Smějeme se s Pepíčkem - Totální nasazení

Předcházející humor z EJHLE na téma: Zásobování
Lukáš Beer

Dnes se podívejme, jak se ilustrovaný humoristický čtrnáctideník „Ejhle“, který vycházel v Praze v letech 1944-1945, snažil své čtenáře držet při dobré náladě i přes zhoršující se životní podmínky, související s válečným vypětím a organizací každodenního života ve smyslu nasazení pro totální válku. V kreslených vtipech se pochopitelně neobjevují unavení pracovně nasazení čeští spoluobčané v Říši, neobjevuje se ani strádání civilního obyvatelstva v zázemí, smrt a spoušť, kterou po sobě zanechávaly bomby angloamerických letadel. Totálně nasazeni byli čeští pracující v rámci mobilizace veškerých sil samozřejmě i na území samotného Protektorátu. Koncem srpna 1944 byla zveřejněna „Opatření k totálnímu nasazení v Protektorátu“, kterými byla omezena popř. pozastavena veškerá činnost, která nesouvisela s válečným úsilím, omezila se „úředničina,“ fungování pojišťoven a bank, byla omezena kultura i sport apod.

Roman Joch: s USA a Izraelem na věčné časy a nikdy jinak?

Lukáš Beer
Lidé (bohužel autora této krátké úvahy nevyjímaje) trpí od nepaměti přirozeným neduhem, nebo spíše potřebou, nálepkovat a škatulkovat si každého soudě podle politických názorů do svých vlastně vytvořených popř. všeobecně uznávaných kategorií. Na základě těchto jednotlivých názorů se pak, často dosti povrchně, snažíme definovat pozici svou a pozici politického oponenta, podle toho, do jaké míry se s dotyčným shodujeme či ne.

Štvanice proti »východopruským kulatým lebkám«

Hans-Joachim von Leesen

Po pro Německo prohrané Druhé světové válce se pokoušely dánské síly využít bezmocnosti německého státu a beznaděje v širokých vrstvách Němců, aby jako kdysi roku 1920 prosadily posunutí dánských hranic směrem na jih. V oblasti mezi německo-šlesvickou hranicí a jižní hranicí starého šlesvického vévodství, řekou Eider, začala dánská menšina s podporou širokých kruhů království v roce 1945 s masivní propagandou pro Dánsko. Neskrývaně byly malovány vyhlídky do budoucnosti, že v případě připojení území k Dánsku obyvatelstvo unikne hladu, nezaměstnanosti a represáliím vítězů.

„Odbarvený blonďák“ polarizuje

Lukáš Beer

Třiatřicetiletý předseda frakce SPD v zemském sněmu Meklenburska-Předního Pomořanska Matthias Brodkorb má za sebou zajímavou kariéru členství v postkomunistické PDS v letech 1994-97 a angažování se v „Komunistické platformě“ v rámci této politické strany. Teprve o něco později přešel k sociální demokracii. V současnosti je jeho jméno spojováno více s distribucí oblečení vedeného pod značkou „Storch Heinar“. Jak už sám název napovídá, jedná se o cílenou karikaturu či persifláž více známé oděvní značky „Thor Steinar“.

Německá krev v Čechách a na Moravě (II.)

Předcházející: První část
Karl Valentin Müller

Znázornění č. 3

Chceme-li zachytit kvalitativní rozdíly obyvatelstva se zřetelem na jeho sociální a národoveckou výkonovou hodnotu, nepostačí ale sledování vnějšího rasového obrazu. Zaprvé je obyvatelstvo střední Evropy rasově stejně silně promísené a do jisté míry jsou čisté rasové typy relativně řídce zastoupené. Zadruhé se s vnějším rasovým obrazem v žádném případě nespojuje vždy odpovídající duševní struktura, protože dědičné vlohy přeci dědičně přecházejí nezávisle na sobě (mendlování). Každý z národů, které si v rámci společné civilizace konkurují, vykazuje sociální členitost spočívající na rasovém podkladu.

