V pátek byla zveřejněna informace o tom, že íránský ministr zahraničí Mohammed Javad Zarif vytkl Izraeli narušování vyjednávání s mezinárodním společenstvím o atomárním potenciálu jeho země: „Existují známky toho, že jisté kruhy v Izraeli se pokoušejí narušit kurs vyjednávání“, citovala v pátek ministra tisková agentura ISNA. Podle něj lze na tom rozpoznat frustraci izraelské vlády z dosáhnutého pokroku jednání a na druhou stranu to prozrazuje její „mentalitu válečného štvaní“.
Předkládaný izraelský scénář vlastního ohrožení sice nepočítá zdaleka pouze s jednou, údajnou hrozbou ze strany Íránu, role Teheránu je v něm ale neodmyslitelná. Ne, že by Tel Aviv byl natolik odkázán na íránské nebezpečí v souvislosti s tlakem na vojenskou pomoc Spojených států, které by ji jinak zastavily a židovská armáda by byla nucena místo toho snad házet pomeranči. Izrael vydírá USA nasazením vlastních atomových zbraní a to je hlavní důvod pro vojenskou pomoc z Washingtonu, která má předejít situaci, kdy by si Tel Aviv jaksi nevystačil s konvenčními zbraněmi a "byl nucen" sáhnout po tvrdší alternativě.
Ale co je „Stop the Bomb“ (STB) vlastně zač a kdo jí podporuje?
Jedná se o nadstranickou iniciativu, jež se dost vehementně za pomoci několika prominentů angažuje proti obchodním stykům s „íránským režimem“ a oficiálně také při podpoře íránské opozice. Iniciativa vznikla v roce 2007 v Rakousku a stojí za ní spolek nazývající se „Liga pro osvětu a svobodu na Blízkém a Dálném východě“, o rok později začala působit také v Německu. Vedle zmíněných dvou základních bodů tematizuje STB také údajné ohrožení Izraele a „Západu“ Íránem. Ústředním instrumentem této iniciativy je petice, jejíž rakouskou podobu donedávna podepsalo více než 5400 osob z celého světa, stejně tak 4900 osob podepsalo německou verzi petice. Varuje se v nich před před údajnými plány jaderného vyzbrojování Íránu a rakouské a německé firmy jsou vyzývány, aby přerušily veškeré obchodní styky s touto zemí. Kritizovány jsou v peticích i politické poměry v Íránu - prý jsou v zemi brutálně utlačovány ženy, národní a náboženské menšiny, homosexuálové a lesby; mučení a popravy jsou na denním pořádku a státní zvůle, chudoba a korupce jsou všudypřítomné. STB požaduje po rakouské a německé vládě, aby zavedla zvláštní sankce proti Teheránu.
V Rakousku STB nepodporuje žádný prominent či známý politik, o iniciativě také běžně ve sdělovacích prostředcích není slyšet. V rakouské mediální krajině ani nelze narazit na vyloženě proizraelské publicisty, tedy na jev, se kterým jsme v naší zemi konrontováni díky početné skupině českých a česky píšících proizraelských novinářů nebo bloggerů. Pouze bývalá, v 90. letech významná politička strany Zeelených, Madeleine Petrovicová, která se nyní stará o psí útulek na jižní hranici Vídně, petici podepsala. Za iniciativou stojí ovšem také známá rakouská nositelka Nobelovy ceny za literaturu Elfriede Jelineková, která je sama německorakouského-židovsko-českého původu.
Poněkud jinak je tomu v Německu. V seznamu známých osobností, které tam petici podepsaly, nalézáme celou řadu prominentních Židů (jako přední "antiislamista" Henryk M. Broder a Dieter Graumann z německé Ústřední rady Židů) a několik německých politiků (CDU, SPD, Zelení). V Německu známá herečka Iris Berbenová stojí jaksi v první řadě iniciativy, vedle níž se věnuje celé řadě jiných proizraelských aktivit, přičemž i její soukromý život je spojen s Izraelem, kde ustavičně pobývá. S jedním ze svých izraelských partnerů má i syna.
Ale i mezinárodně známé židovské osobnosti jako Elie Wiesel a Efraim Zuroff se pro STB angažují.
Iniciativa příležitostně pořádá různé demonstrace s vlajícími izraelskými prapory, veřejné akce a konference; pranýřuje konkrétní firmy (včetně například koncernu OMV nebo firmy Siemens) kvůli obchodní spolupráci s Íránem.
