Čtenářský ohlas: Den vlasti v Klosterneuburgu 2013

Čtenář „Sudetenpost“ reaguje na nedávné pokusy znemožnit vystoupení Pavla Kamase
Johann Janiczek 

Foto: Alfred Nechvatal

Pro každého člověka stojícího stranou bylo znovu skličujícím poznáním, že mezi nyní již malým množstvím vyhnanců z Československa panuje a řádí nejednotnost. A současník, který pozorně pozoruje to, co můžeme chápat jako „politiku Sudetoněmeckého krajanského sdružení“, může jen rezignovaně konstatovat, že odpovědní činitelé tohoto zvoleného spolku jsou spíše zástupci vyháněčů.

To je zřejmě typické pro tento stupěň vývoje, že dobře živený poslanec EU [míněný je Bernd Posselt - pozn. překl.] by chtěl snadno zardousit řeč badateli společných dějin osvobozeného od dogmat, protože se mu to nehodí do krámu. To je další příklad strachu politiky, která je účelově řízena lóžemi a ostatními účelovými spolky. A každý příslušník těhle systémů ví, že pak, až se jednoho dne dostane pravda na povrch, bude se muset zodpovídat za to, že za jidášský groš zradil svůj národ.

Člověk si musí vychutnat na jazyku tu okolnost, že příslušník „protivnického národa“ by nesměl promluvit kvůli tomu, že na základě edičního programu svého nagladatelství bude posuzovat události, které se nebudou hodit onomu pánovi, jenž se jako finančně dobře zajištěný jedinec (občas) objeví v Bruselu nebo Štrasburku, poskytne svůj podpis pod potvrzení honoráře za účast na schůzi, ale pak už není vůbec vidět. Že by snad obstarával nějaké informace ze zákulisí? Je snad získaným poznatkem, že „žádný člověk nezná celou pravdu a je proto pokaždé velmi obtížné o pravdu bojovat. Je třeba se v dialogu pravdě přiblížit, protože pouze pokojně sjednocená Evropa různosti může hrát v jedné lize se zeměmi jako Čína, Rusko nebo USA“. Zda se mezi publikem naslouchajícím poslanci vyslanému do Evropského parlamentu křesťanskými sociály (CSU) přitom dal rozpoznat nějaký souhlas, nám „svobodný tisk“ zamlčuje.

Tento fajnšmekr, myslící spíše na penzi, by se neměl zabývat dizertační prací, jejíž titul zní: „Schedelova kronika - Koncepce a kompilace ilustrovaných světových dějin raného novověku.“ Měl by také hledět na to, aby neopisoval. Protože jeden doktorand z CSU už jednou předvedl, jak se chtěl chlubit cizím peřím.

Já - vyhnanec z Jižní Moravy - jsem panu Pavlu Kamasovi vděčný, že i přes způsob chování onoho studovaného pána v Mnichově promluvil. Stejně jako jistý Marek z Brna, příslušník jedné národní mládežnické skupiny to dokázal vyjádřit, když v říjnu hovořil v Horním Rakousku před jedním malým pracovním společenstvím pro demokratickou politiku. A tento mladý Čech znal národní písně a také zpíval s ostatními! Těmto osobám patří budoucnost.

Nějaké ujišťování - už po dobu 68 let - už nezabírá. Dnešek vyžaduje víc. Proto také dík Gerhardu Zeihselovi, který měl tu odvahu zastat se pana Kamase, ačkoliv tomu jeho „mluvčí“ chtěl zabránit.

Tento komentář byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. Vyšlo dne 7. listopadu 2013.