Sudetoněmecké krajanské sdružení požaduje odškodnění Němců vykonávajících nucené práce

Také sudetští Němci, kteří museli vy-
konávat nucené práce, byli povinni na
svém ošacení nosit viditelně toto ozna-
čení. Foto: wuerbenthal.de

Spolkové shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení jednohlasně odsouhlasilo požadavek podaný Steffenem Hörtlerem, Clausem Hörmannem a Siegbertem Ortmannem. Dle jeho znění Spolkové shromáždění „považuje za nutně potřebnou odškodňovací úpravu týkající se Němců, jimž byla po Druhé světové válce uložena povinnost vykonávat nucené práce“. [Spolk. shromáždění Sudetoněmeckého krajanského sdružení je zvláštní orgán, který má 2 viceprezidenty – jedním z nich je Gerhard Zeihsel – a 8 zvláštních výborů – pozn. překl.] Shromáždění vyzývá spolkové předsednictvo Svazu vyhnanců (BdV), aby v této záležitosti podniklo opětovně energický krok při jednáních se spolkovou vládou. Sudetoněmecké krajanské sdružení tuto iniciativu bude ze všech svých sil podporovat.

Zdůvodňován je tento požadavek následovně: Výpovědi dobových svědků jednoznačně dokládají evidentní bezpráví, které bylo po konci Druhé světové války způsobeno také sudetským Němcům ve formě nucených prací. Poslední přeživší, kteří tehdy jako mladí lidé absolvovali tyto útrapy, se dnes nacházejí ve vysokém věku. Proto je nyní poslední příležitost k tomu, aby tato nespravedlnost byla oceněna gestem napravení bezpráví vůči postiženým osobám. Nucené práce se týkaly všech vyhnanců, vysídlenců a pozdních vysídlenců. Proto zde má v první řadě odpovědnost BdV (Svaz vyhnanců), aby tuto důležitou záležitost zastupoval vůči (německé) spolkové vládě. U již mizivého počtu osob, kterých se to týká, není argument chybějících finančních zdrojů na vyrovnání nároků na odškodné pádný. Rostoucí ochota mezi obyvatelstvem a ve sdělovacích prostředcích vnímat také bezpráví páchané na Němcích dává naději na lepšící se vyhlídky na úspěch při opětovné iniciativě v této věci.

V Rakousku zavedla koaliční vláda lidovců (ÖVP) a Svobodných (FPÖ) Wolfganga Schüssela a ministra sociálních věcí Herberta Haupta [tato koalice fungovala od února 2000 do ledna 2007 – pozn. překl.] již zákon o internovaných civilistech, kde jsou měsíčně vypláceny částky.

Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. Vyšlo dne 10. dubna 2014.

Pozn. Našeho směru: Diskuse okolo odškodnění nuceně nasazených dělníků trvá již dlouhé roky. Kontroverze vznikly již ohledně odškodňování nuceně nasazených českých pracujících v době Protektorátu. V roce 2000 například Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) protestovalo proti určitým požadavkům českého vyjednavače ve Vídni a doporučovalo rakouské vládě, aby zacházela šetrně s penězi daňových poplatníků. SLÖ tematizovalo z toho důvodu sudetoněmecké oběti nucených prací. V lednu 2000 vysílalo i hlavní zpravodajství TV Nova krátký sestřih rozhovoru se ženou (sudetskou Němkou žijící v Rakousku) ze Svitav, která musela po konci války vykonávat nucené práce. Lukáš Beer se tehdy zúčastnil natáčení jako spolupracovník zpravodajského týmu TV Nova ve Vídni.