S tímto výrokem souhlasilo "velmi" 9% dotazovaných, "značně" 20% a "trochu"29%, zatímco "vůbec s tím nesouhlasilo" 42%. Zdroj: APA. Grafika: Náš směr. |
Celých 29% dotazovaných se „velmi“ nebo „značně“ přikloňovalo ke konstatování „Měli bychom mít silného vůdce, který se nemusí starat o volby a parlament“, dalších 29 procent s touto výpovědí souhlasilo „trochu“ a 42% lidí s tímto názorem „vůbec nesouhlasilo“. Rakouský tisk to ohodnotil tak, že „obyvateltsvo zvyšeně touží po silném vůdci“ a že „69 let po konci Druhé světové války v Rakousku narůstají antidemokratické postoje“. Deník Die Presse dokonce přinesl titulek „Téměř každý třetí chce ,silného vůdce‘“.
Ankety institutu SORA se zúčastnilo 1.015 Rakušanů. Paradoxně však 85 procent „velmi“ nebo „značně“ souhlasilo s výrokem, že demokracie „je nejlepší vládní formou“. S výrokem, že „diskuse o Druhé světové válce a holocaustu“ by se měla ukončit, souhlasilo „velmi“ nebo „značně“ 56 procent dotazovaných (nehledě na skutečnost, že se žádná „diskuse“ o holocaustu nekoná a je ze zákona zakázána pod trestem odnětí svobody – autoři ankety měli zjevně na mysli „připomínání holocaustu“, nikoliv „diskusi“ o něm). I tento trend je ve srovnání s výsledky jiné ankety z roku 2007 dnes prý silnější.
Zajímavé je také zjištění, že 42% Rakušanů souhlasilo s formulací, že „Rakousko bylo první obětí nacionálního socialismu“. Ve vztahu k nacionálnímu socialismu samotnému se vyjádřila zhruba polovina lidí negativně („nacionální socialismus byl jen špatný“ nebo „z větší části špatný“). Na druhou stranu více než třetina (36%) Rakušanů se podle ankety domnívá, že „nacionální socialimus měl jak dobré, tak i špatné znaky“. A tři procenta vyjádřila názor, že nacionální socialismus měl převážně pozitivní účinky. (-lb-)