Lukáš Beer
Koncem minulého týdne byl zveřejněn výsledek průzkumu veřejného mínění, který proběhl v zakázce privátní rakouské televizní stanice ATV. Vše nasvědčuje tomu, že kdyby se v těchto dnech konaly v zemi parlamentní volby, vůbec poprvé v historii země by nejvíce hlasů obdrželi Svobodní (FPÖ) Heinze Christiana Stracheho – totiž celých 29%. To by ovšem ještě neznamenalo, že cesta do úřadu spolkového kancléřství by pro Stracheho byla v takovémto případě automaticky otevřená. Bez koaličního partnera by se totiž lídr FPÖ samozřejmě neobešel. V tom by mohl ještě spočívat kámen úrazu na cestě k vytouženému cíli, který jím byl jasně formulován v lednu tohoto roku za burácejícího jásotu svých fanoušků.
Nicméně řada předcházejících průzkumů a analýz vesměs prokázala rostoucí popularitu H. C. Stracheho mezi mladými Rakušany, a nutno podotknout, že ne pouze mezi nimi. Svými demonstrativně prokazovanými sympatiemi k srbskému obyvatelstvu Vídně si získal náklonnost i u potomků srbských gastarbeiterů. Časté návštěvy srbských lokálů a restaurací ve Vídni, srdečné stisky rukou a společné pózování pro fotografy, to vše přineslo své plody. V případě politické strany, která je běžně nálepkována „nepřátelstvím vůči cizincům a přistěhovalcům“, se vskutku jedná o pozoruhodný jev.
Charismatický Strache se ale v první řadě snaží – a nutno podotknout, že velice úspěšně – prodávat svůj sportovní vzhled mezi mladšími generacemi potencionálních voličů a příznivců. Intenzivní navštěvování vídeňských diskoték a nočních klubů patří již několik let k repertoáru budování si „dobrého image“ u mládeže. Je pravidlem, že kdykoliv se H. C. Strache s doprovodem objeví v nějaké vídeňské diskotéce, okamžitě na sebe strhne pozornost návštěvníků a je zlatým hřebem večera. Politické smýšlení lidí, kteří se vydali večer za zábavou, nehraje přitom žádnou roli – zájem o autogramy a o společné vyfotografování je mnohdy silnější než politická distance vůči FPÖ ve všední den. A tak se v jedné reportáži rakouské televize návštěvníci diskotéky otevřeně přiznávali, že sice „běžně mají výhrady vůči FPÖ“, ale „Strache je bezesporu cool, tak proč se nepochlubit kamarádům společnou fotkou nebo jeho autogramem“.
Skutečnost, že mládež dneška je potencionálním politickým příznivcem zítřka, zdaleka není novým poznáním, a proto se o mladé pokouší verbovat logicky i političtí soupeři FPÖ. V osobě H. C. Stracheho však mají velmi těžkého konkurenta. Představa, že by si za stejný koníček v podobě návštěv diskoték zvolil například současný starosta Vídně, postavou korpulentnější sociální demokrat Michael Häupl, nepřipadá vůbec v úvahu. Ten se svým zevnějškem hodí spíše do prominentní vídeňské hospody, zlé jazyky mu totiž nedokážou odepřít zálibu pro dobré pivo a víno. Ale nejen on, i lídři ostatních politických stran by na diskotékách působili poněkud chybně na místě, ne-li doslova tragikomicky. Toho si je Strache dobře vědom. Po diskotékách se umí pohybovat jako ryba ve vodě a pro všechny je prostě „cool“.
Všemi rakouskými médiemi proběhla postupně v posledních dnech zpráva o tom, že syn sociálnědemokratického starosty Vídně, dvaadvacetiletý Bernhard Häupl, nyní přebírá funkci mládežnického koordinátora sociálních demokratů (SPÖ). Ve své funkci mimochodem nahrazuje 34letého Petra Baxanta, syna československých emigrantů pocházejících z Karlových Varů. Petr „Peko“ Baxant se „vyznamenal“ za své éry mj. také rozšiřováním násilnického komiksu pro mládež v zakázce SPÖ, ve kterém byl předseda FPÖ H.C. Strache zobrazen jako „nacistický android“ a nakonec zneškodněn zakuklenci oblečenými ve stylu přívrženců Antifa.
Zatímco Petr Baxant sázel na rap a na levicové extremisty, zdá se být jeho nástupce Bernhard Häupl založen úplně jinak. Na otázku novinářů, na čem bude stavět svojí politickou práci s mládeží, odpověděl kromě obvyklých floskulí i konkrétně – chce stavět na „kultu těla“, oslovovat mládež ve fitness centrech a v soláriích. Posilování je konec konců jeho hlavním koníčkem, věnuje se mu prý třikrát až čtyřikrát týdně, a to i na závodní úrovni (zde se mladý Häupl trochu uskromnil, neboť pokud v kulturistice skutečně soutěží, sám si je vědom toho, že by si s tréninkem pouze čtyřikrát do týdne nevystačil - ale skromnost činí sympatickým). Fitness centra jako politická aréna? Mladý Häupl to myslí celkem vážně, jeho otec se k jeho kandidatuře stavěl skepticky, v první řadě hlavně proto, že si nepřeje, aby byl ve straně protežován z důvodu, že je jeho vlastní syn.
Sázet na „kult těla“ při získávání mladých voličů určitě není vyloženě špatným receptem k úspěchu. Jenže tady už mladému, v politice nezkušenému Häuplovi nic nepomůže. Diskofil Strache se chce stát za dva roky spolkovým kancléřem. Mladý Häupl dokáže do roku 2013 v tom nejlepším případě získat novou svalovou hmotu a zdefinovat ji, na získání nových sympatizantů pro sociální demokracii mezi mládeží mu ale chybí nutná politická zkušenost a obratnost.