"Pouze atomový útok na Írán zastaví jeho jaderný program"
Kampaň „Stop the Bomb“ se sice prezentuje jako nadstranická iniciativa s cílem mírovou cestou zabránit jadernému vyzbrojení Íránu. Ovšem samotní jeji protagonisté nezřídka volají po válce. Na jedné akci STB pořádané na vídeňské univerzitě v květnu 2008 vystoupil izraelský historik Benny Morris s výzvou provést „preventivní úder na Írán“. Morris řekl doslova: „Konvenčními zbraněmi. A když to nebude stačit, tak těmi nekonvenčními ... Přitom by zemřelo mnoho nevinných lidí.“ A v jednom rozhovoru pro rakouský deník „Der Standard“ k tomu dodal, že pouze jaderný preventivní útok ze strany Izraele může zastavit jaderný program Íránu.
STB ale používá zastrašující akce namířené proti obyčejným zástupcům kulturních spolků, zasazujícím se například o německo-íránskou kulturní a vědeckou spolupráci, proti obyčejným německým firemním poradcům nebo proti íránským obchodníkům se spotřebním zbožím.
Mluvčí německé sekce STB, Weckerle říká, že „všechno poukazuje na to, že Írán usiluje o atomové zbraně“. Prý se v tom shodují všechny západní tajmé služby. Ale právě poznatky tajných služeb odporují této jistotě, proklamované ze strany „Stop the Bomb“. V lednu 2012 konstatoval James R. Clapper před americkým Senátem, že doposud neexistují žádné důkazy toho, že by Írán vyvýjel jaderné zbraně. Clapper to prohlásil z pozice ředitele všech 16 amerických tajných služeb. Na mluvčího „Stop the Bomb“ to ale nemůže činit žádný dojem - podle něj je například OSN nucená vše formulovat diplomaticky a nemůže otevřeně přiznat íránskou hrozbu.
Aktivitami „Stop the Bomb“ se zabývá berlínský právník Eberhardt Trempel. Podle něj rozšiřuje STB na svých anonymních stránkách dezinformace a diskredituje osoby, které u aktivistů upadly v nemilost. Jedním s nich je i jeho klient, Kouroš Pourkian, prezident „Svazu íránských podniků v Hamburku“. Pourkian se v roce 2010 podílel na plánování zřízení německo-íránského kontaktního střediska. S atomovými zbraněmi nemá Pourkian nic do činění. Aktivistům ze „Stop the Bomb“ však vadilo, že „Dům Íránu“ měl obdržet německé a íránské dotace. Když se íránský obchodník před dvěma lety setkal se svými partnery v jednom hamburském hotelu, rozestoupili se před budovu aktivisté ze „Stop the Bomb“. Na transparentu označovali účastníky jednání za „Ahmadinendžádovy řezníky“. Zároveň vyvíjeli nátlak na majitele hotelu, aby jednání v jeho prostorách přerušil. Ten jim nevyhověl. A v důsledku toho se jeho jméno brzy objevilo v americkém „Seznamu podniků podporujících íránský režim“. Také o Pourkianovi byly zároveň na internetu rozšiřovány zprávy o tom, že se údajně stýká s íránskou vládou a s tehdejším íránským prezidentem.
Tyto nátlakové metody proizraelské iniviativy mají úspěch. Jak říká berlínský právník: „Dnes už v Německu nemůžete podniknout žádnou akci související s tématem Írán, aniž byste nebyli bombardováni ,Stop the Bomb‘.“ Iniciativa organizuje tucty podobných akcí a informuje o nich na svých stránkách. Jedno, zda jde o diskusní přednášky o Íránu nebo o porady německých podnikatelů na téma získávání zemního plynu. Mluvčí německé sekce „Stop the Bomb“ se navenek sice distancuje od „pravicových populistů“ a „antiislamismu“, ale jeho iniciativu podporuje například i internetová prezence „Honestly Concerned“, která si dala za úkol veřejně difamovat kritiky izraelské politiky. Mezi sympatizanty STB nalézáme ale i konzervativní politiky nebo politiky krajní levice a dokonce i přívržence Antifa.
Avšak jak daleko mají fanatičtí proizraelští aktivisté ze „Stop the Bomb“ od opravdové lásky k míru, dokazují v neposlední řadě veřejné diskuse s zástupci této iniciativy. Ti srovnávají rozhovory s íránským vedením se spojeneckou politikou appeasementu vůči Hitlerově Německu a vyzývají k použití vojenského násilí proti Íránu. A doposud nikdo ze „Stop the Bomb“ nikterak nedementoval výzvu izraelského historika Bennyho Morrise na vídeňské konferenci před pěti lety, ve které jmenovaný požadoval bombardování Íránu atomovými zbraněmi.
Pokud by rakouské „Lize pro osvětu a svobodu“, která stojí za iniciativou „Stop the Bomb“, skutečně šlo o promírovou osvětovou činnost, musela by v první řadě také tematizovat 200 atomových bomb Izraele a samozřejmě i jeho vlastní vodíkové pumy.