Československý vojenský odboj na Západě

Tomáš Krystlík

Slovo úvodem (Lukáš Beer): Autor Jiří Krejčí připomíná aktuálně na webu Neviditelný pes v souvislosti s leteckou bitvou v Anglii v létě 1940 české stíhací piloty, kteří „utíkali z Protektorátu za dramatických okolností, bez vybavení, aby nebyli nápadní, a většinou bez peněz, jen s odhodláním postavit se zlu se zbraní v ruce. Byli to kluci vychovaní v duchu masarykovských idejí.“ Poněkud pateticky pak poznamenává: „No a jsme u pohnutek, které tyto muže vedly k rozhodnutí jít do nejistoty a rizika v době beznaděje, kdy se většina snažila přizpůsobit a přežít. Toto morální dilema se týkalo všech spojeneckých pilotů, kteří si většinou dobrovolně vybrali svůj osud, cítili potřebu neustoupit barbarství i za cenu zdraví a života. Obrovská morální síla je vedla k vyhledávání soubojů, kdy každý mohl být posledním.“ Uveďme na tomto místě při této příležitosti a pro zajímavost údajů starší článek Tomáše Krystlíka, který osvětluje některé méně známé skutečnosti československého vojenského odboje na Západě.

Německá krev v Čechách a na Moravě (I.)

Související články: K.V. Müller, H.J.Beyer a germanizace českomoravského prostoru - "Význam německé krve v češství" - K. V. Müller o asimilaci inteligence a "pročištění německého národního tělesa" - K rasovým a národním dějinám českomoravského prostoru
Karl Valentin Müller

Národ je biologický pojem a označuje společenství krevně, tedy rasově příbuzných lidí, kteří jsou spolu úžeji sloučeni společným okolním prostředím, obytným prostorem, obyčeji, zvyky, jazykem a dějinami. Okolní prostředí a dějiny jsou tedy dodatečnými silami, které na soudržnost národa působí tím více, o co víc jsou si příslušníci národa navzájem bližší krví. Za navenek nejviditelnější znak příslušnosti k národu se bere společný jazyk, a proto se přikláníme k tomu, že chápeme „mateřskou řeč“ jako hlavní poznávací znak příslušnosti k národu. I když je samozřejmě dohromady s kulturními hodnotami, skrze ni vytvořenými, podstatným spojovacím prostředkem, nesmíme přeci zapomínat, že jazyk se dá naučit a že sám o sobě nevypovídá nic o rase a příslušnosti k národu.

Válka proti Íránu – dětská hra

Philip Giraldi

Každý, kdo si dělá starosti z toho, že další válka na Středním východě by mohla definitivně zničit to, co ještě zbývá z hospodářství Spojených států amerických a že nám pravděpodobně vezme ještě víc z našich svobod, by měl být znepokojen z četných výzev k válce proti Íránu. Nikdo nevěří, že Írán by byl něčím jiným než zemí, která je vzdálena jen krok od toho, aby se stala totální náboženskou diktaturou, ale tato země disponuje bezvýznamným hospodářstvím a malým rozpočtem na obranu, a - do té míry, do jaké to tajné služby světa mohou zjistit – nedisponuje žádnými atomovými zbraněmi a ani programem, pomocí kterého by je mohl vyvinout. Označovat íránského prezidenta Mahmouda Ahmadinejada za nějakého nového Hitlera a charakterizovat režim jako „islamofašistický“ je pohodlné, ale sotva vystihuje realitu komplexní politické interakce, která probíhá v dnešním Íránu. Je ironické, že averze vůči Íránu se nezakládá ani tak moc na tom, co tento sám činí, nýbrž na tom, co by tam vláda činit mohla, těžko tedy vhodná záminka k zahájení války a zároveň měřítko, na kterém by mnohé země musely ztroskotat.

Wiesbadenská úmluva mezi Českým národním výborem a Pracovním kruhem na ochranu sudetoněmeckých zájmů

Franz Chocholatý Gröger

Jednání sudetoněmecko-českého federativního výboru 
v hotelu Rembrandt v Londýně (ca. 1951). Uprostřed s brýlemi 
Rudolf Lodgman von Auen a generál Lev Prchala.

Generál Lev Prchala založil v roce 1940, spolu s novinářem Petrem Prídavkem, Československý národní výbor jako formu opozice vůči československému odboji vedenému čs. londýnskou vládou a prezidentem dr. E. Benešem. (1) Pozdější Českou národní jednotu Prchala koncem roku 1944 přebudoval na Český národní výbor. Po únorovém puči v ČSR vznikla v březnu 1948 Česká národní skupina pro Západní Německo. V únoru 1949 byla založena Rada svobodného Československa (RSČ), která se stává představitelkou Čechů a Slováků v exilu.

