čtvrtek 8. srpna 2013

Otevřený dopis panu Vackovi

Martin Mužík 
Dobrý den!
Prosím o zveřejnění mé reakce na článek "Příklad nacistického myšlení z roku 2013", který jste uveřejnil dne 2. 8. 2013 na serverech Jiří Vacek-Satguru.cz a Vědomí národa. Zdvořile to žádám, proto že ve zmiňovaném článku se hovoří o mé osobě ve velmi nelichotivých souvislostech. Věřím, že jako skutečný duchovní mistr nebudete mít problém s tím dát prostor také druhé straně, aby si laskavý čtenář mohl udělat názor na celou problematiku sám. Jistě Vám také nebude vadit, že toto posílám jako otevřený dopis. K případnému zveřejnění jsem ho poskytl i jiným internetovým stránkám.
Mnohokráte děkuji a přeji vše dobré!
Martin Mužík 

Úvodem bych chtěl vyjádřit velké překvapení nad tím, že pan Jiří Vacek zveřejnil mou ryze soukromou korespondenci s ním, aniž by mne o tom informoval a zeptal se na můj názor. Vždy jsem si myslel, že to se mezi slušnými přáteli nedělá. Psaní bylo určeno jen jemu a nikomu jinému. Velmi mne mrzí, že byla takto pošlapána základní lidská důvěra mezi námi.

Ale co se stalo, stalo se. Odčinit se to nedá. Odpouštím. Přece jenom se nemám za co stydět. Spíše mi vadí vyložené nepravdy a další smyšlenky, které pan Jiří Vacek v souvislosti se zveřejněním také napsal.

Pojďme si to rozebrat: Je pravdou, že odmítnutí knihy „Odhalená tvář Němců“ jsem řešil s panem Krutinou. Jiří Vacek pak nemůže vědět celé pozadí události, přesto si dovolil napsat vyložené nepravdy, které mohu v případě zájmu i dokladovat. Několik let jsem byl přihlášen k automatickému odběru všech knižních novinek autorů JV a JK. Na internetu jsem se zcela náhodou dozvěděl (nebyl jsem tedy autory nijak aktivně osloven), že vychází nová kniha. Po přečtení, co je obsahem, jsem došel k závěru, že takovou knihu číst opravdu nechci. Sdělil jsem, tedy tuto skutečnost na oficiální mail info@jiri.vacek.cz. Dále se mé věci věnoval pouze JK. Ten mne informoval, že své přání jsem bohužel sdělil pozdě a kniha už je pravděpodobně na cestě. Co se dalo tedy dělat jiného, než ji nezabalenou vrátit zpět? Aby zásilka nedošla újmy, tak jsem ji poslal v bublinkové obálce (tedy v lepším obalu, než jsem ji obdržel) a ještě mailem připsal:

„..včera jsem nerozbalenou knihu Odhalená tvář Němců na své riziko poslal obyčejnou poštou v bublinkové obálce zpátky. Snad dorazí v pořádku (pořád asi naivně věřím primárně v lidskou dobrotu). Kdyby se tak do týdne či 14 dnů nestalo, tak se mi prosím ozvěte a pokusíme se nějak vše vyřešit, případně Vám to budu finančně kompenzovat (moje chyba, že jsem nesledoval vaše avízo, že se chystáte tuto knihu vydat). I když, abych pravdu řekl - to bych činil, tak trochu proti svému vlastnímu přesvědčení - nerad totiž platím za nekvalitní práci, ať už je její autor jakýkoliv.“

Tím to taky mohlo skončit, ale já, protože si dřívější práce JV a JK velmi vážím, jsem chtěl ještě navíc zaslat ryze soukromé vysvětlení svého činu (viz zveřejněný dopis. Zaslat úhradu za poštovné mne samozřejmě napadlo, ale myslel jsem si, že je jednak ztráta tak malá, že o ni mezi přáteli není třeba hovořit a pak, že jsem se do této situace dostal shodou okolností. No asi jsem se mýlil. Jsem samozřejmě, kdykoliv ochoten prokazatelně vynaložené náklady panu Vackovi zpětně uhradit.

