pátek 6. července 2012

Ne proti českému národu

Lukáš Beer
Je pro mne záhadou, že stránky jako "Náš směr" mohou beztrestně fungovat bez zájmu Ministerstva vnitra. Jak to, že autoři webu Náš směr, publikující své extrémně nebezpečné a ryze fašizující názory, zůstávají nepovšimnuti? Buď máte neskutečné štěstí, nebo neskutečně vlivné přátele. Je velmi skličující a smutné, že "názory" tohohle typu prezentují Češi“, napsal redakci v těchto dnech čtenář Petr Š. (příjmení redakci známo). Od počátku fungování těchto stránek přišly do redakční pošty přibližně tři podobné maily obdobného znění, které spekulovaly nebo si nějakým způsobem „zahrávaly“ s podáním trestního oznámení. Jedná se tedy o zanedbatelnou menšinu celkového počtu ohlasů – a pro mnohé bude možná překvapením, že naprostou většinu ohlasů tvoří právě pozitivní reakce čtenářů, kteří přejí autorům mnoho úspěchů v další práci. „Velice si Vaší práce vážím, děláte mnoho pro to, aby se lidem otevřely oči. Bohužel, lidé u nás se chtějí nechat klamat a stále skálopevně věří výkladu historie našeho národa v letech 1939-45 tak, jak ho začali po válce vykládat ,prezident´ Beneš a posléze bolševici. Naše nová garnitura na tomto pohledu v podstatě nic nezměnila. Jen s tím, že odsoudila vysoký podíl KSČ na ,odboji´“, píše se například v čerstvém mailu od čtenáře Petra L. (příjmení redakci známo) z Kladna. Jistěže, názory a informace (a také nekonformní způsob, jakým jsou tyto informace podávány) zde zveřejňované budou vždy polarizovat. Jedno je ale jisté – pokud by texty zde zveřejňované k tomu skutečně zavdávaly příčinu, resp. pokud by někdo dospěl k subjektivnímu závěru, že k tomu příčinu zavdávají, došlo by k podání trestního oznámení již dávno. Nestalo se tak – neexistuje k tomu totiž objektivní důvod ani objektivní příčina.

Případ podání trestního oznámení na Jana Šinágla, o kterém byla včera vydána zpráva, je jednoduše skandální, respektive neuvěřitelné je v první řadě odůvodnění k podání trestního oznámení. Tomáš Pecina dnes v tiráží svého blogu uveřejnil toto výstražné varování: „DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ! Policie České republiky a Ústav pro studium totalitních režimů, odbor tiskového dozoru, varují: citovat jakékoli texty z tohoto blogu způsobuje vážné nebezpečí trestního stíhání! Četba na vlastní nebezpečí!“ A ještě dnes doplnil svou malou osobní recenzi nového českého filmu Lidice. Citovat z onoho článku by na tomto místě díky komplexitě a provázanosti textu nemělo cenu – nejlépe je článek čtenářům rovnou doporučit a odkázat na něj. Činím tak s naprostým klidem a s čistým svědomím.

Podobně s naprostým klidem a s naprosto čistým svědomím jednoznačně konstatuji: tvrzení v „odborném vyjádření“, které si nechaly vypracovat osoby, jež podaly trestní oznámení na Jana Šinágla, podle nějž se „v době existence Protektorátu Čechy a Morava němečtí nacisté dopustili genocidia na českém obyvatelstvu “, je subjektivním názorem autorů „posudku“ a nikoliv prokazatelnou pravdou. Jak jsem již zdůraznil, obvykle předkládaný text s projevem Reinharda Heydricha v Černínském paláci v říjnu 1941, by jako plán, který by byl v této podobě realizován, znamenal v případě uskutečnění bezpochybně genocidium na českém národě. Nic takového se však nestalo a nebylo realizováno. Represe z období stanného práva resp. z období tzv. heydrichiády nebyly namířeny v žádném případě proti českému národu jako takovému, během období existence Protektorátu se genocidia na českém obyvatelstvu či národě nikdo nedopouštěl. Obvinění vůči Janu Šináglovi se tedy zakládají na nepravdivé konstrukci a vychází ze lživé manipulace skutečností. A je také vskutku pobuřující, že si autoři odůvodnění trestního oznámení dovolují opravovat údaje autora Tomáše Peciny v jeho textu o odmítavých postojích českého protektorátního obyvatelstva k atentátníkům.

Většina z čtenářů bude mít zajisté v živé paměti proces s Vladimírem Stworou kvůli publikaci článku "Holocaust a jeho čtyřmilionová varianta" na jeho internetových stránkách. K případu se není třeba vracet. Je ale snad někomu povědomý text samozvaného „historika“ Františka Kohoutka (nejedná se o pravé jméno, nýbrž o pseudonym), jaksi všeříkajíc nazvaný Sudety byly a budou navždy české? Tento text vyšel již před dlouhou dobou taktéž na Zvědavci a nikdo si nad ním nelámal dodnes hlavu a nikoho nenapadlo podat na anonymního autora nebo snad přímo na správce webu Vladimíra Stworu trestní oznámení. Proč by také, když nadávky, urážky a dokonce schvalování zabíjení se v onom článku týkalo pouze sudetských Němců? Je libo malá ukázka z článku? „Těch pár desítek tisíc Němců co přesun nepřežili je jen smítkem v moři. Tato čísla jsou malá a naopak vypovídají o velkém sebeovládání československého národa.“ Nebo: „Co se kolektivní viny týče. Ano, ta byla naprosto v pořádku. Bylo to nejlepší možné řešení.“ A nebo: „Myslím, že Sudetští Němci dodnes trpí komplexy, za které ovšem my jako Češi nemůžeme. Předně už za války jimi bylo nacisty pohrdáno jako Němci 2. kategorie. Samotný vůdce se takto několikrát vyjádřil a i proto se K.H.Frank nemohl stát říšským protektorem (ačkoliv po tom neskutečně toužil). Toto pohrdání vůči unterdeutsch ze Sudet přetrvalo i po válce a Sudetští Němci byli mnohde starousedlíkům pro smích. Upřímně, ani se jim nedivím.“

Abych nebyl nesprávně pochopen – ani v nejmenším nezamýšlím a ani v nejmenším se nevyslovuji pro trestní stíhání neznámého autora článku „Sudety byly a budou navždy české“ – ale podivuji se nad tím, že podobné texty, kterých najdeme jenom na webu celé desítky a které jsou přístupné široké veřejnosti, očividně žádné strážce humanity nepálí a nikdo z nich je nepovažuje za „extrémně nebezpečné“ – čím to asi bude?
(PS.: Jak by asi vyznělo, kdyby kdokoliv publikoval větu: "Těch pár desítek tisíc Čechů, co nepřežili Protektorát, je jen smítkem v moři. Tato čísla jsou malá a naopak vypovídají o velkém sebeovládání německého národa..". Počet obyvatel české národnosti, kteří přišli na území Protektorátu popř. v Říši v letech 1939-1945 o život - včetně těch, kteří přišli o život díky zásahu spojeneckých bomb - nepřekročil 36.000-40.000 lidí...)