatz. „To, že se Hitler o půl roku později nedržel úmluvy z Mnichova, podle níž nechá zbytkovou ČSR na pokoji, nebylo přáním sudetských Němců, to by měl Miloš Zeman konečně vzít na vědomí“, uzavřel spolkový předseda Zeihsel. (-lb-, SdP)