Ptám se tedy pana Vacka, kde z mé strany byla činěna schválnost? Toliko úvodem, zastavme se na chvíli i nad Vackovým komentářem:
  • Ke vzniku svobodného Československa – myslím, že nikde nepíšu o tom, že bych právo Čechů na svůj stát neuznával… 
  • K německému teroru – myslím, že nikde nepíšu, že bych Heydricha litoval. Kdy, začal teror jsem nevěděl – díky za poučení. 
  • Ke stížnosti na válečnou podvýživu a hlad – nejsem odborník v dané oblasti, klidně to mohlo být, tak jak píše pan Vacek. Možná mylně jsem vycházel ze vzpomínek mých předků a pamětníků různých zemí Anglie, Švýcarska, Ruska, Itálie, Jugoslávie, Řecka apod., kteří vzpomínali, jak za války trpěli nedostatečnou výživou. 
  • Nacistické názory na prezidenta Beneše – proč by měly být tyto názory nacistické? Copak je zakázáno se ptát, nebo i kritizovat našeho bývalého prezidenta? Kritizovat prezidenta bylo zakázáno za první republiky, teď už to snad myslím neplatí… 
  • České a pražské povstání – divím se, že se shodneme v tom, že vojáci Wehrmachtu tudy procházeli s úmyslem vzdát se západním spojencům. Motivací bylo asi to, že věděli, jak se zajatci zachází Sovětský svaz a jak západní spojenci (i když to je také otázka. O německých obětech v západních zajateckých táborech se moc nahlas nemluví). To že by nedostali odplatu za strašlivé zločiny mne překvapuje. Pokud tomu tak bylo, tak je to ostuda západních spojenců. Proč v klidu neodešli je součástí mé otázky na kterou jsem od Vás nedostal dostatečnou odpověď. Proč bylo nutno stavět barikády ustupující armádě? Víte ono se těžko v klidu odchází, když Vám do cesty někdo staví barikády a střílí po vás. Na místech, kde se barikády nestavěly, proběhl přesun vojsk bez nějakých větších incidentů… 
  • K náletům spojeneckých letadel – Já napsal jen „že si máte vzpomenout na to, kdo tyto nálety prováděl a kdo Vás před nimi chránil“ nic víc nic míň…Kdo za to vlastně mohl? Zajímavá otázka…Teď když o tom tiše uvažuji: že by Němci? No dobře dejme tomu. Já si však vždy myslel, že bomby na země české padaly jen z letadel spojenců…. 
  • Vláda komunistů – kupodivu, zde proti mně žádný výpad není 
  • K primitivní neduchovnosti naší literatury – já žádné nacistické názory nešířím. Za prvé je takto označil jen pan Vacek a za druhé pokud se pamatuji dobře, tak ke zveřejnění ryze soukromé korespondence došlo bez mého vědomí. Mé názory jsem si do té doby nechával jen pro sebe. Nepovažoval jsem za důležité je někomu nejen říkat, ale ani jiným způsobem je jakkoliv a kamkoliv šířit. Dále jsem nikde nepsal, že všechna Vaše literatura je primitivní a neduchovní. Zmiňoval jsem se pouze o trilogii (Němci, Vraždění po německu, Odhalená tvář Němců), která dle mého názoru nekvalitní je… 

Cituji:
 „Dopis je napsán přesně v duchu nejhorší nacistické demagogie. O hlavním a strašlivém zločinu Němců v něm nepadne ani slovo“. Nevěděl jsem, že při přátelském soukromém stručném výčtu důvodů vrácení knihy mám psát ještě fundovaný historický elaborát. Opravdu si nemyslím, že by to bylo nutné a navíc se na to necítím, nejsem historik. Cituji: „M.M nejprve pohaní český národ přesně v duchu německé rasistické teorie o nadřazených Němcích a méněcenných Češích, aby…“ Pane Vacku, kde jsem psal o tom, že Němci jsou nadřazená rasa? Já napsal pouze toto: „Určitě dějiny nechápu, tak jednoduše černobíle, jako je to ve vašich knihách. Za vše můžou Němci a my Češi jsme jen nevinné holubičí oběti…tak jednoduché to opravdu nemůže nikdy býti.“ Kde je tedy napsáno, že Němci jsou nadřazená rasa?

