Brněnský státní zástupce Jan Petrásek ve čtvrtek vyrozuměl majitele brněnského vydavatelství guidemedia etc, že trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestných činů popírání genocidia a hanobení národa, které nakladatelé sami na sebe preventivně podali začátkem tohoto měsíce, považuje za neopodstatněné. "Předmětné výroky (...) dle mého názoru nijak nevzbuzují podezření z trestného činu, a to ani přečinu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia dle § 405 trestního zákoníku či hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob dle § 355 trestního zákoníku“, odůvodnil Petrásek, proč se česká policie vůbec nebude zabývat obsahem knihy "Pranýř", v níž se ony výroky vyskytují.
Jednalo se konkrétně o dvě pasáže z této knihy autora Michaela Winklera, vydané aktuálně nakladatelstvím. V jedné z nich Winkler rozvádí úvahu na téma svoboda slova: „Dnes smíte diskutovat o tom, kolik andělů se vejde na špičku jehly. Smíte dokonce zpochybňovat, že vůbec nějací andělé jsou. Co však ale rozhodně nikdy nesmíte, je začít počítat, kolik mrtvol lze spálit pomocí pár tun koksu, přinejmenším ne tehdy, jestliže jde o pálení, které mělo probíhat před 65 lety v Osvětimi. A už vůbec nikdy se nesmíte zeptat, jak to, že z jednoho a půl milionu Židů v Hitlerově mocenském teritoriu jich bylo zavražděno 6 milionů a devíti milionům je vypláceno odškodné. Tato svoboda vám byla odňata.“ V druhé kontroverzní pasáži se hovoří o tom, že za „směnárníky, lichváře a Židy“ byli dříve pejorativně označováni „páni z finančního řemesla“, jež autor dále charakterizuje jako „bezbožné shrabovače úroků“.
Státní zástupce však v těchto výrocích podezření z trestného činu neshledal, mohou být podle něj označeny nanejvýš pouze za „diskutabilní“. Situace je však jiná v případě vydání Hitlerových projevů stejným brněnským nakladatelstvím. Zde Petrásek před nedávnem obvinění mnohem závažněji překvalifikoval a vydavatelé společně s autorem komentářů v knize jsou proto nyní navíc stíháni pro zločin založení, podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, za což jim hrozí vězení od tří do deseti let.
Nakladatel Pavel Kamas zdůvodnil před necelými třemi týdny podání trestního oznámení na sebe a svého kolegu Lukáše Nováka kvůli vydání „Pranýře“ tím, že chce „mít už konečně jistotu, kde tedy má svoboda slova v podání českého práva hranice." Kamas se tehdy vyjádřil v tom smyslu, že není jasné, co se vlastně smí a nesmí, což má dávat prostor ke svévolné represi státu vůči komukoli, kdo slovem či písmem „vybočí z řady“.
Ze čtvrtečního vyrozumění státního zástupce Petráska má však popotahovaný vydavatel, který ještě před týdnem právě o této problematice promlouval před publikem ve východoslovenských Košicích, velmi rozpačitý dojem: "Na jednu stranu sice vítáme, že máme beztrestnost obsahu naší poslední knižní novinky úředně potvrzenou státním cenzorem, který nás kvůli jiným textům žene před soud, na druhou stranu se tím však v celé své ohyzdnosti ukazuje orwellovská podstata de jure cenzury jakéhokoli textu či výroku, který se dnešnímu státu znelíbí." Autoři a historikové, respektující základní morální a etické normy, se podle Kamase nemohou v České republice opřít o žádné právní jistoty ohledně toho, co smí publikovat a co ne, což nutně navozuje atmosféru strachu a nesvobody. "Takzvané ,hranice svobody slova', jak to prokurátor Petrásek ve svém přípisu nazval, totiž nezjistíte jednoduchým pohledem do trestního zákoníku, nýbrž až z přípisu státního zastupitelství, které buď vaši doměnku lapidárně potvrdí anebo skončíte na policejním výslechu respektive na lavici obžalovaných. Tohle je ten svobodně-demokratický systém 21. století?", ptá se vydavatel, který se navíc domnívá, že tato důležitá problematika by se co nejdříve měla stát předmětem širšího diskursu odborníků.