Hrdinné zabíjení

Přemysl Janýr

Před mnoha lety se mi podařilo přivést jednu horlivou obdivovatelku bratrů Mašínových k závěru, že jejich adorace vyplývá především z frustrace nad nedostatkem skutečného odboje proti zločinnému režimu. S úmrtím Milana Paumera se téma opět dostalo do středu pozornosti, přičemž z většiny příspěvků vyzařuje bezradnost z chybějících konsensuálních vzorců, které by jejich činnost umožňovaly v dichotomii dobré – špatné jednoznačně zařadit. Zákon 198/93 o protiprávnosti komunistického režimu, nahrazující kritické myšlení a historickou reflexi, nese své plody. Chybějící hodnotové vzorce nahrazuje ideologie tu boje proti zlu, onde křesťanského nezabiješ, chybějící argumenty pak denunciace, tu Mašínů, onde jejich obětí.

60 let Charty německých vyhnanců

Stuttgart, 5. srpna 1950 při proklamaci Charty (Foto: DPA)

Před šedesáti lety byla ve Stuttgartu přijata Charta německých vyhnanců, ve které se vyhnaní slavnostně distancovali od pomsty a odplaty a kde vyjádřili své odhodlání přispět k hospodářské obnově Německa. Také sjednocení Evropy zde považují za cíl své práce. Charta může být tedy chápána jako dokument lidské velikosti a důkaz tolerance, pokory a zodpovědnosti. Vysoký komisař OSN pro lidská práva, José Ayala Lasso ve svém projevu ve Frankfurtu nad Mohanem dne 28. května 1995 výslovně chválil tuto Listinu vyhnanců jako dokument tolerance a vůle ke vzájemnému mírovému spolužití.

Jak se bagatelizuje hromadná vražda: Hirošimské vymývání mozků

Detlev Rose

Nikdo … nelitoval nebo neželel toho, co jsme udělali. Nikdo z nás se nezbláznil, nikdo se nedal do kláštera. Vesměs jsme žili dobrý život. Vychovali jsme milé rodiny a žijeme tak, jak už vždycky žili jiní vcelku normální lidé.“ Představme si, že by něco takového řekl nějaký německý velitel z koncentračního tábora, když by zpětně hodnotil svou činnost za nacionálního socialismu. Naprosto bezpochyby: takováto výpověď by se ohodnotila jako neskrývaný důkaz barbarského, zločinného, lidmi opovrhujícího charakteru nacionálně socialistického režimu a jeho „úslužných vykonavatelů“.

Aktualizace 9. dílu seriálu o Kuratoriu - 25 nových fotografií

Lukáš Beer
1.díl - 2.díl - 3.díl - 4.díl - 5.díl - 6.díl - 7.díl - 8.díl - 9.díl - 10.díl - 11.díl - 12.díl - 13.díl - 14.díl - 15.díl

V lednu 1943 začalo pražské nakladatelství Orbis s vydáváním ilustrovaných sešitů, které vycházely dvakrát v měsíci. Jednalo se o české překlady vybraných německých sešitů vycházejících ve „Válečné knihovně německé mládeže“ (Kriegsbücherei der deutschen Jugend) a „Erlebnis-Bücherei“ v nakladatelství berlínské společnosti Steiniger. Tyto sešity narazily u české mládeže na takový zájem, že nakonec bylo nutné zvýšit původní náklad z 10.000 exemplářů vždy jednoho titulu na 120.000 kusů a navíc musely být dotištěny předcházející díly. Za první půlrok produkce „Knihovny pro mládež“ (tedy do 30. června 1943) vyšlo celkem jeden a půl miliónu (přesně 1,440.000) výtisků.

Českoslovenští přestěhovalci v letech 1938-1945 (V.)

Jaroslav Šíma
1.díl - 2.díl - 3.díl - 4.díl
10. Nové usídlení

Prvotní příliv přestěhovalců se jednak zastavoval typicky v okresech, které se staly po úpravě hranic pohraničními, jednak směřoval do hlavních měst obou zemí. Ze severozápadních Čech byl absolutně vůbec největší příliv. Zachycoval se nejprve v politických okresech Louny, Roudnice nad Labem, Turnov, Semily a Plzeň (hustota 1. září 1938 nad 2.500). Poměrně stejně velký byl příliv do okresu ostravského a místeckého, kam se stěhovali zejména bývalí obyvatelé území zabraného Polskem. Stejně silný přirozený příliv měla i Praha a Brno. Vůbec Morava měla méně okresů s vysokou hustotou přestěhovalců (s výjimkou Ostravska) než Čechy, už také proto, že příliv na Moravě se neděl tak překotně, a úřady mohly už při začátku spíše zaříditi potřebnou regulaci.

