čtvrtek 1. srpna 2013

Před 70 lety: Teuner mezi mladými Škodováky

Dosud po válce nikdy nezveřejněné fotografie! Vedoucí činitel Hitlerovy mládeže v Čechách a na Moravě nastiňuje budoucnost českého národa v „nové Evropě“
Lukáš Beer 
Generální referent Kuratoria pro výchovu mládeže, dr. František Teuner,
zavítal 1. července 1943 mezi mladé dělníky Škodových závodů v Plzni.
(Foto: archiv Lukáše Beera, všechny snímky v článku)
 Známý český vojenský historik Jan B. Uhlíř ve svých studiích uvádí, že současná, resp. dosavadní interpretace významu protektorátního zbrojního průmyslu pro válečné úsilí Třetí říše je zcela nedostatečná. Důležitost českomoravského prostoru je podceňována a ignorována, a to v míře zcela nebývalé jak historiky českými, tak samozřejmě i zahraničím. Uhlíř přímo uvádí: „Nikomu se rovněž příliš nechce do konstatování, že špičkové a progresivní československé a české zbraně zásadní měrou přispěly k prvotním válečným úspěchům Třetí říše.“ Již v květnu 1941 si ministr lidové osvěty a propagandy Joseph Goebbels zaznamenal do svého deníku: „Vůdce si velmi cení práce českých dělníků. Dosud nebyl hlášen jediný případ sabotáže. A to, co Češi vyrábějí, je dobré, funkční, spolehlivé a pevné… Jsou pilní a spolehliví. Jsou pro nás cenným přínosem…“ [1]

Zpravodajská ústředna MNO v Londýně vypracovala počátkem května 1941 souhrnný přehled kapacity českého válečného průmyslu a dospěla k závěru, že český exil musí vyvíjet tlak na rozhodující britská politická místa, aby počínaje podzimem výrazně zesílila bombardování Čech a Moravy za účelem ničení objektů německého válečného průmyslu: „Zapojení českého zbrojního průmyslu do válečné mašinérie německé a evakuace válečného průmyslu, dělnictva a ústředních úřadů z ohrožených oblastí Německa na území protektorátu jest jasným důkazem, že německé vojenské vedení plně využívá okolností, že území protektorátu není bombardováno. Území českomoravské stává se tak prostorem, v němž je nahromaděn nejdůležitější a nejcitlivější válečný průmysl Německa… Podle našeho názoru by bylo potřeba působit na rozhodujících místech anglických, politických i vojenských, aby objekty německého válečného průmyslu na našem území byly soustavně a účinně bombardovány. Bylo by záhodno provést potřebná jednání a přípravy již nyní, v letních měsících, aby s akcemi mohlo být započato letos na podzim [1941], jakmile nastanou delší noci.“ [2]

Škodovy závody Plzeň s pobočnými podniky v Hradci Králové, Poličce, Mladé Boleslavi, Praze-Smíchově a slovenské Dubnici zaměstnávaly celkem 60.000 pracovníků, z nichž 35.000 pracovalo v hlavním plzeňském podniku. Vyráběly různé typy děl, nákladní auta, lokomotivy, munici pro různé typy (zejména protiletadlových) děl, dodávaly dále kanóny do tanků. Kapacita dělostřeleckého oddělení činila měsíčně 200 exemplářů z různých typů děl. [3] 

Zbraně české výroby tedy významnou měrou měly pomáhat budovat nové uspořádání Evropy. Jakou roli by v takovéto Evropě zaujímal samotný český národ, nastínil ve své přednášce na zvláštním školení instruktorů Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě ve výcvikovém táboře na Čeperce u Prahy v červenci 1942 HJ-Hauptbannführer Siegfried Zoglmann jako nejvýše postavený zástupce Hitlerovy mládeže v Čechách a na Moravě:

„V nepřátelském bloku zaujímá dnes nesporně vedoucí postavení Amerika, kdežto Anglie a Rusko reprezentují síly druhořadé. Dnes je již jisté, že Anglie, jejíž vliv na Evropu zanikne, bude nahrazena na západní polokouli Amerikou, neboť s Ruskem jakožto s podstatným faktorem v Evropě již nelze vůbec počítat. Vliv Evropy bude rozšířen nejen na oblasti, které k ní geograficky náleží, ale i na všechna území, která v době antiky a hlavně římského císařství k Evropě náležela. 

