Téměř třista tisíc návštěvníků bylo na zemské výstavě, která od dubna do listopadu minulého roku prezentovala pod názvem "Dávné stopy - Nové cesty" poprvé společné dějiny Mlýnské čtvrti [severní oblast spolkové země Horní Rakousko - pozn. překl.] a Jižních Čech. Starostové čtyř zúčastněných měst Freistadt, Bad Leonfelden, Český Krumlov a Vyšší Brod jsou velmi spokojeni s návalem návštěvníků, místní hospodářství taktéž pozitivně bilancuje a všeobecně je přeshraniční výstava oceňována jako přínos pro zlepšení sousedských vztahů.
Ale ne všichni jsou beze zbytku spokojení s tím, co bylo nabídnuto. Mnozí jsou dokonce velmi rozhořčení: Zástupci Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Horním Rakousku (SLOÖ) svou kritiku zacházení s tématem vyhnání na zemské výstavě sdělili již v rámci osobního rozhovoru se vší zřetelností příslušnému vedoucímu onoho projektu na zemském ředitelství kultury [v Linci], Reinholdu Kräterovi. K hlavním bodům kritiky patřilo, že ve výstavním katalogu, skládajícím se ze dvou svazků, se vytváří dojem, jakoby byl počet obětí vyhnání odhadovaný sudetskými Němci stanoven příliš vysoko. Zato se poukazuje na německo-českou komisi historiků, která dospěla k výsledku „maximálně třiceti tisíc sudetoněmeckých obětí“. Nesouhlas vyvolalo také bagatelizující vylíčení poválečných událostí v tehdejším Československu. A tak byla – a to ještě pochybným způsobem – věnována pozornost pouze „spořádanému“ vyhánění. Na děsivé jevy „divokého vyhnání“ na výstavě nic nepoukazovalo.
Mezitímco na výstavním místě v Bad Leonfeldenu zaujímaly nacionálněsocialistické násilné činy, jako například zničení obce Lidice a zastřelení českých obyvatel, širokou a dobře dokumentovanou část výstavy, pojednávalo se o vyhnání Němců v jednom snadno přehlédnutelném koutku.
„Bilance dopadla pro zodpovědné za spolkovou zemi Horní Rakousko jednoznačně negativně - koneckonců to byl skandál, co si tu ohledně ztvárnění sudetoněmeckých dějin dovolili“, domnívá se předseda SLOÖ Peter Ludwig.
Detailní výpis a analýzu kritizovaných bodů naleznete v tomto vydání [Sudetenpost] a v příspěvku Klause Hofera, jehož obsah je dle Ludwiga „sdílen SLOÖ a převážnou částí našich krajanů“.
Pozn. Našeho směru: Tento příspěvěk K. Hofera bude na našich stránkách v nejbližší době zveřejněn. Stejně tak i analýza Lukáše Beera a Pavla Kamase, kteří loni navštívili všechna místa, kde se výstava konala. Názory Klause Hofera a Lukáše Beera se v určité části mírně rozcházejí (ohledně účasti „českých kolaborantů“ na vyhánění v roce 1945 a dnešní role „komunistické propagandy“ na překrucování okolností vyhánění).
Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. Vyšlo dne 16. ledna 2014.
