 |
| Foto: screen www.csu-europagruppe.de |
Posselt je mimo to poslancem Evropského parlamentu za CSU a od roku 1998 prezidentem německé Panevropské unie, jejímž zakladatelem je Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi. (Organizace vznikla v roce 1922 a Coudenhove-Kalergi je – což se běžně zamlčuje – autorem terminologie „panská rasa“, kterou ve svých dílech v pozitivním smyslu označoval elitní zástupce židovského etnika v Evropě, jež by se podle něj měli ujmout vedení nenárodní, multikulturní Evropy budoucnosti – Náš směr přinese brzy vlastní článek.)
Posselt na půdě Evropského parlamentu již v minulosti často pranýřoval „porušování právních principů“ na území Ruska a odsuzoval stíhání „punkových zpěvaček“ z Pussy Riot, stejně jako stíhání Michaila Chodorkovského. Posselt například v Evropském parlamantu tvrdil, že on jako křesťan se domnívá, že Pussy Riot jednaly mnohem více křesťansky než mnohý vysoký církevní reprezentant. Když mu tehdy německý sociálnědemokratický poslanec protiřečil tím, že kdyby se dívky z Pussy Riot zachovaly podobně v nějakém kostele v Bavorsku, také by nebyly nikým akceptovány, odvětil Posselt, že v Německu by se to kvalifikovalo jako nechutnost, zatímco ony byly v Rusku natrvrdo odsouzeny na dva roky vězení, což prý ukazuje, že „v Rusku vládne jiný politický systém než v Evropské unii“. Podle něj byl proto tento „protest odvážným výkřikem v nouzi“. Stejně tak stál Posselt na straně Chorodkovského: „Nepotřebujeme žádnou církev z Putinovy milosti, nepotřebujeme hospodářství z Putinovy milosti, nepotřebujeme žádnou Dumu z Putinovy milosti a nepotřebujeme žádnou pseudoprávní státnost z Putinovy milosti. Když budeme nadále pokračovat v takovéto politice appeasementu, tak brzy zažijeme také Evropskou unii z Putinovy milosti.“
Posselt tehdy vyzval EU k tvrdšímu postupu vůči Moskvě, pokud jde o lidská práva. List Sudetenpost, vycházející v Linci, otiskl ve svém posledním čísle tento ohlas čtenáře Friedricha Patzelta z německé Gery:
"Ten, kdo v SRN okrádá stát, a tím také národ prostřednictvím daňových podvodů, je kriminálník a patří do vězení. To stejné platí také pro toho, kdo obscénním způsobem ruší bohoslužbu. Ale pokud se něco podobného odehraje v Rusku, tak se z těchto kriminálníků typu Chorodkovskij a jejich kumpánů včetně skandální bandy zvané Pussy Riot stávají protivníci režimu, pronásledované osoby nebo aktivisté lidských práv. Rozsudek proti Chodorkovskému mimochodem obstál před Evropským soudním dvorem.
Je velmi krátkozraké, pokud se náš mluvčí Bernd Posselt nekriticky účastní současné štvavé kampaně proti Rusku. To škodí naší sudetoněmecké věci, pokud tedy tato ještě vůbec hraje nějakou roli. Naším přirozeným partnerem v budoucí Evropě může být jenom Rusko. Alespoň je to pravděpodobnější než v případě Turecka. Touto cestou by se zapojila i Ukrajina. Tomu by samozřejmě chtěli zabránit finanční spekulanté na druhé straně Atlantiku, protože tak by se jim do cesty postavily nové překážky dalšímu svévolnému uplatňování moci.
Ten, kdo má starosti o dodržování lidských práv, by se měl nejdříve rozhlédnout v naší neskutečně demokratické vzorové zemi, ve které se každoročně před německými soudy koná několik tisíc trestních stíhání kvůli různým názorovým deliktům a postojům ohledně dějin, jejichž obraz se nekryje s tím, který předepisují západní okupanté. Současný široce pojatý teror v oblasti smýšlení, který je mezitím státem financován přibližnou částkou třiceti miliónů euro, získává podporu bitkařských jednotek Antify, v té podobě, jak je vlastně dříve měly SA. Na každý nesystémový výrok se téměř jednotně, jednostranně, neobjektivně sesypou veřejnoprávní média, financovaná našemi daněmi. Chtějí si přeci urvat něco z koláče podpůrných finančních zdrojů v boji proti pravici. Spirála mlčení se otáčí donekonečna."
Text dopisu byl převzat z listu „Sudetenpost“ (13. března 2014). Úvodní text: Lukáš Beer