Po skončení války buď jednotlivé rasy musí srůst v jednotný americký národ, nebo nastane katastrofa. Amerika nemohla vytvořit nic podstatného na poli kulturním, protože nemá svoji duši, schopnou vytvářet trvalé hodnoty. Dnes již není pochyby o tom, že vedoucí postavení ve světě bude mít Evropa. O životě v Evropě nebude už rozhodovat Společnost národů, ale realita, nikoliv jen ideologie, ale praxe. I když se příslušníci některých národů, například někteří Francouzové, Holanďané, Švýcaři nebo Češi dnes ještě staví proti tomuto pořádku, je nutné si uvědomit, že rozhodnutí již padlo. Evropa nebude zbolševizována, poněvadž Německo povede válku až do vítězného konce. Záleží jen na tom, v jaké formě národy, jež dosud stojí stranou, se k tomuto dílu připojí. Nejjednodušší je tento problém pro ty, kdož stojí od počátku zápasu na straně Německa a s ním nesli společně i rizika. To platí například o Itálii, která bude mít po skončení války eminentní úlohu vedoucí mocnosti ve Středomoří. Úkolem Rumunska bude skonsolidovat evropské poměry na jihovýchodě. Svým postojem se z tohoto úkolu vyloučila Jugoslávie. Ale i ostatní národy, které se jednoznačně postavily do služeb Evropy, budou odměněny významným postavením. 

V tomto novém uspořádání se skýtají velké možnosti a velké pole působnosti také české mládeži. Česká mládež má proti ostatním národům jednu velkou přednost, totiž svou příslušnost k Říši. To znamená, že úkoly Říše jsou i jejími úkoly. Tento vývoj ovšem závisí na jednom předpokladu, totiž na definitivním zúčtování se všemi předsudky minulosti a musí to být právě česká mládež, která tento zápas vybojuje, poněvadž starší generaci se to nikdy nepodaří. Tyto úkoly české mládeže nejsou tak těžké, jak by se zdálo, protože český národ má dlouhou historii, z níž může nejlépe čerpat své poučení pro přítomnost i budoucnost.“ [4]

Mladí dělníci plzeňské Škodovky se 1. července 1943 scházejí na shromáždění v jídelně, kde vystoupí dr. Teuner.


Zoglmann byl roku 1942 nápomocen při výběru vhodných německých poradců pro české Kuratorium pro výchovu mládeže. Za jednoho z nejcennějších poradců Kuratoria byl považován Ernst Schaschek (hlavní poradce od listopadu 1942) stejně jako jeho kolega, HJ-Bannführer Willi Dressler. Schaschek byl 26. listopadu 1942 poprvé osobně představen i ministrovi Emanuelu Moravcovi a zejména on se těšil přízně K. H. Franka, který například v prosinci 1943 vyjádřil své přání, aby Schaschek v budoucnu při různých oficiálních podnicích a slavnostech mohl sedět na prestižnějších místech, která by mu příslušela, poněvadž prý na takových místech často sedí lidé, jimž tento pro Kuratorium tak důležitý poradce sám podává pokyny a rozkazy. [5] 

Oba tito významní němečtí poradci Kuratoria, Schaschek a Dressler, se zúčastnili v létě 1943 také vystoupení generálního referenta Kuratoria, dr. Františka Teunera, před mladými českými dělníky a dělnicemi Škodových závodů v Plzni. Dne 1. července 1943 nejprve asi 1200 mladých dělníků v modrých halenách zaplnilo velkou jídelnu, kde ovšem nejprve koncertovala kapela mladých dělníků z Rokycan. Pak se se na místo dostavil generální referent Kuratoria dr. Teuner, ale Za Škodovy závody byli také přítomni ředitelé ing. Říha a ing. Forst. Dále se dostavili okresní hejtman dr. Grabinger a za město Plzeň starosta dr. Wild, jakož i zástupci říšských a protektorátních úřadů.