Probírání mých rodinných poměrů je už vyloženě jen rána pod pás. Důvod, proč jsem uvedl něco o své rodině, byl zcela jiný. Chtěl jsem ukázat, že jako ten, kdo měl ve své rodině jak německé tak i české předky, mám vynikající předpoklady dívat se na dějiny pohledem nezaujatého pozorovatele, který nebude nadržovat ani Čechům ani Němcům. Přesně v tom duchu jak to učí pan Vacek. V životě nikdy by mne nenapadlo, že toto bude na mne použito jako obušek.

Ještě bych chtěl zmínit, že v souvislosti s vrácením knihy se mezi mnou a spoluautorem knih Jiřím Krutinou rozvinula zajímavá mailová korespondence. Její celkové zveřejnění by asi panu Krutinovi moc ke cti nebylo (samozřejmě, tak však učinit může), a proto z ní vybírám jen malou část.

Požádal jsem ho, aby se laskavě pokusil bez nějakého označování mé osoby (lhář, neonacista, pseudohumanista, demagog apod.) osvětlit mi určité historické události. Žádal jsem ho o to ze své pozice člověka, který samozřejmě není žádný historik a hledá jen další poučení. Protože jsem věděl, že „úspěšná“ třídílná série o česko-německých vztazích bude i nadále pokračovat, tak jsem mu nezjištně a zdarma nabídl i několik možných témat do budoucí knihy. Protože také vím, že JV a JK jsou spoluautoři, tak níže uvádím, co mne zajímá a dávám veřejně prostor i panu Vackovi, aby se vyjádřil.

Pokud bych však mohl ještě jednou poprosit, tak vše z hlediska nezúčastněného pozorovatele a bez jakéhokoliv označování mé osoby (vlastně ani nevím, proč zde mám dvakrát za sebou připomínat Vaší vlastní nauku). Pamatujte na to, že jsem jen osoba dychtící dozvědět se pravdu a ne nějaký fundovaný historik, proto prosím o co nejjednodušší podání. Děkuji mnohokrát.