Obhajovací spisy K. H. Franka (1. část)

Předcházející články cyklu: Češi a Němci očima KHF - Čeští historici a apologetika o K. H. Frankovi - Čechy a Morava v Říši
Hitler na Hradčanech (Obhajovací spis I)
Obr.: Vítání Adolfa Hitlera v centru Brna dne 17. března 1939.

Když jsem od Adolfa Hitlera obdržel pověření k nastoupení do úřadu státního sekretáře u Říšského protektora v Praze, pokládal jsem si otázku svědomí, zda budu moci plnit s tím spojenou práci. Protože ale pověření bylo rozkazem nejvyššího zastupitele Velkoněmecké říše, neváhal jsem na místo nastoupit. Byl jsem si vědom těžkostí, které mne očekávaly. Pramenily z rozpolcenosti, která vznikla změnou politické linie Hitlera. Doposud usiloval o cíl, aby byli všichni Němci sjednoceni v jednom státě. Nyní byl do německé pořádkové oblasti začleněn jiný národ, takže se provozovala říšská politika. Na druhou stranu šlo o to, a to byla nejzřejmější obtíž, získat pro říšskou politiku Čechy, kteří teprve před krátkou dobou vyvázli z mocenské politiky habsburské dynastie a počali se zabývat svébytnou nacionální politikou.

Čechy a Morava v Říši

Karl Hermann Frank

Pane generální guvernére, pánové! Nejprve vám děkuji za pozvání, abych na přednáškovém večeru "Východního ústavu" promluvil o Protektorátu Čechy a Morava. Rád jsem vyhověl, pane generální guvernére, vašemu pozvání, abych promluvil ve vašem vládním sídle, Krakově. Pro budoucí výstavbu v nové Říši a v nové Evropě jest výhodné, jestliže političtí nositelé takové práce v nově získaných územích, obývaných cizími národy, udržují vzájemný styk a projednávají společně naskýtající se problémy. Přináším Vám, pane generální guvernére, zároveň pozdravy pana říšského protektora v Čechách a na Moravě, svob. pána von Neuratha, a doufám, že brzy budeme moci pozdravití vás jako svého hosta a případně též jako přednášejícího v Praze.

Výbuch v Krásném Březně 31.7.1945 a krvavé události v Ústí nad Labem

Franz Chocholatý Gröger

Pohled na výbuchy z oken Schichtových závodů

Dne 31. července 1945 vydává ČTK následující informaci: „Dne 31. července 1945 odpoledne vznikl v bývalé kabelovně v Ústí nad Labem ve čtvrti Krásné Březno požár, který se v krátku rozšířil i na další průmyslové podniky a ostatní část uvedené městské čtvrti… Do Ústí n. L. byly poslány pohotovostní oddíly SNB a vojska. Ministerstvo zdravotnictví a Červený kříž vypravily do města zdravotní a sanitní oddíly. Veškerá bezpečnostní opatření byla neprodleně učiněna. Místní obyvatelé německé národnosti byli zajištěni. Ve městě byl obnoven klid." (1)

20 let od úmrtí Bruna Kreiskyho: Originál z Ballhausplatzu

Bernd Rill

Originelní byl určitě, onen Bruno Kreisky, agnostický Žid a od roku 1967 šéf Socialistické strany Rakouska (SPÖ). Obzvláště nápadné to bylo, když v době svého úřadování jako rakouský spolkový kancléř (1970-83) čelil USA a Izraeli takovou svéhlavostí, kterou si mohl zřejmě dovolit pouze proto, že zastupoval malý stát.
.
V září 1973 tento Vídeňan, narozený 22. ledna 1911, uzavřel na rakouské půdě se nacházející transitní tábor pro Židy, kteří se vystěhovávali z východního bloku, poté co se palestinští teroristé zmocnili několika těchto vystěhovalců. Na kongresu Socialistické internacionály v Oslu v listopadu 1973, bezprostředně po Jom-Kippurské válce, se Kreisky zasazoval pro vytvoření palestinského státu a požadoval zvláštní roli Evropy při řešení konfliktu na Blízkém východě. Na ten se musí pohlížet arabskýma očima, říkával.