Sál jídleny postupně zaplnilo na 1200 mladých českých dělníků.





Projev zahájil nejprve okresní pověřenec Kuratoria pro Plzeň-město, Němeček, a potom se ujal slova generální referent dr. Teuner. Tlumočil „pozdravy mládeže Protektorátu mládeži Škodových závodů, jež plní důležitou povinnost ve slavných zbrojních závodech, v nichž se kují zbraně pro Novou Evropu proti nadvládě kapitalismu a zlata i proti židovskému kořistnictví“. Teuner vysvětloval posluchačům a mládeži, jež měla zaručit národní budoucnost Čechů, proč bylo nutno plnit tvrdou povinnost za zájmy celé pevniny proti „bolševicko-plutokratickým nepřátelům“. Boj byl dle jeho slov veden za nové „sociální lepší příští“ všech, kteří rukou a mozkem konají svou povinnost. Řečník srovnával minulou existenci dělníka s jeho dnešním bytím v Protektorátu, připomněl bývalou nezaměstnanost dělníků i sociální tíživé problémy Spojených států a pracovní nesnáze Sovětského svazu za sociálně neutěšených podmínek. Rozváděl, že v Americe před válkou nezaměstnanosti přibývalo, zatímco nezaměstnanosti v Německu ubývalo a německý dělník požíval největších sociálních výhod. V Německu byly stavěny dělnické domky a ve Spojených Státech přibývalo vagonových kolonií. Sociální vzestup v Německu dle generálního referenta dočasně přerušila válka. Dr. Teuner přirovnal vývoj Evropy k tovaru, na jehož dohotovení se pracuje, aby byl dotvořen jako nejkrásnější socha. Příkladem sochaře tohoto nového světa měl být „všem pracujícím i mladým kamarádům první dělník Adolf Hitler“. Řečník připomněl dále těžké oběti, jež přinášejí vojáci na všech frontách a mořích a obyvatelstvo bombardovaných měst a uvedl, že mládež Protektorátu požívá všech výhod tělesné i duševní výchovy řízené zdatnými instruktory. „A tak je i našemu národu ve spolupráci s národy ostatními zajištěna vítězstvím Říše a jejich spojenců šťastnější budoucnost. Naše spolupráce na budování Nové Evropy zabezpečuje naši budoucnost, štěstí celého národa a tím i Nové Evropy“, řekl Teuner, a okresní pověřenec Němeček zakončil jeho projev trojnásobným provoláním zdaru Vůdci a vlasti. [6] 

V hledišti jídelny Škodových závodů: generální referent Kuratoria dr. František Teuner má po svém levém boku
poradce z Hitlerovy mládeže Williho Dresslera (z pohledu ze předu v pravo od Teunera) a po pravém Ernsta Schascheka.




Poznámky: 

[1] Uhlíř, Jan B.: Protektorát Čechy a Morava v obrazech, Ottovo nakladatelství Praha 2008, str. 169 
[2] Uhlíř, Jan B.: Protektorát Čechy a Morava v obrazech, Ottovo nakladatelství Praha 2008, str. 188 
[3] Uhlíř, Jan B.: Protektorát Čechy a Morava v obrazech, Ottovo nakladatelství Praha 2008, str.183 
[4] NA f. 657, krt. 92 
[5] Beer, Lukáš: Nedokončená pouť Kuratroia, 20. část http://nassmer.blogspot.cz/2011/04/nedokoncena-pout-kuratoria-xx.html 
 [6] Beer, Lukáš: Nedokončená pouť Kuratoria, 8. část http://nassmer.blogspot.cz/2009/11/nedokoncena-pout-kuratoria-viii.html 

Informace: Tento text včetně fotografií bude doplněn do 8. dílu seriálu o Kuratoriu