  1. Vznik Československé republiky. Ta vznikla ne na základě přání všech občanů žijících na daném území, ale na základě přání vítězných velmocí (v největší míře asi Francie) rozdrobit Rakousko-Uhersko. To dokládám tím, že někde (např. v již vyhlášené německé provincii Deutschböhmen se sídlem v Liberci, která se hlásila k Německo-rakouskému státu, další provincie Sudetenland, Böhmerwaldgau a Deutschsüdmähren se hlásili k tomu samému o něco málo později) bylo nutno, přesvědčit obyvatelstvo narychlo sestavenou armádou. Obyvatelům tedy nebyla dána demokratická možnost výběru státní příslušnosti při lidovém hlasování, ale jednoduše je o výhodách přesvědčila armáda… Někde došlo dokonce i k velmi těžkým bojům (Těšínsko, jižní Slovensko). Pokud se nemýlím, tak takový státní útvar Čechů, Slováků, Němců, Ukrajinců, Poláků a Maďarů nikdy v historii nebyl. Vznik také nemile překvapil mnohé Čechy, kteří chtěli raději zůstat v Rakousko-Uhersku. Možná to překvapilo i samotného Masaryka, který původně koncept samostatnosti také nezastával a který se při jejím vyhlášení zdržel v zahraničí. 
  2.  Legionáři. Vznikli v Rusku, Francii, Itálii. Většinou se rekrutovali ze zajatých vojáků. Byly tedy dezertéři a podle obecně platných zákonů jim po dopadení hrozila smrt. Z československých vojáků účastnících se 1. sv. války tvořili jen malou část. Za Rakousko-Uhersko bojovalo cca 1,4 miliónů, v legiích jich bylo cca 55.000. Jak byla mnohde úspěšná verbovací kampaň dokládá např. to, že v roce 1917 v Rusku bylo osloveno cca 250 tisíc zajatců, z toho do legií vstoupilo 21.760 zajatců. Na celkový stav cca 40 tisíc koncem roku bylo nutno doplnit o ruské Čechy (měli ruské občanství) a ruské carské důstojníky. Původně tyto legie složily přísahu věrnosti Rusku, později podléhali přímo Masarykovi. Nejvýznamnější legie byly bezesporu v Rusku. Jejich působení se zde však nevyhlo mnoha kontroverzím: admirál Kolčak, carský poklad, vztahy s bolševiky apod. Z lidského hlediska by možná byla zajímavá úvaha i o tom, jak se z podstatě zlomeného člověka (zajatce), který pozvedne zbraň proti svým vlastním lidem, může historickou shodou okolností a náhod (nebylo jisté, zda nějaká Československá republika vůbec někdy vznikne) stát hrdina, kterému jsou stavěny pomníky a nabízeny v nové armádě vysoké funkce…Inu možná stačí málo - jeho čin zabalit do líbivého ideologického hávu „bojoval přece za osvobození Čechů od německého či vlastně Rakousko-Uherského útlaku“ a je to... No dobře ať je to jak chce, tak já si vždycky bláhově myslel, že Československá republika ležela v srdci Evropy nikoliv někde na Sibiři. Ještě mi nikdo nebyl schopen vysvětlit, jak někdo na Sibiři mohl bojovat za osvobození Československa? No možná mám špatné geografické znalosti a možná mi to nějak vysvětlíte Vy?  
  3. Vztah k menšinám v ČSR. Kontroverzní může být už i jen prohlášení samostatnosti „Lidé československý, Tvůj odvěký sen se stal skutkem“, nebo preambule ústavy „My národ československý“ nebo jen název státu Československo, přitom se nějak pozapomnělo na to, že Němci tvoří druhou nejpočetnější skupinu obyvatel. Dále se může jevit jako problematické: a) pozemková reforma – jednak byla zabrána půda většinou Němcům a Maďarům na druhé straně byla přidělena Němcům jen zcela vyjímečně. b) jazykový zákon č. 122/1920 Sb. bez ohledu na to, že Němci tvořili druhou nejpočetnější národnostní skupinu, tak za státní a oficiální jazyk byl označen jazyk československý. Vnitřní jazyk státních úřadů, pošty či železnice byl československý, kdo ho neuměl musel svou práci opustit. c) útlum německého školství d) zadávání státních zakázek podle národnostního hlediska firem d) nerovnoměrný dopad hospodářské krize na Čechy a ostatní národnosti. Asi by se toho dalo najít více, ale pro ilustraci to možná stačí…  
  4. Sudetoněmecká strana. Je zajímavé, že původně se o žádné připojení k Říši nesnažila, usilovala o autonomii v rámci ČSR (byla to přibližně autonomie po vzoru Švýcarska, tuto mimo jiné původně sliboval i Masaryk). Později, když v podstatě politicky neuspěla, se radikalizovala a začala požadovat připojení k říši. Možná zde byla promarněna výborná příležitost, jak vybudovat opravdu demokratické Československo. Proč nikdo Němcům nenaslouchal? 