Postaveni před hotovou věc

Lukáš Beer

 Vnedělním rozhovoru pro deník Die Presse zastával rakouský lidovecký ministr zahraničí Michael Spindelegger pozici, že jeho země musí do roku 2030 přijmout kolem 100.000 migrantů. Jedině tak se prý dá efektivně předejít následkům přestárnutí a přirozeného úbytku současného obyvatelstva. Přistěhovalectví by se dle jeho slov nemělo přenechávat náhodě a mělo by se aktivně podporovat. Uvažuje se i o udělování tzv. červenobíločervené karty. Spindelegger se přitom opírá o novější prognózy, podle nichž bude bez aktivního přistěhovalectví stále klesat celkový počet obyvatelstva – ze současných 8,4 miliónů obyvatel Rakouska by se bez aktivního přistěhovalectví snížil jeho počet v roce 2075 na pouhých 5,7 miliónů. A již v roce 2030 by třicet procent občanů vykazovalo věk vyšší šedesáti let. To by samozřejmě bezpochyby znamenalo zhroucení sociálního a zdravotního systému země. Spindelegger společně s Hospodářskou komorou chce určit klíčové branže, „ve kterých přistěhovalce potřebujeme a chceme.“ Na dotaz deníku, z kterých zemí přistěhovalci mají přednostně přicházet, ministr uvedl , že „nejspíše“ ze zemí jihovýchodní Evropy.

EU přísnějšími sankcemi vůči Teheránu nic nevyřeší

Proti zostření sankcí vůči Íránu se dnes vyslovil vedoucí delegace FPÖ v Evropském parlamentu Andreas Mölzer při příležitosti aktuálních porad ministrů zahraničí Evropské unie v Bruselu.

Vzhůru do pohraničí!

Luděk Navara

O vyhnání Němců z pohraničí se už hodně mluvilo i psalo. Méně je známá historie osídlování tohoto území. Do prázdných obcí přicházejí Češi, Slováci, Maďaři, Rusíni, Romové. Jenže jich je málo. Změny jsou dramatické: asi 70 tisíc živností zaniklo a 8 tisíc továren bylo uzavřeno. Tomu se říká příležitost! Současným důchodcům se o něčem takovém může opravdu jen zdát. Plakát, který vydal Osidlovací úřad v Praze, hlásal: „Penzisté, chcete vlastní domek?“ A nabízel tehdejším důchodcům přesídlení do méně osídlených oblastí na venkově v pohraničí. Vlastní domek často zahrnoval i nábytek a vybavení.

Ano, taková byla realita poválečného Československa: dva a půl milionu Němců muselo své domovy v pohraničí opustit a těch, kteří je měli nahradit, bylo příliš málo. Především na venkově a ve zvlášť vzdálených regionech. Takže přišli na řadu penzisté. Samozřejmě, že mladí schopní hospodáři by ve venkovských oblastech byli vítanější, ale lepší důchodce než prázdný dům. Přesto však prázdných domů zůstaly tisíce.

Z nouze ctnost

Lukáš Beer

Ani sebezvrácenější dlouholetá mediální masáž nedokázala u většiny Čechů vzbudit sympatie ke kriminálním činům glorifikovaných bratrů Mašínů a jejich právě zemřelého kumpána Milana Paumera. Co má jeho vlastenectví společného s tím, že se spolupodílel na bestiální vraždě českého občana, že odešel z Československa, aby pak sloužil v armádě USA v Koreji, místo toho, aby zůstal ve své vlasti a raději v ilegalitě přesvědčoval pracující lid Československa o škodlivosti komunistické diktatury nebo jej takto ovlivňoval z emigrace, jak to udělaly tisíce jiných Čechů?

Smějeme se s Pepíčkem – Zásobování

Lukáš Beer

Znáte tenhle? K. H. Frank a E. Moravec jdou po ulici a náhle před sebou spatří ležet na chodníku mastný papír. Tak já nevím, na co si lidi pořád stěžují. Že prý mají všeho málo, a přitom zahazují takhle mastné papíry. V tom vyběhne z vedlejšího domu paní a zoufale křičí: Pánové, neviděli jste tu náhodou ležet na chodníku můj měsíční příděl sádla? Průvan mi ho vyfoukl z okna.

Hmm, že neznáte? Pakliže ne, tak tenhle určitě: Ptá se pan listonoš pana domácího, jestli ví, proč má Moravec holou hlavu? – Protože když leze stále Němcům do zadku, tak aby je to nešimralo.  

