O křiklavém nepoměru při podávání dějinného obrazu o české účasti na První světové válce jsme přinesli článek v tiskovém vydání NS ( ZDE, str.3). 1. sv. válka přinesla Čechům několikanásobně větší oběti na životech než válka, která propukla v roce 1939 a Protektorát dohromady. |
„Výskyt upomínkového poukazu na rakousko-uherskou brannou moc je nevhodný mezi jiným proto, že šlo o instrument moci, který navodil První světovou válku a na území Balkánu připustil řadu válečných zločinů na civilním obyvatelstvu“, stojí v odmítavém stanovisku ministerstva obrany. Historická kasárna na Pohořelci jsou totiž ve vlastnictví armády. A tato připomíná, že vychází z legionářských tradic a v žádném případě ne z odkazu Rakousko-Uherska. [sic!]. Pluk sice prý procházel bojištěmi První světové války. Jak ale upozorňuje historický spolek, vedl v roce 1919 válku s Polskem na ochranu českých území a vysvobodil Slovensko z ruk maďarského vojska.
„Nechceme za žádnou cenu vzpomínat na Rakousko-Uhersko. Jde nám čistě jen o pražský zeměbranecký pluk, kterým během války prošlo na 30.000 mužů, mezi nimi řada umělců, budoucích důstojníků československé armády a dalších osobností z Prahy a okolí“, vysvětluje člen spolku, Benedikt Červinka.
Takovouto argumentaci armádní odborníci neakceptují. Po vlnách kritiky ze sociálních sítí nabídl Vojenský historický ústav spolku společnou, méně problematickou verzi nápisu na desce. Protinávrh byl spolkem zamítnut. A zatímco v Praze s největší pravděpodobností nebude umístěna žádná pamětní deska na počest pluku, ujali se záležitosti konzulové města Salcburk. Tam se pluk během První světové války nacházel. „O odhalení pamětní desky se již vyjednává. Zástupci města nám nabídli spolupráci a možná i příspěvek“, popisuje situaci člen spolku, Benedikt Červinka.
Odmítavé stanovisko ministerstva obrany měl možná další, neoficiální důvod. V letech 1937 až 1941 stála na Pohořelci nekolik metrů vysoká bronzová socha legionáře Josefa Jiřího Švece, která byla odstraněna a rozbita nacionálními socialisty. Nyní se čeští Sokolové snaží o znovuzřízení památníku. A někteří historikové přiznávají, že případné zmínění císařsko-královského vojska v blízkosti památníku legionářů by mohlo vyvolat spory a protesty. „Pokud se text pamětní desky zakládá na dějinách, které se udály, tak bych ji tam klidně nechal. Dějiny se nedají přepsat, budova za to nemůže“, domnívá se Vladimír Prchlík, jeden z iniciátorů obnovy legionářského památníku.
Tento text byl redakcí měsíčníku “Sudetenpost” laskavě poskytnut k překladu do češtiny a zveřejnění na stránkách Náš směr. Vyšlo dne 8. května 2014.