  5. Smlouva o neútočení. Hitler od roku 1933 opakovaně nabízel Benešovi smlouvu o neútočení. Prezident Beneš vždy odmítl. 
  6. Mnichovská dohoda. Český výklad zní o nás bez nás a něco o neslýchané zradě západu. Když si však mnichovskou dohodu přečteme, tak zjistíme, že v preambuli je „Německo, Spojené království, Francie a Itálie se shodly se zřetelem k dohodě, jíž bylo v podstatě dosaženo o odstoupení sudetoněmeckého území, na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení a na opatřeních…“ O jakou dohodu vlastně šlo? Navíc už v podstatě dosaženou? No ano – šlo o dohodu v níž legitimní vláda ČSR odstoupení území s více než 50% německého obyvatelstva schválila !!! V dohodě se řeší pouze provedení, a způsob naložení s ostatním územím. Připomínán, že 21.9.1938 Prezident Beneš, předseda vlády Hodža s odstoupením území souhlasí. To vzedmulo vlnu nevole 22.9. vyhlášena generální stávka, vláda podává demisi, nastupuje generál Syrový. 23.9. vyhlášena mobilizace, za pět dnů shromážděno 1.350.000 odhodlaných a dobře vyzbrojených vojáků (dokonce včetně občanů německé národnosti -!!!-, kteří povolávací rozkaz neodmítli) 29.9. Mnichovská dohoda – prezident Beneš a generál Syrový se bez boje podvolují. 
  7. Vyhnání českého obyvatelstva ze Sudet? Velmi překvapivě si Češi, kteří chtěli odejíti, mohli vzít celý svůj movitý majetek sebou. Nemovitý mohli dokonce prý spravovat na dálku z Čech! Dalším překvapením je, že spousta Čechů (dalo by se říci, že většina) zůstala a nikdo je nenutil Sudety opustit… Přímo šokujícím překvapením je, že cca 2.500 sudetských Němců, kteří z politických důvodů hledali úkryt ve zbytku republiky, odevzdala česká vláda zpět – jejich osud nebyl hezký – koncentrační tábor Dachau. 
  8. Prezident Beneš – svou politikou přispěl k Mnichovské dohodě, abdikoval 5. října 1939 a jako soukromá osoba zmizel („zbaběle“) v zahraničí. Nejprve působil v USA a posléze ve Velké Británii. Gratuloval prezidentu Háchovi ke zvolení. Později ucítil možnost znovu nastartovat svoji mrtvou politickou kariéru a v Anglii začal organizovat tzv. vládu v exilu. Začal se opět z neznámého důvodu titulovat prezidentem…Proč se uchýlil do Anglie, která nás, dle jeho názoru, tak zradila? Proč vydal celý národ napospas k vyvraždění (jak tvrdí pan Vacek) Němcům, ačkoliv měl doma armádu? Z politických, nikoliv vojenských důvodů nařídil provést atentát na Heydricha, bez ohledu na následky…Vůbec nic nepodnikl proti divokému odsunu Němců, naopak k těmto činům podněcoval a pak všechny tyto činy amnestoval….Dá se říci, že svou další politikou vydláždil cestu komunistům k moci. Možný námět na knihu – jak Češi mohli dopustit to, aby neúspěšný prezident, který je bez jediného výstřelu vydal napospas německým zlodějům, vrahům a hrdlořezům (termíny pana Vacka) a sám, aby si zachránil svůj holý život tím, že uprchl do zahraničí (proč podobnou ochranu neposkytl i svému národu?), se posléze znovu mohl postavit do jejich čela? Národ mu pak dokonce ještě z vděčnosti staví pomníky, pojmenovává po něm ulice apod. Moc tomu nerozumím. 
  9. Vyzbrojení svých vrahů. Toto je exkluzívní námět na novou knihu. Dle mých znalostí se totiž jedná v historii lidstva o zcela unikátní jev. Toto je třeba velmi vyzdvihnout, neboť to ještě nikoho ani nenapadlo!!! Ale Čechy to nejen napadlo, ale dokonce to i ve skutečnosti realizovali… Neuvěřitelné… Na mou zem se žene horda hrdlořezů (termín pana Vacka), kteří nemají jinou myšlenku v hlavě, než vyvraždit celý národ. Češi, ačkoliv mají kvalitní zbraně i vojáky, tak nejenom, že se nebrání, ale dokonce ani nezničí své vlastní zbraně, které pak hrdlořezové mohou použít na genocidu celého tohoto nešťastného národa. Dojemná to péče Čechů o to, aby si snad při jejich vraždění hrdlořez neopotřeboval svou vlastní zbraň… O jak kvalitní vojenský materiál šlo, je možno dokladovat např. zapojením tanků PzKpfw 35(t) a PzKpfw 38(t), převzatých od čs. armády, při přepadu Polska. Tyto zde pak měly významný podíl na "úspěchu" celé operace. 