Kontinuita

Milan Hulík

Tentokráte nejde o kontinuitu socialistického práva, ale o jinou kontinuitu, která hrála v československých dějinách velkou roli. Mám na mysli období 1938-1945 a prezidentování dr. Edvarda Beneše a dr. Emila Háchy. Kdo z nich byl vlastně pravým prezidentem v období 1938-1945? To je hádanka pro právní historiky.

Poctivý Čech

Lukáš Beer

Běžně se říkává, že dějiny píší vítězové. Nebudeme daleko od pravdy, když toto konstatování poněkud rozšíříme a vztáhneme na moderní české dějiny 20. století počínaje čtyřicátými léty: Vlastní osobní autobiografie se tváří nejlépe tak, aby si získala sympatie vítězů. Každopádně to nikdy nebylo ke škodě a mnohdy pomohlo i leccos zachránit.

Památník na hřbitově neodpovídá realitě

Franz Chocholatý Gröger

Pod tímto názvem vyšel v Jihlavském deníku článek věnující se uctění památky obětí poválečného odsunu jihlavských Němců na ústředním hřbitově v Jihlavě. Dočteme se v něm následovné: V Jihlavě se Němci zastavili a pomodlili u masového hrobu. Památník nese celou řadu jmen. Mnohá přitom nekorespondují s realitou. „Ta jména byla počeštěna, což je špatně. Mělo by se to změnit,“ poznamenal mluvčí Gerspach. Sdružení Iglauer Sprachinsel zatím ale v tomto směru nemá podporu na jihlavské radnici. „Selhává to na městské radě v Jihlavě. Udělat změny na památníku je velmi těžké,“ připustil Gerspach. Ta záležitost je složitá. Jména byla počeštěna v souladu s platnými poválečnými zákony,“ řekl Deníku odborník na česko-německé otázky. Nepřál si ale být jmenován.

K rasovým a národním dějinám českomoravského prostoru (IV.)

Předcházející díly: 1. díl - 2. díl - 3. díl
Karl Valentin Müller

Vpolovině 18. století před námi stojí češství jako početně ne silný, k vymírání se naklánějící a na nejnižší sociální výkonnostní funkce se omezující národ bez vlastního duchovního života, bez vlastní duchovní elity. Města jsou více méně prostoupena německy. Praha je převážně německá, ale také na venkově patří k německojazyčné oblasti široká rolnická pásma, která se dnes jednoznačně přiznávají k češství. Těch několik málo svébytných duchovních vůdců svůj národ již vzdalo a počítá s jeho vymizením podle příkladu Lužických Srbů. Jen ještě nižší služebnictvo a primitivní řemeslnictvo a rolnictvo vytvářejí sociální oboru českého národa.

Z redakční pošty

Následující mail přišel tento týden do redakční pošty. (Vulgární výrazy byly částečně nahrazeny hvězdičkami, jméno a místo bydliště odesílatele je redakci známo, není zde ale uvedeno.)

K rasovým a národním dějinám českomoravského prostoru (III.)

Předcházející díly: 1. díl - 2. díl
Karl Valentin Müller

Toto vyrovnávání se zajisté neuskutečňuje bez kolísání a nezdarů. Navíc nemáme dobře vyrovnané informace o jednotlivých stádiích tohoto biologického vyrovnávacího procesu. To platí především pro velká převrstvení a pustošení ve výstavbě obyvatelstva Čech a Moravy způsobená husitskými bouřemi a Třicetiletou válkou. Obzvláště očividně se tento vyrovnávací proces ale ukazuje teprve a najednou za posledních dvě stě let. K tomuto můžeme vyslovit již dostatečnou jistotu, a sice jak o skutečnosti samotné, tak i o jejích příčinách.

Američané a my

Andreas Mölzer

Nuže, Evropský parlament se minulý týden usnesl na takzvané „Dohodě SWIFT“. Zatímco byl ještě v únoru proti tomu, aby byl Američanům umožněn neomezený přístup k datům evropských občanů a aby tato data byla navíc roky ukládána za účelem využití v údajném boji proti terorismu, byla nyní v Evropském parlamentu ratifikována modifikovaná dohoda se Spojenými státy. Údajně přitom byly v zesílené míře zohledněny pochybnosti z právního hlediska ochrany dat a občanská práva Evropanů. Ale pouze údajně. Ve skutečnosti se cestou svých možností vlivu na evropské vlády Američané postarali o to, že štrasburský parlament, organizovaný ve velkých frakcích křesťanských demokratů a socialistů, tomu všemu přeci jen požehnal.