  10. Vyzbrojení wehrmachtu kvalitní českou zbrojařskou výrobou. Po celou dobu Protektorátu Češi bez nějakých velkých známek protestu či odporu významně vyzbrojovali wehrmacht a pomohli tak prodloužit celou válku. I sám Hitler si prý velmi pochvaloval kvalitní českou zbrojařskou výrobu.  
  11. Vznik samostatného Slovenského štátu. Jak pevný byl svazek československý a jak v něm byly spokojeny menšiny, je vidět na vzniku Slovenského štátu za 2. sv. války (poté se to asi taky moc nedařilo - rozdělení Československa roku 1993). Slovenský štát bojoval po boku Německa se zbraní v ruce už i při přepadení Polska!!! Datum 1.9.1939 je mimochodem považován za začátek druhé světové války. Dle této logiky je tedy Slováky možné připojit ke strůjcům války!!!! Pokud je tedy panem Vackem a Krutinou rozbití Československa Němci považováno za vlastizradu, která zaslouží smrt a mírnějším trestem je odsun: Co si pak zaslouží Slováci? 
  12. Vyvraždění českého národa? Dle názoru pana Vacka a Krutiny bylo cílem Němců vyvraždění českého národa. Je otázka, zda takový plán vůbec existoval. (NEEXISTOVAL - pozn. redakce) Pokud ano, tak musím konstatovat, že precizní německý národ to nějak podělal. Že by to v případě Židů dotáhli téměř k dokonalosti a v případě Čechů se to jaksi nepovedlo? Podívejme se na fakta. K vyvražďování měli Němci relativně dlouhou dobu 6 let. Co se však nestalo? Jako jeden z mála národů v Evropě, Češi v době války a vyvražďování místo toho, aby vykázali úbytek obyvatelstva, tak naopak vykazují neustálý růst počtu obyvatel. Jak je to možné? Jak je možné, že se výrazně zvýšila i porodnost? Jak je možné, že v roce 1944 je dosaženo dokonce rekordní výše 230,2 tisíc porodů (započítáno pouze území Protektorátu tj. bez Sudet)? Dopustili by toto Němci, kdyby měli za cíl vyvraždit všechny Čechy? Obhajoba premisy, tím že Němci snad chtěli vyvraždit Čechy až poté, co vyhrají ve válce, neobstojí v logice. Proč v případě Židů žádný odklad k realizaci svého plánu nestrpěli? No myslím, že máme další zajímavý námět do příští knihy. 
  13. Zavření českých vysokých škol. Co je příčina a následek? Je příčinou vystoupení studentů? Teze o tom, že by k zavření došlo i bez toho je čirá spekulace. 
  14. Atentát na Heydricha - vím, že definovat terorismus není snadné, ale dle jedné definice sem lze atentáty zařadit. Byl to násilný čin motivovaný politickými cíli. Bojová akce? Nevšiml jsem si, že by prezident Beneš s Němci chtěl vést řádný boj, aby pak tato akce mohla být takto označena…Dokonce český odboj i sami parašutisté žádali pana Beneše o odvolání akce, protože se obávali německé odvety na civilním obyvatelstvu. Nicméně politické cíle – snaha přesvědčit spojence, že Češi nespolupracují s Němci, nýbrž že proti nim aktivně bojují, převážily. Je zde nezodpovězená otázka: Stály všechny ty české oběti za to? 
  15. Pražské povstání. Podle názoru mnoha historiků byl vojenský přínos nulový. Vliv na rychlejší ukončení 2.sv.války taky nulový. Z jakého důvodu bylo třeba stavět ustupující armádě, která měla za cíl se vzdát západním spojencům do cesty barikády? Mohl se někdo divit, že se to německým vojákům nelíbilo? Nebýt zásahu Vlasovců, tak bylo zbytečně před koncem války promarněno mnoho českých životů. (Zajímavý je také osud Vlasovců, kteří se vděku moc nedočkali). Tam, kde civilisté umožnili bezproblémový průchod armády, se žádné závažné incidenty v podstatě nestaly. Jaký význam mělo Pražské povstání? Moc tomu nerozumím… 
  16. Benešovy dekrety. Proč bylo nutné Němce odsunout a proč u Slováků stačilo pouze odsoudit kolaboranty a nacisty? Když připustíme oprávněnost takového obrovského „přesunu“ lidí, tak si myslím, že pak snad nikdo nemůže souhlasit s divokým odsunem a jeho obětmi. Amnestovat bez jakékoliv omluvy všechny tyto trestné činy o vyspělosti českého národa moc nesvědčí.